Za požáry v Austrálii mohou klimatické změny, tvrdí odborníci v nové studii

Za ničivé požáry, které v druhé polovině roku 2019 a na začátku letošního roku postihly Austrálii, mohou nejméně ze 30 procent klimatické změny. Uvedli to odborníci, kteří se zapojili do studie analytického centra pro výzkum klimatických změn WWA. Varovali rovněž, že požáry podobného rozsahu mohou představovat nezvladatelné nebezpečí v podobě emisí a dalšího nárůstu teplot.

O studii informovala nadace Thompson Reuters. Požáry v Austrálii propukly ve druhé polovině loňského roku, plně pod kontrolu se je podařilo dostat až tento měsíc. Vyžádaly si nejméně 34 lidských životů a usmrtily 1,5 miliardy zvířat. Zasáhly 19 milionů hektarů půdy, vypočítala klimatoložka Sophie Lewisová z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském hlavním městě Canberra. To je plocha dvakrát větší než celé Česko. "Lidstvo a příroda musely za požáry zaplatit obrovskou cenu," řekla Lewisová.

Do výzkumu WWA se zapojili vědci z celého světa. Podařilo se jim prokázat například souvislost klimatických změn a vlny veder, která v minulém roce vedla k pokoření teplotních rekordů ve Francii, nebo extrémních srážek během loňské tropické bouře Imelda v Texasu.

U australských lesních požárů je ale těžké stanovit, jak moc se na nich klimatické změny podílely, napsala ve středu BBC. Nejspíše tu působilo více faktorů jako například zvýšená spotřeba vody, která vysušuje krajinu, nebo tvorba tepelných ostrovů ve městech a jejich okolí. Vědci se však shodli na tom, že klimatické změny přispěly k problému minimálně ze 30 procent.

Podle výzkumníků bude při zvýšení globální teploty o dva stupně Celsia v porovnání s rokem 1900 k ničivým požárům v Austrálii docházet až čtyřikrát častěji, než tomu bylo v předprůmyslové době. Průměrné globální teploty přitom už od roku 1900 stouply o jeden stupeň. Dokonce i v případě, že se podaří dodržet pařížskou dohodu o omezení emisí z roku 2015, spějeme ke zvýšení o minimálně další dva stupně, píše Reuters.

"Extrémním podmínkám budeme čelit častěji než v minulosti," řekl klimatolog Maarten van Aalst, který se na výzkumu WWA podílel. Na otázku novinářů, zda by nás měla situace znepokojovat, odpověděl, že určitě ano.

Související

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Ilustrační foto

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

Více souvisejících

Klimatické změny Požáry v Austrálii Austrálie Vědci

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Euro, ilustrační fotografie.

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Britská ponorka HMS Superb

Černé moře Rusům nenechá. EU začala jednat, spouští novou vojenskou strategii

Evropská unie představila ve středu novou strategii pro oblast Černého moře, jejímž cílem je výrazně posílit schopnost regionu přepravovat těžkou vojenskou techniku v kontextu narůstající hrozby ze strany Ruska. Klíčovou součástí plánu je investice do infrastruktury, která by mohla urychlit pohyb evropských jednotek v případě krize.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil Trumpova cel uvalená na svět

Donald Trump narazil: Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil jeho cla na světový obchod

Soud pro mezinárodní obchod ve Spojených státech rozhodl, že několik celních opatření zavedených během vlády Donalda Trumpa je v rozporu se zákonem. Podle tříčlenného senátu soudců exprezident překročil své pravomoci, když prostřednictvím výkonných nařízení uvalil cla v souvislosti s národními krizemi, aniž by dodržel zákonné limity stanovené IEEPA.

před 7 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk opouští Donalda Trumpa. Po čtyřech měsících končí ve vládní iniciativě DOGE

Nejbohatší muž světa Elon Musk oznámil, že končí své působení v administrativě Donalda Trumpa. Jako zvláštní vládní zaměstnanec působil na ministerstvu financí v rámci kontroverzního programu DOGE, jehož cílem bylo výrazné omezení vládních výdajů. Jeho odchod přichází v době rostoucího napětí mezi Muskem a některými členy Trumpova týmu. Uvedl to deník Politico.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy