Před zhruba 66 miliony let do oblasti dnešního Mexického zálivu dopadl meteorit, který po sobě zanechal 180 kilometrů široký kráter. V důsledku srážky na Zemi vyhynulo 75 procent živých druhů, včetně dinosaurů, vědci však zjistili, že už krátce po katastrofě v kráteru prospívaly sinice.
Usazeniny z doby jednoho z největších ekologických přelomů na Zemi by tak vědcům mohly pomoci odhadnout, jak budou organismy reagovat třeba při změně klimatu, píše deník The New York Times (NYT).
Zhruba desetikilometrová planetka tehdy do povrchu Země narazila 24krát vyšší rychlostí, než má vystřelený náboj. Následná tlaková vlna srovnala se zemí pralesy Severní a Jižní Ameriky a na jiných místech vyvolala nepředstavitelně rozsáhlé lesní požáry. Při dopadu se do atmosféry uvolnilo tolik prachu, že se narušil proces fotosyntézy.
V místě nárazu nemohlo přežít nic, přesto se v něm bezprostředně po dopadu meteoritu objevily sinice. Řeč je o několika letech - což se v geologickém měřítku rovná mrknutí oka.
V roce 2016 vědci ze srdce Chicxulubského kráteru vyvrtali 838 metrů dlouhý sloupec hornin, takzvané vrtné jádro. Stopy po mikroorganismech v něm zkoumal tým geochemičky Bettiny Schaeferové z Curtinovy univerzity v australském Perthu, kterému se podařilo v kráteru doložit přítomnost sinic.
Dohledat tyto bakterie nebylo jednoduché, protože podobné mikroorganismy musí geologové určit na základě prázdných míst či molekul, které po nich zůstanou v sedimentech. Sinice například produkují tuky, které se mohou v usazeninách zachovat stovky milionů let.
Tuky sinic Schaeferová s kolegy nalezla mezi vrstvami zkamenělých rostlin, které do kráteru spláchla vlna cunami vyvolaná nárazem meteoritu, a vrstvou iridia. Ta se vytvořila až poté, co se atmosféra vyčistila od vyvrženého prachu a sinice tedy prospívaly už v době, kdy oblaky ještě plně neprošel sluneční svit.
Přežití sinic v takto nehostinném prostředí může pomoci porozumět tomu, jak se život umí přizpůsobit i případným katastrofám v globálním měřítku. Takový výzkum by tak mohl mít význam také pro současnou klimatickou změnu, kdy se po celém světě zvyšují teploty, tenčí se zásoby kyslíku a vody světových oceánů jsou stále kyselejší, píší NYT s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Geology.
Související
Meteorit zasáhl zaparkované auto ve Štrasburku. Zanechal v něm půlmetrovou díru
Celebrity objevily nový hit. Kupují meteority
Aktuálně se děje
včera
Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace
včera
Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů
včera
Začne další dlouhá výluka. Tramvaje nebudou jezdit u Pražského hradu
včera
Pavel chce počkat na závěry vyšetřování podezřelého požáru v Pardubicích
včera
Trump neví, s kým z Íránu mluvit. Američanům se prý daří extrémně dobře
včera
Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka
včera
Babiš svolává Bezpečnostní radu státu. Stupeň ohrožení terorismem se může zvýšit
včera
Zemřel legendární akční herec Chuck Norris
včera
Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO
včera
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
včera
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
včera
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
včera
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
včera
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
včera
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
včera
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
včera
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
včera
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
včera
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
19. března 2026 22:05
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu.
Zdroj: Libor Novák