Můžete se v zimě spálit od sluníčka? Na tohle byste si měli dát pozor

Ze světa vědy víme, že UV záření je nejintenzívnější, čím blíže jsme Rovníku. Plánujete-li si tedy dovolenou například do Indonésie nebo do Brazílie, měli byste zpozornět. Nejméně intenzívní je pak záření například v Norsku nebo v Kanadě. Na intenzitu slunečního záření má ale vliv i druhá proměnná, a tou je nadmořská výška.

Podle studie z roku 1999 amerického časopisu o dermatologii (Journal of the American Academy of Dermatology) je tak intenzita paprsků v americkém městečku Vail v Coloradu, které leží v nadmořské výšce kolem 2 590 metrů, asi o 60 procent silnější, než na pobřeží Atlantiku u New Yorku. Intenzita, s jakou Slunce praží v coloradském Vailu, je stejná, jako v Orlandu, které je zhruba o 1250 kilometrů blíž k Rovníku.

Podle vědců by se lidé, kteří se nenamazali opalovacím krémem, v poledne za intenzívního slunečního svitu spálili už za 6 minut. Ve stejný čas v New Yorku by vám kůže zrudla až po 25 minutách. V Orlandu se pak spálíte za čtvrt hodinky.

Co se týče výšky, tam intenzita UV záření roste s větší razancí. Za každý kilometr výšky jeho intenzita vzroste o 10 procent. Tento jev je způsoben tím, že čím výše člověk stoupá, tím ubývá zemské atmosféry, která záření blokuje.

Ve výsledku tak i na hřebenech hor, které ještě pokrývá sníh, můžete přijít k nepříjemnému spálení. Sníh je totiž jedním z největších jakýchsi „odrazových skel“. Sníh dokáže odrážet 80 až 90 procent UV záření přímo na člověka. Voda je taktéž účinným reflektorem. Někdy dokáže reflektovat celých 100 procent UV záření. Mořská pěna „jenom“ 25 procent a horký písek na pláži 15 procent. Nejméně těchto paprsků odrazí zpět na člověka trávník. Jenom 3 procenta.