Podání ruky je minulostí. Neměli bychom se k němu už vracet, varují vědci

Podání ruky mezi dvěma lidmi je rituál, který značí začátek jednání, gratulaci nebo také uznání či rovnost vůči svému protějšku, ale strach z viru SARS-CoV-2 mění naší psychologii. Podání ruky může být jedním z nejrizikovějších přenosů viru mezi lidmi, ale po tisícileté tradici může být podání ruky natolik zakořeněné, že nepůjde snadno zastavit.

První záznamy o podání rukou pocházejí ze starověkého Řecka z 5. století před n. l. Artefakt, v Pergamonském muzeu v Berlíně, vyobrazuje vojáky, kteří si vzájemně tisknou ruku. Traduje se, že podání ruky dříve bylo gestem míru, které oběma účastníkům mělo ukázat, že protějšek nemá v ruce zbraň.

Podání rukou se v různých kulturách liší, například u východoafrického kmene Masajů patří mezi nejkratší a jde v podstatě jen o otření dlaní rukou o sebe nebo jen samotné dotknutí. V Indii se podává ruka při obchodním jednání, v ostatních případech převažuje tradiční pozdrav úcty Namaste.

Tento rituál, který nás provází již tisíce let může však s virem SARS-CoV-2 pominout. Čím tedy nahradit podání ruky, aby se dále nešířili viry a bakterie? Dnes si lidé „podávají“ loket.

„Skutečnost, že jsme si našli loket jako alternativu, ukazuje, jak důležitý je pro lidi dotek a nechtěli jsme ztratit toto fyzické spojení“, uvedla Cristine Legarová, profesorka psychologie na Texaské univerzitě v Austinu pro BBC.

Nejen, že podání ruky značí z psychologického hlediska důvěryhodnost druhé osoby, dokonce i natolik, že jsou lidé ochotní sdílet choroboplodné zárodky, ale vědecká studie zjistila, že kvalitní podání ruky aktivuje stejnou část mozku, která doplňuje dopamin v systému potěšení a „odměn“, tak jako dobré jídlo nebo sex.

Podle Anthonyho Fauciho, lékaře, který je jedním ze členů pracovní skupiny White House Coronavirus Task Force amerického ministerstva zahraničí je jasné, že nynější pandemie změní způsob, jakým dosud žijeme a předpovídá, že potřesení rukou bude minulost.

„Nemyslím si, že bychom si měli znovu podávat ruce, abych byl upřímný. Nejen, že to předchází onemocnění COVID-19, ale pravděpodobně by se dramaticky snížili případy chřipky,“ uvedl.

Podle Elke Weberové, psycholožky na Princeton University je zvyk železná košile, ale dá se změnit, pokud to má sociální, ekonomický nebo zdravotní kontext, jako například ve starověké Číně, kde byl zvyk svazovat chodidla dívkám od 5 let.

Vázané nohy se staly symbolem krásy a jakousi jistotou pro nalezení manžela. Následkem toho však, ženy mohli chodit pouze s obtížemi a při stání se museli opírat o zeď. Tento zvyk byl ukončen až na počátku 20. století.

Virus SARS-CoV-2 již zapříčinil, že lidé mají strach z doteku, aby nepřenesli nemoc na své blízké. Protože onemocnění COVID-19 se vyznačuje i bezpříznakově, jedinec může vir přenést na svého blízkého, aniž by si toho byl vědom.

Podle Arthura Markmana, psychologa z Texasu je možné, že si lidé vyvinou jinou normu, která postrádá dotek a neuvědomí si, co jim vlastně chybí. To bude mít velké důsledky na duševní pohodu. „Možná se začneme více soustředit na mytí rukou, dezinfekční prostředky a vyhýbání dotyků obličeje, než abychom jsme se vzdali doteku úplně,“ dodal Markman.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.
Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování

Vztah české veřejnosti k nové vládě je v úvodu roku 2026 definován realismem a zaměřením na praktické stránky života. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News se ukazuje, že lidé od kabinetu očekávají především zajištění základních životních jistot. Na vrcholu žebříčku priorit se stabilně drží dostupnost zdravotní péče a bydlení, doprovázené otázkami bezpečnosti a celkovou kondicí ekonomiky. Tématům, která se týkají dlouhodobého chodu státu, jako je modernizace úřadů či mezinárodní postavení, přisuzují občané v tuto chvíli menší naléhavost.

Více souvisejících

Lidé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

před 2 hodinami

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

před 5 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem

Policie se od středy zabývá násilným činem v jedné z českých věznic. V Kynšperku nad Ohří došlo k napadení mezi dvojicí trestanců. Zatímco jeden z nich skončil s vážným zraněním v nemocnici, druhý je podezřelý z pokusu o vraždu. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Na Letné se slavil postup na fotbalové mistrovství světa.

Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa

Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.

před 10 hodinami

Donald Trump

Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje

Americká armáda velmi brzy dokončí operaci v Íránu, protože dosáhla ohromujících vítězství, řekl americký prezident Donald Trump v ostře sledovaném projevu. Řeč trvala celkem 19 minut. Konflikt podle jeho slov potrvá ještě nižší jednotky týdnů. Trump také znovu pohrozil Teheránu útoky na elektrárny a ropná zařízení, pokud nedojde k dohodě. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Jaro v Praze

Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení

Nadcházející dny přinesou do Česka postupný zlom v charakteru počasí. Zatímco druhá polovina pracovního týdne bude ještě ve znamení chladnějšího a spíše oblačného proudění, víkend slibuje výrazné oteplení, které vyvrcholí v neděli téměř letními teplotami.

včera

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

včera

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy