ESA podepsala kontrakt na úklid smetí z orbity, mise se účastní i Česko

V rámci mise ClearSpace-1 se na oběžné dráze kolem Země setká úklidový satelit s adaptérem VESPA, který na orbitě ve výšce zhruba 801 až 664 kilometrů zůstal v roce 2013 po letu raketového nosiče Vega. Úklidový satelit bude vypuštěn na nízké oběžné dráze ve výšce 500 kilometrů nad povrchem, kde provede zkoušku funkčnosti klíčových systémů. Následně vystoupá na setkání s adaptérem, který zachytí pomocí svých čtyř robotických paží. Až se tak stane, řízeně s adaptérem vstoupí do atmosféry, kde obě zařízení zaniknou.

"Odstraňování kosmického smetí bude v budoucnu žádané odvětví," řekl na dnešní tiskové konferenci šéf ESA Jan Wörner s tím, že evropská agentura chce být připravená.

ESA has signed an €86 million contract with an industrial team led by Swiss startup @ClearspaceToday to purchase a unique service: the first removal of an item of space debris from orbit ? https://t.co/DyOlcmpzgn #SpaceDebris #SpaceCare pic.twitter.com/F0q46Vy6hM

"Smetí známe už od dob Sputniku," řekl Wörner s odkazem na sovětské vypuštění první družice na oběžnou dráhu Země v roce 1957. "Řada lidí si tehdy myslela, že Sputnik na obloze viděla. Ve skutečnosti to ale Sputnik nebyl, byly to vrchní stupně nosiče," uvedl.

Nebezpečí podle Wörnera nepředstavují jen malé úlomky a drobné trosky, ale také staré a nefunkční satelity, adaptéry používané k vynášení a vypouštění nákladu či vrchní stupně raketových nosičů. Z tohoto důvodu se také ESA rozhodla, že odstranění kosmického smetí vyzkouší.

Do projektu se vedle Švýcarska zapojilo sedm dalších zemí, a to Česko, Británie, Německo, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Zapojení soukromých subjektů do úklidové mise místo zorganizování vlastního programu považuje ESA za novou cestu, jak do kosmických projektů zapojit soukromé společnosti.

ESA si pro zkušební likvidaci kosmického smetí vybrala zhruba stokilogramový adaptér VESPA, protože má robustní konstrukci. V budoucnu by ale chtěla podniknout mise, kdy úklidový satelit zachytí složitější objekt, případně několik nefunkčních zařízení zároveň. Na dotaz, kdy by se tak mohlo stát, odpověděl Wörner, že cílem je podniknout takovou misi co nejdříve.

Podle Wörnera bude nadcházející mise jedinečná také v tom, že úklidový satelit zachytí zcela nereagující zařízení. "Všechny doposud uskutečněné záchyty na oběžné dráze byly se spolupracujícími a plně kontrolovanými objekty," řekl.

Smetí, které se na oběžné dráze pohybuje bez jakékoli kontroly, znamená pro vesmírný provoz a jeho bezpečnost stále vážnější problémy. Někteří odborníci varují, že zahlcení orbity nefunkčními zařízeními může v budoucnu kosmické lety nejen zkomplikovat, ale dokonce je zcela znemožnit.

Americká sledovací síť Space Surveillance Network má ve svém katalogu přes 28.000 trosek, které na orbitě sleduje, ve skutečnosti je ale smetí na oběžné dráze více. Statistické modely podle ESA ukazují, že objektů větších než deset centimetrů tam je na 34.000, dalších 900.000 objektů má velikost mezi deseti centimetry až jedním centimetrem a 128 milionů částí je pod jeden centimetr. Hmotnost všech vesmírných objektů na oběžné dráze kolem Země je udávána na více než 9100 tun.