Na očkování a léky proti koronaviru nespěchejte, varuje expert. Mohou situaci zhoršit?

Odborníci se shodují v tom, že lék na koronavirus bude pravděpodobně vytvořen dříve, než vakcína. Vývoj léků sice není jednoduchou záležitostí, pořád je ale z mnoha důvodů lehčí vytvořit reakci, než prevenci. Tak či tak na obou formách léčby pracují desítky laboratoří po celém světě, vědci z amerických, čínských, indických a dalších farmaceutických společností.

Co ale některé vědce trápí více jsou možné vedlejší účinky. Právě ty jsou jedním z důvodů, proč vývoj léků zabere mnohdy i roky. Zatímco s bakteriemi umí lékaři bojovat poměrně úspěšně a antibiotika známe více než sto let, virové infekce se léčí vzácně. Dosud totiž nejsou látky dostatečně účinné, aniž by měly vysoký počet nežádoucích účinků.

Toho se obává i čínský expert, který přiznává, že je důležité, aby léčiva proti této nemoci byla dostupná co nejdříve, zároveň je ale důležité nic neuspěchat a nepodcenit. Uvedl to pro časopis Nature.

Firmy ve Spojených státech a Číně už plánují testovat vakcíny na lidech. Expert ale tvrdí, že by měly regulační orgány nejdříve ověřit jejich bezpečnost, a to i za cenu toho, že se bude jednat o měsíce testování.

Vakcínu totiž bude potřebovat velké množství lidí, většina léčit ale není přímo určena proti koronaviru a často podle něj nebylo přihlédnuto k tomu, jak tyto látky reagují v kombinaci s jinými léky. 

Hrozí ale i další problém, který může situaci zhoršit. Koronavirus stojící za nemocí COVID-19 má totiž potenciál mutovat. A právě tato vlastnost by mohla původně fungující vakcínu učinit neúčinnou. Podle něj by se tak odborníci neměli zaměřovat pouze na koronavirus, ale látky by měly mít širokospektrální působení.

Předpokládá se, že jedním z prvních léků, který by mohl spatřit světlo světa, bude mediálně nejznámější remdesivir. Lék před několika lety vyvinul tým vědců kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář.

Vědci z Číny a nově i Tchaj-wanu se obrací k jinému medikamentu. Experimentálně byl úřady schválen lék Favilavir, který údajně prokázal účinnost při léčbě onemocnění s minimálními vedlejšími účinky v klinické studii zahrnující 70 pacientů.

Na vakcínách a lécích pracují po celém světě desítky laboratoří, vývoj je ale sám o sobě poměrně problematický. Ačkoli je genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Poté následují laboratorní testy, testy na zvířatech a nakonec testování na lidech. Celý proces může zabrat měsíce i roky, navzdory tomu, že vakcínu hledá hned několik farmaceutických společností. Dosavadní zprávy o tom, že byly vakcíny už vytvořeny, jsou proto nepřesné a neúplné. Testovací proces je totiž zdlouhavý a zatím neproběhl.

Při vypuknutí epidemie SARS v roce 2003 se vědci dostali od získání genomové sekvence viru do klinického hodnocení vakcíny za 20 měsíců. Někteří vědci tvrdí, že tento čas nyní dokáží zkrátit na tři měsíce. To ale ukáže až praxe.

Generální ředitel CEPI Richard Hatchett odhaduje, že by v létě mohly začít testy vakcín a za 12 až 18 měsíců by mohly být považovány za bezpečné a účinné. Tato časová osa představuje "obrovské urychlení ve srovnání s historií vývoje vakcín."

Ani úspěšný test ale nemusí být spásný. "Důležitým hlediskem je, zda základní postup vývoje může být v následujících letech upraven tak, aby v nadcházejících letech vyprodukoval miliony nebo dokonce miliardy dávek," dodal Hatchett.