Londýn - Čtyři nové skleníkové plyny, zřejmě produkované lidmi, ohrožují podle vědců ochrannou ozonovou vrstvu naší planety. Koncentrace těchto sloučenin v atmosféře jsou zatím malé a nepředstavují bezprostřední nebezpečí, v případě dvou z nich ale rostou znepokojivým tempem. Největší problém ovšem podle zpravodajského serveru BBC News představuje fakt, že doposud nebyl zjištěn jejich zdroj.
Obavy, které způsobila ozonová díra, vedly od poloviny 80. let k omezování až úplnému zákazu používání různých typů chlorfluorovaných uhlovodíků (CFC), především pak freonů, používaných v minulosti mimo jiné v ledničkách, klimatizacích či sprejích.
Nyní ale výzkumníci z britské University of East Anglia odhalili výskyt čtyř nových plynů, které ničí ozon a dostávají se do atmosféry z dosud nezjištěných zdrojů. Tři z těchto sloučenin jsou chlorfluorované uhlovodíky (CFC) a jeden patří mezi hydrochlorfluorované uhlovodíky (HCFC).
"Náš výzkum odhalil čtyři plyny, které se do 60. let v atmosféře vůbec nevyskytovaly, což naznačuje, že je produkuje lidstvo," uvedl vedoucí výzkumu Johannes Laube.
Vědci tyto plyny objevili analýzou stálé sněhové pokrývky Antarktidy, z jejíchž vzorků lze zjistit složení atmosféry za posledních až 100 let. Kromě toho experti zkoumali i současné vzorky vzduchu odebrané v odlehlém mysu Cape Grim v Tasmánii.
Na základě tohoto výzkumu odborníci odhadli, že do atmosféry bylo vypuštěno asi 74.000 tun zmíněných plynů. Dva z nich se prý přitom v atmosféře hromadí vysokým tempem, což vyvolává obavy.
"Identifikace těchto čtyř nových plynů je velmi znepokojující, protože přispívají k ničení ozonové vrstvy," konstatoval Laube. "Nevíme, odkud jsou tyto nové plyny vypouštěny, to by se mělo vyšetřit. Možnými zdroji jsou chemikálie pro výrobu prostředků na hubení hmyzu a rozpouštědla na čistění elektronických součástek," dodal Laube.
"Ony tři chlorfluorované uhlovodíky se navíc v atmosféře rozpadají velmi pomalu, takže i kdyby byly tyto emise okamžitě zastaveny, budou ve vzduchu přítomny ještě mnoho následujících desetiletí," upozornil Laube.
Také další vědci připouštějí, že ačkoli stávající koncentrace těchto plynů jsou malé a nepředstavují bezprostřední riziko, mělo by se pracovat na zjištění jejich původu. "Tato studie svědčí o tom, že ničení ozonové vrstvy není věcí minulosti," poznamenal Piers Forster z britské University of Leeds.
Ozon je plyn, který je přirozenou součástí zemské atmosféry. Zachycuje část UV záření poškozujícího přírodu a naše zdraví (označované jako UV-B), ale propouští jiné paprsky (označované jako UV-A), které jsou naopak pro život na Zemi důležité a potřebné. Díky atmosférickému ozonu se na zemském povrchu mohla v uplynulých milionech let rozvíjet živá příroda a nakonec vzniknout i lidská civilizace. Ozonová vrstva se nachází ve výškách kolem 20 km a obklopuje celou zeměkouli jako jeden souvislý ochranný obal, informuje geology.cz.
Množství ozonu se vyjadřuje v Dobsonových jednotkách (DU). 1 DU vyjadřuje vrstvu ozonu, která by za standardních podmínek (0 °C a 1013 hPa) byla silná pouhou setinu milimetru. Pokud by se veškerý ozon stlačil na úroveň hladiny oceánu, pak by tvořil vrstvu tenkou pouhé 3 mm – odpovídá tomu množství 300 DU.
K největšímu zeslabení ozonové vrstvy zatím došlo na jižní polokouli nad Antarktidou. K zeslabení ozonové vrstvy došlo rovněž ve středních zeměpisných šířkách, ve kterých se nachází i Česká republika. Dokazují to dlouhodobá měření atmosférického ozonu, která se provádějí na pracovištích Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové pomocí ozonových fotometrů a v Praze-Libuši ozonovými balonovými sondami. "Výsledky těchto měření ukazují, že ozonová vrstva je zeslabená nad územím naší republiky přibližně o 4–5 %. To zatím není úbytek, který by znamenal okamžité nebezpečné zvýšení UV-B záření. Pokud by se ale množství ozonu i nadále zmenšovalo, tak by to v budoucnosti znamenalo ohrožení přírody a zdraví člověka i na našem území," říká RNDr. Karel Vaníček, CSc., vedoucí Solární a ozonové observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.
VIDEO: Ozonová díra nad jižním pólem
Související
Prudká změna počasí přinese problém. Meteorologové varují před sluncem
Ozonová vrstva nad zemským povrchem se pomalu obnovuje. Vědci řekli, kdy se zacelí
Aktuálně se děje
před 37 minutami
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
před 1 hodinou
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
před 2 hodinami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 3 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 3 hodinami
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 4 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 5 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 6 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.
Zdroj: Libor Novák