Předčasné úmrtí sice není lékařsky definovaný pojem, obecně se jím ale rozumí skon osoby v nízkém věku přes dovršením stáří. Mnohdy je spojováno s životním stylem a řadou nemocí, lékaři ale nyní zjistili, co vlastně stav lidského těla ovlivňuje.
Poměrně překvapivě je to spánek. Pomineme-li alkohol, kouření a nezdravé stravování, je nedostatek spánku velkým rizikem pro všechny bez rozdílu. Pokud spíte méně než pět hodin denně, podle lékařů si zaděláváte na velké problémy.
Studie vědců ze Stockholmské univerzity je založena na údajích o 38 tisíc lidech, kteří se v roce 1997 zúčastnili průzkumu týkajícího se jejich životního stylu a zdravotního stavu. Osud účastníků výzkumu pak vědci sledovali dalších 13 let s pomocí národního registru, do kterého úřady zaznamenávají úmrtí obyvatel.
Odborníci zjistili, že dospělí lidé do 65 let, kteří sedm dní v týdnu spí méně než pět hodin denně, mají o 65 procent vyšší míru úmrtnosti ve srovnání s jedinci, kteří si dopřejí šest nebo sedm hodin spánku.
Souvislost mezi délkou spánku a úmrtností vědci dosud podle The Guardian zkoumali jen z hlediska pracovního týdne. "Já jsem se ale domníval, že kdyby zahrnuli víkendy nebo spánek přes den, výsledky by mohly být trochu jiné," vysvětlil vedoucí výzkumník Torbjörn Aakerstedt.
A zjistil i další překvapivé věci. Výzkum zároveň ukázal, že osoby, které sedm dní v týdnu spí osm hodin denně a více, mají o 25 procent vyšší míru úmrtnosti než ty, které spánku věnují šest až sedm hodin. Dobrou zprávou ale je, že riziko spojené s nedostatkem spánku během pracovních dní lze vyvážit víkendovým pospaním si. To nikdy dříve žádný výzkum neprokázal.
Víkendové dospávání je ale zavádějící. Napomáhá sice odbourat riziko předčasného úmrtí, v žádném případě ale nelze dospat chybějící čas, stejně jako se nedá naspat do zásoby. Deficit nedostatku spánku a jeho vliv na naše aktuální rozpoložení dospávání nevyřeší.
Tým amerických a britských vědců už před časem publikoval studii, v níž se zaměřil na možnost dospání takzvaného "chronického spánkového dluhu". Ten je na rozdíl od toho akutního nakumulován za delší časový úsek, řádově za několik dní až týdnů.
V časopise Science Translational Medicine odborníci uvedli, že chronický nedostatek spánku nelze vyřešit jednoduše tím, že se člověk prospí o víkendu déle. Potvrdily to testy na dobrovolnících, kteří spali necelých šest hodin denně. Když si po několika dnech více přispali, jejich schopnost reagovat a soustředit se nebyla o moc lepší.
Chronický nedostatek spánku se tedy podle odborníků za víkend nahradit nedokáže. Aby se tělo plně zregenerovalo, je potřeba nastavit mu určitý spánkový režim, který by měl čítat zhruba osm hodin spánku denně. Ne více než deset a naopak ne méně než šest. V takovém případě se tělo za několik dní vrátí do normálu. Víkend na to ale nestačí.
Opačná situace je v případě akutního spánkového dluhu, který vzniká tím, že se člověk vymaní ze zavedeného spánkové režimu. Pokud jste například zvyklí spát 7 hodin denně a být 17 hodin denně v bdělém stavu, a poté tuto dobu jeden den překročíte například na 24 hodin bdělosti a 5 hodin spánku, vzniká akutní spánkový dluh, který lze zahnat tím, že se na druhý den vyspíte více. Pokud ale budete tento režim držet několik dní, z akutního se stane chronický dluh, a ten, jak jsme si řekli výše, tak lehce nahradit nejde.
Jak už asi tušíte, stejným mýtem je tvrzení, že se dá naspat do zásoby. Čím více se člověk snaží spát, tím více otupěle a unaveně se cítí. Spát déle než 10 hodin pro tělo také není dobré, nehledě na to, že to nemá žádný účinek. Je jedno jak dlouho spíte, i kdybyste naspali 8 hodin, i kdybyste naspali 14 hodin, vždy se po devatenácti probdělých hodinách budete cítit, jako byste měli měl v krvi 0,5 promile alkoholu, a po 24 hodinách se situace dvojnásobně zhorší.
Úhrada spánkového dluhu, jak se dohánění nevyspání říká, ale nespočívá pouze v naspání chybějících hodin. Je potřeba znormalizovat spánkový režim, usínat v pravidelnou hodinu, v klidné místnosti, ve tmě a probouzet se přirozeně, tedy bez budíku. Důležité je před spánkem nepít nápoje s kofeinem, nejíst těžká jídla, spát ve vyvětrané místnosti a hlavně spát ve správné poloze, v nezávadné matraci se správným množstvím polštářů pod hlavou. V případě spánku totiž nejde pouze o jeho délku, velmi také záleží na kvalitě.
Související
Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo
Studie zjistila, jaké problémy trápí lidstvo nejvíce. Téměř polovina lidí trpí jedním typem nemocí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
včera
Vstup Česka do Evropské unie byl výhrou, i když EU není bezchybná, řekl Pavel
včera
USA oznámily obří balík sankcí proti Rusku a zemím, které pomáhají jejich vojenskému průmyslu. Včetně Slovenska
včera
Blinken: Odmítnutím dohody Hamás ukáže, že se o Palestince „nestará“
včera
Nová bilance: V Pásmu Gazy zemřelo přes 34 500 lidí
včera
„Udeřte je do obličeje,“ radí Lukašenko běloruským sportovcům před olympiádou
včera
Většina Američanů věří, že Čína využívá TikTok k ovládání občanů v USA
včera
V Německu se převrhl traktor s vlečkou. 30 zraněných, 10 lidí bojuje o život
včera
V Pásmu Gazy se nachází více válečného odpadu a trosek než na Ukrajině
včera
Diskuse, koncerty i výstavy. Česko slaví 20 let v EU, odstartuje Týden Evropy
včera
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
včera
V Číně se zřítila dálnice. Zemřely desítky lidí
včera
Rusko ještě víc zvýší výrobu zbraní. Kvůli americké podpoře Ukrajiny
včera
Počasí narušilo lodní dopravu v Panamském průplavu, zjistili vědci. Region postihlo rekordní sucho
včera
Rusko tvrdí, že provedlo útok na štáb operačního velení ukrajinských ozbrojených sil
Aktualizováno včera
Zemřel zakladatel a výrazná osobnost ODS Miroslav Macek
včera
Génius Newey končí v Red Bullu. Zamíří k Ferrari?
včera
Žoldáci z Nepálu ve velkém dezertují z ruské armády na Ukrajině
včera
Boj proti Green Dealu i migraci. Hnutí ANO zahájilo předvolební kampaň
včera
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Na první květnový den připadá Svátek práce, který není jenom státním svátkem, ale i tím mezinárodním. Jeho historie sahá až do roku 1889, kdy byl jiný, než se prezentoval v dobách komunistického režimu. Povinné prvomájové průvody doprovázené budovatelskými slogany, oslavami pracovních úspěchů a stranickými představiteli na tribunách měly s původní myšlenkou svátku pramálo společného.
Zdroj: Lucie Žáková