Proč potřebujeme žraloky a jací doopravdy jsou? Tyto informace vás překvapí

Každý den, když v Indonésii zapadne slunce nad ostrovy Raja Ampat lemovanými korálovými útesy, se probere jeden podmořský dravec. Ovšem na predátora není nijak zvlášť velký ani zuřivý. Od hlavy po ocas je dlouhý asi jako paže a rypec mu zdobí kníru podobné vousky, napsal zpravodajský server The Guardian.

Jedinečné na něm ovšem je to, že nad mořským dnem ani tak neplave, ale chodí po něm. Své čtyři ploutve používá jako nohy a páteří kroutí jako ještěrka. Navíc dokáže vylézt z vody a až na hodinu zadržet dech, aby se mohl projít po odhaleném útesu a mezi odlivovými jezírky hledat kořist.

Je to žralůček skvrnitý, známý také jako "chodící žralok". A na rozdíl od stereotypních názorů na "hrozivé žraloky" líčí alternativní příběh o životě žraloků a jejich vzhledu.

Žralůčkovití patří do řádu malotlamci a nadřádu žraloci. Patří mezi nejmladší žraloky v oceánu, kde existují nejspíš jen asi devět miliónů let, a dva nejmladší druhy se od nich oddělily před méně než dvěma milióny lety. To vyvrací obecnou představu, že jsou žraloci dávnou skupinou, která se nijak nezměnila. Nejsou to evoluční přežitky z dob pradávno minulých, ale zvířata, která se stále vyvíjejí a uzpůsobují.

Žralůčci jsou jen zlomkem v ohromné rozmanitosti žraločích druhů. Existují ostrouni a žralouni a máčky. Celkem v současnosti žije více než 500 druhů příčnoústých, což je podtřída paryb, do které patří žraloci a rejnoci.

Každý desátý žraločí druh je bioluminiscentní, což znamená, že ve tmě svítí, píše The Guardian. Další je tak malý, že byste si ho mohli dát do kapsy - a nadto má své vlastní kapsičky naplněné z dosud neznámého důvodu svítící hmotou. Někteří žraloci se nafukují, aby vypadali větší a děsivější, než doopravdy jsou. Žraločí matky mohou být březí až tři roky, anebo přivést na svět mláďata bez oplodnění samcem.

Ovšem pokud jste všechno, co o žralocích víte, viděli jen v hollywoodských filmech, pak si o nich musíte myslet, že jsou zosobněním vodní hrůzy. Žraloci mají svůj vlastní filmový žánr: existují filmy o žralocích v podobě duchů, o zombie-žralocích, o žralocích, co chrlí kyselinu, zabijáckých žralocích schopných "plavat" v písku nebo sněhu - a ohromujících šest dílů hororu Žralokonádo.

Ještě problematičtější je, když žraloky coby monstrózní padouchy líčí uvěřitelnější filmy. V roce 2016 vzniklo drama Mělčiny o surfařce, kterou brutálně napadl pomstychtivý velký bílý žralok. Snímek přiměl skupinu mořských biologů, aby napsali otevřený dopis filmovému studiu Columbia Pictures s varováním, že Mělčiny obsahují nebezpečně pokřivený obraz, který může obrátit veřejné mínění proti žralokům.

Ve skutečnosti je situace naprosto opačná. Žraloci jsou nadměrně loveni po miliónech. Přitom nejsou evolučně uzpůsobení tomu, aby byli kořistí. Coby predátoři rostou žraloci pomalu a dospívají celou věčnost, než dosáhnou pohlavní zralosti. Kladou jen málo jiker a rodí jen málo mláďat - ne dost na to, aby se mohla obnovit jejich tenčící se populace.

Ti, kteří zůstanou naživu, mohou strávit celá desetiletí a dokonce i staletí ve vodách, kde vstřebávají člověkem vypouštěné znečišťující látky a vyhozené plasty. Během jejich života se moře otepluje a okyseluje. Současní žraloci malohlaví, známí také jako žraloci grónští, se narodili v Severním ledovém oceánu v době, kdy byl o několik stupňů chladnější.

Výsledek všech těchto faktorů se dá snadno odhadnout. Při posledním sčítání byla čtvrtina všech žraločích druhů a jejich plochých příbuzných - rejnoků a trnuch - ohrožena vyhynutím.

"Od žraloků se toho můžeme spoustu naučit," řekla bioložka z mořské laboratoře na Floridě Jasmin Grahamová, která je specialistkou na problematiku žraloků. Vědci tu zkoumají mimo jiné to, jak se žralokům daří rychle hojit zranění a jak si vyvinuli imunitu vůči mnoha chorobám. "Pokud vyhynou, všechna tato evoluční historie a všechny tyto informace zmizí s nimi," dodala Grahamová.

Na žralocích záleží, protože mohou být užiteční nejen pro člověka, ale pro celé oceánské ekosystémy. Řada žraločích druhů jsou klíčoví predátoři. Udržují rovnováhu ekosystému, odstraňují slabší, nemocnou kořist a brání jednotlivým druhům, aby jejich populace prudce stoupla a vytlačila ostatní. "Až když některý druh ztratíme, zjistíme, jak byl důležitý," uvedla Grahamová.

Po celé roky vědci a ochránci přírody opakují, že žraloci mají víc důvodů bát se člověka než naopak. Najděte si jakoukoli statistiku a objevíte v ní spoustu věcí, které vás mohou zabít s větší pravděpodobností než útok žraloka. Například převržený prodejní automat. Nebo padající kokos.

Přesto přetrvává přesvědčení, že jsou žraloci nebezpeční, mstiví a brutální. "Jako dítě jsem viděla Čelisti, ale nijak zvlášť mě nevyděsily," řekla Grahamová. "Spíš jsem se ptala: Proč? Proč si lidi myslí, že jsou tak děsiví? Jak se liší od delfína? Oba jsou predátoři. A přitom o žralocích se točí Čelisti, zatímco o delfínech rodinné filmy jako Delfín Flip."

Související

žralok bílý

Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají

Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.

Více souvisejících

žraloci Moře Zvířata

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 5 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 6 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 7 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 8 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 11 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 13 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

V Česku se objevila dvě tornáda

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

včera

Donald Trump

Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nebyly ze strany Íránu oficiálně informovány o přerušení diplomatických rozhovorů. Zároveň však naznačil, že nemá žádný problém na Teherán si počkat, dokud nepřistoupí na pro USA přijatelnou dohodu. Podle svých slov se domnívá, že se doposud mluvilo až příliš, a pokud nyní nastane období ticha, bude to pro celou situaci velmi dobré.

včera

Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty

Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.

Zdroj: David Holub

Další zprávy