Londýn - Čtyři nové skleníkové plyny, zřejmě produkované lidmi, ohrožují podle vědců ochrannou ozonovou vrstvu naší planety. Koncentrace těchto sloučenin v atmosféře jsou zatím malé a nepředstavují bezprostřední nebezpečí, v případě dvou z nich ale rostou znepokojivým tempem. Největší problém ovšem podle zpravodajského serveru BBC News představuje fakt, že doposud nebyl zjištěn jejich zdroj.
Obavy, které způsobila ozonová díra, vedly od poloviny 80. let k omezování až úplnému zákazu používání různých typů chlorfluorovaných uhlovodíků (CFC), především pak freonů, používaných v minulosti mimo jiné v ledničkách, klimatizacích či sprejích.
Nyní ale výzkumníci z britské University of East Anglia odhalili výskyt čtyř nových plynů, které ničí ozon a dostávají se do atmosféry z dosud nezjištěných zdrojů. Tři z těchto sloučenin jsou chlorfluorované uhlovodíky (CFC) a jeden patří mezi hydrochlorfluorované uhlovodíky (HCFC).
"Náš výzkum odhalil čtyři plyny, které se do 60. let v atmosféře vůbec nevyskytovaly, což naznačuje, že je produkuje lidstvo," uvedl vedoucí výzkumu Johannes Laube.
Vědci tyto plyny objevili analýzou stálé sněhové pokrývky Antarktidy, z jejíchž vzorků lze zjistit složení atmosféry za posledních až 100 let. Kromě toho experti zkoumali i současné vzorky vzduchu odebrané v odlehlém mysu Cape Grim v Tasmánii.
Na základě tohoto výzkumu odborníci odhadli, že do atmosféry bylo vypuštěno asi 74.000 tun zmíněných plynů. Dva z nich se prý přitom v atmosféře hromadí vysokým tempem, což vyvolává obavy.
"Identifikace těchto čtyř nových plynů je velmi znepokojující, protože přispívají k ničení ozonové vrstvy," konstatoval Laube. "Nevíme, odkud jsou tyto nové plyny vypouštěny, to by se mělo vyšetřit. Možnými zdroji jsou chemikálie pro výrobu prostředků na hubení hmyzu a rozpouštědla na čistění elektronických součástek," dodal Laube.
"Ony tři chlorfluorované uhlovodíky se navíc v atmosféře rozpadají velmi pomalu, takže i kdyby byly tyto emise okamžitě zastaveny, budou ve vzduchu přítomny ještě mnoho následujících desetiletí," upozornil Laube.
Také další vědci připouštějí, že ačkoli stávající koncentrace těchto plynů jsou malé a nepředstavují bezprostřední riziko, mělo by se pracovat na zjištění jejich původu. "Tato studie svědčí o tom, že ničení ozonové vrstvy není věcí minulosti," poznamenal Piers Forster z britské University of Leeds.
Ozon je plyn, který je přirozenou součástí zemské atmosféry. Zachycuje část UV záření poškozujícího přírodu a naše zdraví (označované jako UV-B), ale propouští jiné paprsky (označované jako UV-A), které jsou naopak pro život na Zemi důležité a potřebné. Díky atmosférickému ozonu se na zemském povrchu mohla v uplynulých milionech let rozvíjet živá příroda a nakonec vzniknout i lidská civilizace. Ozonová vrstva se nachází ve výškách kolem 20 km a obklopuje celou zeměkouli jako jeden souvislý ochranný obal, informuje geology.cz.
Množství ozonu se vyjadřuje v Dobsonových jednotkách (DU). 1 DU vyjadřuje vrstvu ozonu, která by za standardních podmínek (0 °C a 1013 hPa) byla silná pouhou setinu milimetru. Pokud by se veškerý ozon stlačil na úroveň hladiny oceánu, pak by tvořil vrstvu tenkou pouhé 3 mm – odpovídá tomu množství 300 DU.
K největšímu zeslabení ozonové vrstvy zatím došlo na jižní polokouli nad Antarktidou. K zeslabení ozonové vrstvy došlo rovněž ve středních zeměpisných šířkách, ve kterých se nachází i Česká republika. Dokazují to dlouhodobá měření atmosférického ozonu, která se provádějí na pracovištích Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové pomocí ozonových fotometrů a v Praze-Libuši ozonovými balonovými sondami. "Výsledky těchto měření ukazují, že ozonová vrstva je zeslabená nad územím naší republiky přibližně o 4–5 %. To zatím není úbytek, který by znamenal okamžité nebezpečné zvýšení UV-B záření. Pokud by se ale množství ozonu i nadále zmenšovalo, tak by to v budoucnosti znamenalo ohrožení přírody a zdraví člověka i na našem území," říká RNDr. Karel Vaníček, CSc., vedoucí Solární a ozonové observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.
VIDEO: Ozonová díra nad jižním pólem
Související
Ozonová vrstva nad zemským povrchem se pomalu obnovuje. Vědci řekli, kdy se zacelí
Ozonová díra nad Antarktidou znepokojuje vědce. Letos se ještě nezacelila
Aktuálně se děje
před 3 minutami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 53 minutami
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 1 hodinou
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
před 2 hodinami
Turecko definitivně zastavilo veškerý obchod s Izraelem
před 2 hodinami
Policie zasahuje na gymnáziu v Litvínově. Škola byla evakuována
před 2 hodinami
„Rusové se učí a upravují taktiku,“ říkají ukrajinští energetici. Firmám dochází peníze, žádají o Patrioty
před 3 hodinami
USA nevidí, že by Čína chtěla spravedlivé ukončení války na Ukrajině
před 3 hodinami
FOTO: Vykolejený vlak skončil na dva kusy mimo trať. Jel přes 100 km/h
před 3 hodinami
Rusko tajně dodává rafinovanou ropu do Severní Koreje, zákazu navzdory
před 4 hodinami
Předpověď počasí naznačuje, že současný trend bude pokračovat
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
Ruský plynárenský gigant Gazprom skončil za loňský rok ve ztrátě ve výši 629 miliard rublů (tj. cca 160,1 miliardy korun). Přitom ještě v roce 2022 vykázal čistý zisk 1,2 bilionu rublů (cca 305,4 miliardy korun). Uvedl to server Kommersant.
Zdroj: Radovan Majer