Lidé s depresemi trpí opatřeními proti koronaviru výrazně více než ostatní obyvatelé, velkou ranou je pak pro ně karanténní uzávěra. Vyplývá to z dnes zveřejněné německé studie nadace pro podporu lidí s psychickými problémy (Stiftung Deutsche Depressionshilfe).
Lidé s depresemi se nákazy koronavirem bojí srovnatelně jako ostatní, problémem je naopak narušení běžného denního rytmu. Jarní karanténu více jako zátěž vnímala právě populace s psychickými potížemi. Na rozbořenou strukturu dne si stěžovalo 74 procent lidí s depresemi oproti 59 procentům ostatních. Ztracený denní rytmus pak vedl k tomu, že lidé více zůstávali přes den v posteli, u psychicky nemocných to bylo častěji (48 procent) než u ostatních (21 procent).
"Lidé s depresemi cítí beznaděj a jsou vyčerpaní. Chybějící struktura dne zvyšuje riziko, že postižení neopustí postel. Delší pobyt v posteli pak jen ještě více deprese zesiluje. Začarovaný kruh tak začíná," vysvětlil Ulrich Hegerl z nadace.
"Während des Lockdowns war ich dankbar für die Möglichkeit, therapeutische Unterstützung virtuell nutzen zu können" berichtet eine Betroffene bei der Vorstellung des #barometerdepression2020. pic.twitter.com/qcPriWVFoL
— Stiftung Deutsche Depressionshilfe (@depr_hilfe) November 10, 2020
Rozdíl v přístupu psychicky nemocných a zdravých je patrný i v hledání pozitiv karantény, kdy lepší stránky dokáže vidět 58 procent respondentů z běžné populace a 38 procent dotazovaných s depresemi. Situace pro psychicky nemocné je zatěžující i týdny po skončení karantény. Takovou zkušenost má 68 procent lidí s depresemi a 36 procent ostatních.
Za velký problém nadace označila i skutečnost, že karanténa vede ke snížení dostupnosti odborné pomoci. Každý druhý respondent s depresemi uvedl, že se potýkal se zrušenými konzultacemi u svého odborného lékaře či psychoterapeuta. Každému desátému se pak stalo, že kvůli karanténě mu byla odřeknuta i předem plánovaná hospitalizace.
Částečným řešením mohou být digitální či telefonická sezení. Tuto možnost na jaře během karantény využilo poprvé 14 procent pacientů, z nichž drtivá většina byla s touto náhradou spokojena (až 85 procent).
Průzkumu, který byl proveden v létě on-line, se zúčastnilo 5178 lidí ve věku 18 až 69 let. Studie tak hodnotí jarní karanténu v Německu, která byla výrazně rozsáhlejší než ta nynější listopadová. Tento měsíc jsou sice zavřené restaurace či kina, ale školky, školy nebo obchody nadále fungují.
Související

Na poplach bijeme pozdě. Mladí jsou vlastní psychikou ohroženi na životech

V Česku roste počet lidí se syndromem vyhoření a depresemi
deprese , Vědci , psychiatrie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru
včera

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
včera

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter
včera

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů
včera

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde
včera

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
včera

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let
včera

Jednání v Istanbulu skončila. Zelenskyj očekává nové sankce i propuštění ukrajinských zajatců
včera

Midttun pro EZ: Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů
včera

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian
včera

Šampion F1 Max Verstappen přistál v noci v Praze. Co ho po GP Španělska v Česku čeká?
včera

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
včera

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
včera

Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
včera

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
včera

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
včera

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
včera

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
včera

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
včera
Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.
Zdroj: Libor Novák