Válka DNA: Dva vědci nevěří, že nalezená kostra patří králi Richardu III.

Historik a expert na Richarda III. z Winchesterské univerzity Michael Hicks nyní tvrdí, že ho závěry jeho kolegů z Leicesteru nepřesvědčily. Analýza DNA je podle něj neprůkazná, protože do tehdejších bojů se zapojilo mnoho potomků Jindřichovy babičky z matčiny strany, která měla 16 dětí. Že kostra může patřit jednomu z příbuzných, nikoli Richardovi III., připouští podle webu i významný archeolog Martin Biddle.

Univerzita v Leicesteru se proti tvrzení obou mužů ihned ohradila a hodlá přesvědčit odbornou i laickou veřejnost o pravdivosti svých loňských závěrů.

Nález kostry oznámili britští vědci předloni v září. Kostru objevili při vykopávkách na parkovišti na místě někdejšího františkánského kostela, v jehož hrobce byl král pohřben. 

Mimo jakoukoli rozumnou pochybnost jde o kostru krále Richarda III., řekl loni v únoru na tiskové konferenci v Leicesteru hlavní archeolog univerzity Richard Buckley, který tento jeden z nejvýznamnějších archeologických projektů poslední doby vedl. Vědci kostru podle něj podrobili řadě testů včetně DNA.

Analýza radiokarbonovou metodou potvrdila, že kosti patří zhruba třicetiletému muži, který žil přibližně v době mezi lety 1455 až 1540. Richard III. padl, když mu bylo 32 let. 

Pro identifikaci kostry ale byla klíčová analýza DNA. Genealogové z univerzity v Leicesteru identifikovali čtyři žijící potomky Richarda III., kteří souhlasili s anonymní účastí na projektu. Nakonec porovnali DNA z nalezené kostry s DNA truhláře Michala Ibsena, který je po 16 generacích potomkem Richardovy sestry Anny z Yorku a který žije v Londýně. Genetička Turi Kingová loni oznámila, že analýza shodu DNA potvrdila.

Osm ran do hlavy

Mnoho generací vědců, historiků a archeologů se snažilo zjistit, kde odpočívá Richard III. Tento panovník byl posledním králem z rodu Yorků a zemřel v bitvě u Bosworthu, kterou vyvrcholila Válka růží. Z historických pramenů bylo známo, že mrtvé tělo bývalého krále bylo odvezeno právě do Leicesteru, aby poddaní viděli, že král je skutečně mrtev.

Ač se tušilo, že ostatky krále Richarda by měly být v okolí Leicesteru, nikdo neznal přesné místo. Dokonce se tvrdilo, že Tudorovci, kteří nastoupili po Richardovi III., nechali jeho ostatky vhodit do řeky. Historik dr. John Ashdown-Hill se však ponořil do pátrání po Richardově hrobu a jeho úsilí nakonec přineslo plody. Nejprve objevil, že Jindřich VII. nechal nad Richardovým hrobem postavit alabastrovou hrobku a dokonce nalezl dokument určující přímo místo hrobky, čtvrť Greyfriars v Leicesteru, píše zapnimozek.cz.

Richard III. se dostal na trůn úskokem, jako správný šlechtic. Když zemřel jeho strýc, král Eduard IV., nechal Richard zavřít jeho mladé syny v pevnosti Tower, údajně kvůli jejich bezpečnosti. Vlády se ujal roku 1483, když mu bylo 31 let. Nekraloval však dlouho. Během své krátké vlády musel čelit dvěma vzpourám. První dokázal potlačit, tu druhou však ne.

Jindřich Tudor, pozdější král Jindřich VII., se vylodil se svým vojskem v Anglii. Došlo k bitvě u Bosworthu, kde král Richard III. padl následkem zrady svých přátel. Násilnou smrt dokazují i kosterní ostatky – na kostře je patrno deset zranění, z toho osm na lebce. V páteři byl nalezen hrot šípu.