Novým typem koronaviru se na celém světě nakazilo přes 87.500 lidí a nemoc COVID-19 si vyžádala bezmála tři tisíce obětí. Nemoc svými příznaky připomíná chřipku a může být smrtelná, v převážné většině případů ale pro starší a nemocné.
Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19, se objevil počátkem loňského prosince v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej.
Podle lékařů vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. Na virus umírají převážně senioři a lidé s podlomeným zdravím.
Inkubační doba nemoci je od dvou do 14 dní, u některých pacientů se ale příznaky nakažení objevily i po více dnech.
Koronavirem se dosud nakazilo přes 87.500 lidí, zemřelo jich téměř 3000. Procento úmrtnosti je zhruba 3,4 procenta. Drtivou většinu všech případů i obětí eviduje Čína. Kromě Číny se z asijských zemí s nemocí potýká hlavně Jižní Korea, Japonsko, kde většina případů pochází z výletní lodi Diamond Princess kotvící u Jokohamy, a Írán, kde zemřelo nejvíce lidí mimo Čínu.
Koronavirus zasáhl více než 55 zemí a rozšířil se na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Posledním zasaženým světadílem byla Jižní Amerika, kde se nemoc poprvé vyskytla 25. února v Brazílii. Do Evropy se nemoc dostala již koncem ledna. První tři případy ohlásili lékaři 24. ledna ve Francii, v současnosti je zasaženo 21 evropských zemí.
Evropské státy reagovaly na výskyt nového typu koronaviru již dříve, některé (včetně ČR) přestaly vydávat víza Číňanům, byly také zastaveny přímé lety do Číny. Koncem ledna evropské země evakuovaly část svých občanů z Číny, zejména z města Wu-chan.
WHO kvůli epidemii vyhlásila 30. ledna globální stav zdravotní nouze, učinila tak teprve pošesté ve své historii. Organizace také oznámila, že zatím je příliš brzy na vyhlášení pandemie, protože zatím nedochází k nekontrolovanému celosvětovému šíření viru, který by provázelo značný počtem úmrtí a epidemii koronaviru je stále možné porazit. Celosvětovou pandemii WHO zatím naposledy vyhlásila v červnu 2009 kvůli šíření takzvané prasečí chřipky, viru A(H1N1), který zabil na 18.500 lidí. Podle eurokomisařky pro zdraví Stelly Kyriakidisové by státy Evropské unie měly sjednotit plány pro případ dalšího šíření nákazy koronaviru.
Kvůli epidemii koronavirem je nejistý vývoj globální ekonomiky. Ohrožení nemocí ovlivnilo akcie na světových trzích, klesají i ceny ropy. Evropské akcie zažívají nejprudší pokles od roku 2016, cenné papíry oslabují v Asii i Americe. Podle prognózy mezinárodní ratingové agentury Moody's Investors Service se také letos sníží celosvětový prodej automobilů o 2,5 procenta. Z důvodu šíření koronaviru řada zemí v minulých dnech zrušila i několik velkých sportovních akcí.
Koronavirus je souhrnné označení pro čtyři rody virů, které způsobují onemocnění u zvířat a lidí s různým stupněm závažnosti. Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné nemoci, jako je nachlazení, ale také smrtící choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome). Nový typ koronaviru již počtem obětí virové epidemie SARS i MERS překonal.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Aktuálně se děje
před 1 minutou
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
před 29 minutami
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
před 1 hodinou
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
před 2 hodinami
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
před 4 hodinami
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
před 5 hodinami
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
před 6 hodinami
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
před 7 hodinami
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
před 9 hodinami
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
před 10 hodinami
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
před 12 hodinami
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
před 13 hodinami
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
před 15 hodinami
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
včera
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
včera
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
včera
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
včera
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
včera
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
včera
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková