Fotovoltaické články jsou tvořeny polovodičovými nebo organickými prvky, které mění elektromagnetickou energii světla na elektrickou. Vědci však přišli s novým konceptem panelu, který místo toho, aby absorboval světlo ze Slunce jako normální solární panel, funguje přesně opačně.
Ukládání slunečné energie během dne je velmi nákladná záležitost, proto se vědci zaměřili na proces „radiačního chlazení“. To znamená, že vědci vymysleli technologii, která umí zachytit zbytkové teplo Země, když se v noci ochlazuje. Jedná se o neviditelné infračervené světlo, které vyzařuje zpátky do vesmíru a vědci ze Stanfordské univerzity přišli na to, jak tyto infračervené paprsky využít k osvětlení našich měst.
Pomocí termodynamického modelu termoelektrického generátoru vypracovali vědci koncept, který by mohl vygenerovat 2,2 wattů na metr čtvereční. Panel k tomu nepotřebuje ani baterii nebo jiné zdroje energie. Podle serveru Science Alert se vědci již v minulosti pokusili vyrobit články, které by vyráběly elektřinu i v noci, ale tento konkrétní návrh ze Stanfordské univerzity umí vyrobit až 120krát více energie. Je tedy srovnatelný s tepelným strojem v Carnotově cyklu, což je tzv. ideální stroj v termodynamice.
Koncept kombinuje radiační chlazení s termoelektrickým generátorem, který je nejdražší součástkou celého systému, ale v novém konceptu je využíván pouze z 1 %. Vědci vypracovali počítačové simulace, které se zakládají na reálných parametrech, a tvrdí, že jejich „noční“ panel vytváří rovnováhu mezi zbytkovým teplem a termoelektrickou přeměnou.
„Pracujeme na vývoji nejen výkonné, ale také udržitelné energie, kterou si může dovolit každý, včetně lidí z rozvojových zemí,“ říká Lingling Fan, elektrotechnik a autor studie. Vědci také uvedli, že v budoucnu by mohlo být využíváno zbytkové teplo z automobilů. Ačkoliv je „noční panel“ stále pouze konceptem, mohlo by to pomoci k prozkoumávání jiných technologií, které nespoléhají na spalování fosilních paliv pro energetickou spotřebu lidstva.
Související
Austrálie vybuduje obří solární elektrárnu. Bude největší na světě
Ministři skupiny G7 se dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů
solární energie , energie , Energetika , věda
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
před 1 hodinou
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
před 1 hodinou
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
před 1 hodinou
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
před 2 hodinami
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
před 3 hodinami
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
před 4 hodinami
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
před 4 hodinami
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
před 5 hodinami
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
před 6 hodinami
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
před 7 hodinami
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
před 8 hodinami
Počasí přinese sněžení do části republiky. Spadne až 20 centimetrů sněhu
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.
Zdroj: Libor Novák