Na oběžnou dráhu o víkendu zamíří nanosatelit s detektorem, který bude zachycovat záblesky gama záření. Svůj podíl na něm má slovenská i česká věda. Vědeckým koordinátorem mezinárodní mise je slovenský astrofyzik Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Werner o detektoru informoval v tiskové zprávě.
Záblesky vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. Pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů. Do budoucna chtějí mít vědci na oběžné dráze celou soustavu detekčních zařízení.
Družice GRBAlpha poletí do vesmíru pod slovenskou vlajkou jako sekundární náklad rakety Sojuz, která v sobotu startuje z kazašského kosmodromu Bajkonur. "Cílem této mise je ověřit fungování navrženého technického řešení detektoru na oběžné dráze," popsal Werner.
Pokud bude zařízení fungovat, postupně se do vesmíru dostane celá flotila detektorů, aby měření pokrývalo celou oblohu. "Propojením dat, které bychom takto získali, bychom byli schopni lokalizovat místa, odkud záblesky gama záření pochází, a provést další měření a pozorování," doplnil Werner.
Nápad na vývoj vhodného zařízení pro detekci gama záblesků vznikl před pěti lety ve spolupráci s Andrásem Pálem z maďarského astronomického ústavu, který se ujal vědeckého řízení projektu vývoje detektoru včetně elektroniky a softwaru. Do vývoje minidružice se pak zapojila slovensko-česká firma Spacemanic působící v Brně a slovenská firma Needronix, jejichž konstruktéři měli předchozí zkušenosti se stavbou nanosatelitu skCube.
Důležitou roli sehrála i Letecká fakulta Technické univerzity v Košicích, která je oficiálním provozovatelem mise. Jako akademická instituce mohla přihlásit projekt do mezinárodní soutěže pořádné společností GK Launch Services. Projekt uspěl a získal tak 75procentní slevu, takže "letenka" pro družici GRBAlpha vyšla na 15.000 dolarů (asi 328.000 korun).
Tým soustředěný kolem Wernera a Pála čítá desítku vědců a konstruktérů z Maďarska, Slovenska a Česka a úzce spolupracuje i s japonskými kolegy. Podobný detektor vyvinuli také pro českou družici VZLUSAT-2. Její start je plánován na červen.
Související
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce
vesmir , Vědci , Masarykova univerzita Brno , vesmír, Země
Aktuálně se děje
včera
Britská monarchie čelí nařčením z ochrany Andrewa. Ozvala se Epsteinova oběť
včera
Útočník z Havířova není schopen výslechu. Vyšetřování tragédie se komplikuje
včera
Dva lidé mohou skončit za mřížemi kvůli tragickému požáru restaurace v Mostě
včera
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
včera
Tragédie na okraji Prahy. Do pole spadlo letadlo, dva lidé zemřeli
včera
Výhled počasí až téměř do konce června. Maxima budou stoupat jen pozvolna
včera
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
včera
Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti
včera
Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy
včera
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
včera
Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje
včera
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
včera
Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují
včera
Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO
včera
Trump sprostě řval na Netanjahua
včera
Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí
včera
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
včera
Počasí bude do pátku nestálé. Slunečné dny bude střídat déšť a bouřky
1. června 2026 22:02
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
1. června 2026 20:50
Česko v neděli zasáhla dvě tornáda
Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.
Zdroj: Libor Novák