Z francouzského kosmodromu odstartovala raketa Ariane 5 se sondou Juice

Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, svou stopu od nosné rakety až po měřící čidla zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.

Raketa Ariane 5 se vznesla ve 14:15 SELČ, tedy krátce po deváté hodině ráno místního času. V řídícím středisku panovalo soustředěné ticho přerušované jen oznámeními o splnění dílčích vytyčených cílů. Zhruba 27 minut po zážehu motorů rakety se od sondy, v tu dobu letící ve výšce 1500 kilometrů nad zemí, oddělil poslední nosný stupeň. Tento okamžik, znamenající úspěšný start, už doprovodil potlesk a další projevy nadšení vědců a techniků.

"Dnešní mise byla plně úspěšná," oznámil krátce poté Stéphane Israël, šéf francouzské společnosti Arianespace, která start zajišťovala. Řízení kosmické lodi na cestě k Jupiteru po oddělení posledního stupně od týmu v Kourou už převzalo Evropské středisko kosmických operací (ESOC) v německém Darmstadtu. Sonda po 15:00 SELČ začala s rozkládáním solárních panelů o ploše 85 metrů čtverečních, které jí po celou cestu mají zajistit napájení vědeckých přístrojů a palubních systémů. "Jestli je sonda schopná samostatné práce bude jasné, až se rozvinou sluneční panely," řekl ČTK Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Raketa Ariane 5 dnes odletěla po čtvrtečním neúspěšném pokusu, kdy ESA start krátce před začátkem odložila kvůli výstraze před blesky. "Cesta k Jupiteru potrvá osm let, jeden den proto nic neznamená," řekl Israël.

Cílem mise je prozkoumat planetární soustavu Jupiteru a jeho tři ledové měsíce. Europa, Callisto a obrovský Ganymedes podle vědců pod ledovou krustou skrývají oceány, které by potenciálně mohly být místem pro vznik života. "Naší hlavní otázkou je, zda můžeme v rámci Jupiterovy soustavy najít obyvatelná místa. Poznatky o Jupiteru nám odhalí mnohé o naší Sluneční soustavě a dalších systémech," uvedl ve čtvrtek při předletovém tiskovém brífinku ESA planetární vědec Olivier Witasse.

ESA na projektu pracuje od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílelo přes 2000 lidí z 23 zemí včetně českých vědců a podniků. Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů či čidel elektrického a magnetického pole, které kromě ledových měsíců prozkoumají například i Jupiterovu atmosféru a magnetosféru.

Start dnes s napětím očekávali i vědci z Astronomického ústavu a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, kteří se podíleli na přístroji pro měření elektromagnetických vln. První data z něj získají patrně už příští týden, kdy sonda vysune anténu a čidla. "Na nás bude, abychom sledovali data, která přichází z našeho analyzátoru, a potvrdili, že se správně otevřelo rameno s čidlem," řekl ČTK Santolík.

Do přípravy mise Juice se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Z českého průmyslu se na misi JUICE podílely například firmy Frentech Aerospace, 5M a L.K. Engineering, které pracovaly na robotickém rameni nesoucím magnetometry a na prvcích pro radiační stínění, uvedlo dnes v tiskové zprávě české ministerstvo dopravy. Firma BD Sensors pak vyrobila části elektroniky, která musí přežít v extrémních podmínkách v okolí Jupitera. Českou stopu nese i raketa Ariane 5, na jejíž výrobě spolupracuje klatovská firma ATC Space.