Země v ohrožení: V atmosféře jsou "vražedné" plyny, jejich původ neznámý

Obavy, které způsobila ozonová díra, vedly od poloviny 80. let k omezování až úplnému zákazu používání různých typů chlorfluorovaných uhlovodíků (CFC), především pak freonů, používaných v minulosti mimo jiné v ledničkách, klimatizacích či sprejích.

Nyní ale výzkumníci z britské University of East Anglia odhalili výskyt čtyř nových plynů, které ničí ozon a dostávají se do atmosféry z dosud nezjištěných zdrojů. Tři z těchto sloučenin jsou chlorfluorované uhlovodíky (CFC) a jeden patří mezi hydrochlorfluorované uhlovodíky (HCFC).

"Náš výzkum odhalil čtyři plyny, které se do 60. let v atmosféře vůbec nevyskytovaly, což naznačuje, že je produkuje lidstvo," uvedl vedoucí výzkumu Johannes Laube.

Vědci tyto plyny objevili analýzou stálé sněhové pokrývky Antarktidy, z jejíchž vzorků lze zjistit složení atmosféry za posledních až 100 let. Kromě toho experti zkoumali i současné vzorky vzduchu odebrané v odlehlém mysu Cape Grim v Tasmánii.

Na základě tohoto výzkumu odborníci odhadli, že do atmosféry bylo vypuštěno asi 74.000 tun zmíněných plynů. Dva z nich se prý přitom v atmosféře hromadí vysokým tempem, což vyvolává obavy.

"Identifikace těchto čtyř nových plynů je velmi znepokojující, protože přispívají k ničení ozonové vrstvy," konstatoval Laube. "Nevíme, odkud jsou tyto nové plyny vypouštěny, to by se mělo vyšetřit. Možnými zdroji jsou chemikálie pro výrobu prostředků na hubení hmyzu a rozpouštědla na čistění elektronických součástek," dodal Laube.

"Ony tři chlorfluorované uhlovodíky se navíc v atmosféře rozpadají velmi pomalu, takže i kdyby byly tyto emise okamžitě zastaveny, budou ve vzduchu přítomny ještě mnoho následujících desetiletí," upozornil Laube.

Také další vědci připouštějí, že ačkoli stávající koncentrace těchto plynů jsou malé a nepředstavují bezprostřední riziko, mělo by se pracovat na zjištění jejich původu. "Tato studie svědčí o tom, že ničení ozonové vrstvy není věcí minulosti," poznamenal Piers Forster z britské University of Leeds.

Ozon je plyn, který je přirozenou součástí zemské atmosféry. Zachycuje část UV záření poškozujícího přírodu a naše zdraví (označované jako UV-B), ale propouští jiné paprsky (označované jako UV-A), které jsou naopak pro život na Zemi důležité a potřebné. Díky atmosférickému ozonu se na zemském povrchu mohla v uplynulých milionech let rozvíjet živá příroda a nakonec vzniknout i lidská civilizace. Ozonová vrstva se nachází ve výškách kolem 20 km a obklopuje celou zeměkouli jako jeden souvislý ochranný obal, informuje geology.cz.

Množství ozonu se vyjadřuje v Dobsonových jednotkách (DU). 1 DU vyjadřuje vrstvu ozonu, která by za standardních podmínek (0 °C a 1013 hPa) byla silná pouhou setinu milimetru. Pokud by se veškerý ozon stlačil na úroveň hladiny oceánu, pak by tvořil vrstvu tenkou pouhé 3 mm – odpovídá tomu množství 300 DU.

K největšímu zeslabení ozonové vrstvy zatím došlo na jižní polokouli nad Antarktidou. K zeslabení ozonové vrstvy došlo rovněž ve středních zeměpisných šířkách, ve kterých se nachází i Česká republika. Dokazují to dlouhodobá měření atmosférického ozonu, která se provádějí na pracovištích Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové pomocí ozonových fotometrů a v Praze-Libuši ozonovými balonovými sondami. "Výsledky těchto měření ukazují, že ozonová vrstva je zeslabená nad územím naší republiky přibližně o 4–5 %. To zatím není úbytek, který by znamenal okamžité nebezpečné zvýšení UV-B záření. Pokud by se ale množství ozonu i nadále zmenšovalo, tak by to v budoucnosti znamenalo ohrožení přírody a zdraví člověka i na našem území," říká RNDr. Karel Vaníček, CSc., vedoucí Solární a ozonové observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.

VIDEO: Ozonová díra nad jižním pólem

Zdroj: YouTube