Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký kráter. V důsledku srážky na Zemi vyhynulo 75 procent živých druhů, včetně dinosaurů, vědci však zjistili, že už krátce po katastrofě v kráteru prospívaly sinice.
Usazeniny z doby jednoho z největších ekologických přelomů na Zemi by tak vědcům mohly pomoci odhadnout, jak budou organismy reagovat třeba při změně klimatu, píše deník The New York Times (NYT).
Zhruba desetikilometrová planetka tehdy do povrchu Země narazila 24krát vyšší rychlostí, než má vystřelený náboj. Následná tlaková vlna srovnala se zemí pralesy Severní a Jižní Ameriky a na jiných místech vyvolala nepředstavitelně rozsáhlé lesní požáry. Při dopadu se do atmosféry uvolnilo tolik prachu, že se narušil proces fotosyntézy.
V místě nárazu nemohlo přežít nic, přesto se v něm bezprostředně po dopadu meteoritu objevily sinice. Řeč je o několika letech - což se v geologickém měřítku rovná mrknutí oka.
V roce 2016 vědci ze srdce Chicxulubského kráteru vyvrtali 838 metrů dlouhý sloupec hornin, takzvané vrtné jádro. Stopy po mikroorganismech v něm zkoumal tým geochemičky Bettiny Schaeferové z Curtinovy univerzity v australském Perthu, kterému se podařilo v kráteru doložit přítomnost sinic.
Dohledat tyto bakterie nebylo jednoduché, protože podobné mikroorganismy musí geologové určit na základě prázdných míst či molekul, které po nich zůstanou v sedimentech. Sinice například produkují tuky, které se mohou v usazeninách zachovat stovky milionů let.
Tuky sinic Schaeferová s kolegy nalezla mezi vrstvami zkamenělých rostlin, které do kráteru spláchla vlna cunami vyvolaná nárazem meteoritu, a vrstvou iridia. Ta se vytvořila až poté, co se atmosféra vyčistila od vyvrženého prachu a sinice tedy prospívaly už v době, kdy oblaky ještě plně neprošel sluneční svit.
Přežití sinic v takto nehostinném prostředí může pomoci porozumět tomu, jak se život umí přizpůsobit i případným katastrofám v globálním měřítku. Takový výzkum by tak mohl mít význam také pro současnou klimatickou změnu, kdy se po celém světě zvyšují teploty, tenčí se zásoby kyslíku a vody světových oceánů jsou stále kyselejší, píší NYT s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Geology.
Související
Meteorit zasáhl zaparkované auto ve Štrasburku. Zanechal v něm půlmetrovou díru
Celebrity objevily nový hit. Kupují meteority
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Pařížská dohoda není mrtvá, nemůžeme ale nechat planetu shořet, varuje Měsícová
před 27 minutami
Počasí, jaké jsme si nikdy neuměli představit. Přináší smrt a zkázu napříč kontinenty, varují vědci
před 56 minutami
Jak mohou údery raketami ATACMS v Rusku změnit průběh války?
před 2 hodinami
Počasí se příští víkend nečekaně oteplí
včera
Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi
včera
Biden povolil Ukrajině použití amerických zbraní na území Ruska
včera
Rakousko je bez plynu. Gazprom mu zavřel kohoutky
včera
Útěk z USA před Trumpem? Na čtyři roky vás ukryjeme, vrátíte se, až odejde, slibuje lodní společnost
Aktualizováno včera
Lidé na Národní třídě vypískali Rakušana i Babiše, Pavel zpytoval svědomí. Na Staroměstském náměstí se demonstruje
včera
Do pěti let budeme mít platy jako Němci, slíbil Fiala. Ve skutečnosti to nebude ani za dalších 35 let
včera
COP29: Světu dochází čas. Musí sehnat bilion dolarů ročně dříve, než nastoupí Trump
včera
Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?
včera
Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA
včera
Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí
včera
Odpověď těm, co jednají s Putinem. Masivní útok na Ukrajinu byl vzkaz Scholzovi a Trumpovi, míní Kyjev
včera
Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům
včera
Rusko v noci provedlo největší útok za celý podzim. Zasáhlo obytné budovy i obchody, Kyjev sčítá mrtvé
včera
Češi slaví 17. listopad. Pavlovi poděkovali i na něj křičeli
včera
Den, který navždy změnil Česko. 17. listopad odstartoval odpor Čechů proti komunistickému režimu
včera
35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci
Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení.
Zdroj: Matěj Bílý