důchody

Důchod na čtvrtinu života? Podívejte se, co se chystá

Důchody, minimální mzda a porodné se od ledna změní. Podívejte se jak

Praha - Nový rok přinese některé změny v oblasti práce a sociálních věcí. Zavádí se porodné i na druhé dítě, senioři si na důchodech polepší o zhruba 200 korun měsíčně a minimální mzda vzroste na 9 200 Kč. Na změny upozornilo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Důchody čekají změny? Člen komise navrhuje toto

Praha - Jediná možnost, jak si v současném penzijním systému zajistit budoucí důchod, je mít děti nebo doufat, že je bude mít někdo jiný. Tvrdí to Otakar Hampl, šéf pracovní skupiny důchodové komise, která ve čtvrtek předloží koaliční vládě doporučení, jaké změny v důchodovém systému učinit.

Důchody jsou nízké, mladí nepracují a Evropa stárne, zuří politik

Praha - Evropa postupně stárne, mladí lidé nepracují a výše důchodů, které pobírají současní penzisté, jsou žalostně nízké. Takhle vidí dnešní společnost zastupitel města Náchoda za KSČM Pavel Janeček. Podívejte se, co navrhuje.

Klidné stáří: Úředníci z Bruselu mají 10x vyšší důchody než Češi

Brusel - Je to hrozivý rozdíl. Úředníci, kteří pracovali pro orgány Evropské unie, se těší z gigantických důchodů, zatímco čeští senioři živoří. Rozdíl v průměrných důchodech je až desetinásobný. Zatímco u nás v průměru důchodci dostávají okolo 11 tisíc korun, průměr vysloužilých úředníků orgánů EU je přes 100 tisíc korun.

Doživotní invalidní důchod? Podívejte se na nejčastější mýty

Úraz nebo vážná nemoc bohužel mohou zasáhnout do života každého z nás. A někdy s tak vážnými následky, které vedou až k invaliditě. Lidé v této složité životní situaci, kdy nepříznivý zdravotní stav omezuje nebo dokonce znemožňuje jejich pracovní uplatnění, často vychází z mýtů, které kolem invalidních důchodů panují. Jaké polopravdy jsou nejčastější? To objasňuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Důstojný život v důchodu? Tady je řešení

Praha - Ve věkové skupině 45 až 60 let si cíleně odkládají peníze, ať už pravidelně, nebo nepravidelně, tři čtvrtiny dotazovaných Čechů. To odpovídá i datům za celou oslovenou populaci. Pětina respondentů nespoří vůbec, nejčastěji kvůli nedostatku finančních prostředků. Nejvíce dotazovaných (43 %) ve věkové kategorii 45–60 let očekává, že se jejich reálná finanční rezerva při dosažení důchodového věku bude pohybovat v rozpětí 50 až 200 tisíc korun, další zhruba čtvrtina tyto úspory odhaduje na 200 až 500 tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu investiční skupiny Pioneer Investments.

Chcete jít do důchodu? Toto potřebujete vědět

Praha - Nejen dosažený věk rozhoduje o nároku na důchod. Důležité jsou i „odpracované“ roky. Pokud si nejste jisti, kolik máte odpracováno, pomůže vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zdarma vypracuje informativní osobní list důchodového pojištění, který obsahuje doby zaměstnání, tedy pojištění potřebné pro přiznání důchodu. Při podání žádosti o důchod tak nebudete zaskočeni případnými nesrovnalostmi či chybějícími údaji o vaší výdělečné činnosti. V letošním roce ČSSZ vypracovala 120 289 informativních osobních listů důchodového pojištění. Informuje ČSSZ.

Výše důchodů? Češi jsou rozzuření, ukázal průzkum

Praha - Více než čtyřpětinová většina občanů (86 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle tří čtvrtin občanů (76 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Lidé starší 60 let jsou v těchto otázkách ještě kritičtější, pouze 8 % z nich považuje důchody za přiměřené a podle 20 % lidí nad 60 let důchody stačí na základní potřeby. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.

Přidat důchodcům, nebo maminkám? Česko je rozhádané

Praha - Více než polovina lidí (57 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody. Podpora rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek je ještě vyšší (aktuálně ji prosazuje 73 % občanů) a v dlouhodobém pohledu stále roste. Shodné je zastoupení názorů, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky, vyplývá z průzkumu agentury STEM.

Důchody europoslanců? Čtěte, kolik berou a raději se na to posaďte

Praha/Brusel - Čeští poslanci jsou na nohou. Požadují, aby základní plat řadového poslance či senátora bez náhrad v příštím roce vzrostl o 8100 korun, proti čemuž se postavilo vedení ČSSD. I tak činí plat řadového poslance v tuto chvíli necelých 56 000 korun, což je v porovnání s platy europoslanců relativně "směšná" částka, a podobně jsou na tom i s příspěvky ke starobnímu důchodu.

Důchodci dostali od státu zpět už 600 milionů

Praha - 600 milionů korun vrátil stát 146 tisícům pracujících důchodců z daní za rok 2013. V dnešním vydání to píše Mladá fronta Dnes, která upozorňuje, že slevu na dani za loňský rok přiznal jedné důchodkyni v září Ústavní soud a umožnil tak vrácení peněz i ostatním.

Důchodový systém je v dluhu. Toto čeká Čechy

Praha - Důchodový systém v Česku v letošních prvních třech čtvrtletích o něco lepší než v minulých letech, i přesto je ale stále v dluzích. Výdaje na penze byly v tomto roce od ledna do září o 28,6 miliardy vyšší než příjmy z důchodového pojištění. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Ublížil vám komunismus? Požádejte o zvýšení důchodu

Praha - Kromě pojistného na sociální zabezpečení, důchodů a nemocenského pojištění patří do působnosti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) také agenda odškodnění. Jde o odškodnění účastníků národního boje za osvobození Československa v letech 1939–1945, politických vězňů z období komunistického režimu v letech 1948–1989 a některých pozůstalých osob po nich. Nároky na odškodnění podle zvláštních právních předpisů jsou vypláceny jako příplatek k důchodu, zvláštní příspěvek k důchodu nebo jednorázová peněžitá částka osobám, které splnily zákonné podmínky. ČSSZ, která o možnostech příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem informuje, od roku 2004 dosud (do 30. 9. 2014) na těchto dávkách vyplatila 7,96 miliard Kč.

Důchody čeká velká změna. Toto návrhuje komise

Praha - Veřejný důchodový systém by se v budoucnu mohl uvnitř "rozdělit na dva pilíře". Jedna jeho část by garantovala všem rovný důchod a druhá by výrazněji zohlednila to, kolik peněz člověk na penze odvedl. Počítá s tím jedna z variant budoucí podoby českého penzijního systému, o nichž jedná důchodová komise expertů a zástupců stran. Na tiskové konferenci dosavadní výsledky přiblížili někteří členové komise.

Vláda zrušila druhý důchodový pilíř

Praha - Vláda dnes rozhodla o zrušení druhého penzijního pilíře, skončí k lednu 2016. ČTK to sdělil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle Sobotky byl druhý pilíř, který prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS), pro většinu občanů nevýhodný a zájem o něj byl mizivý. Lidé by měli dostat vloženou částku zpět do konce roku 2016. Do druhého pilíře se dá ještě vstoupit. Uzavření této možnosti zvažuje ministerstvo financí.

Co bude s druhým pilířem? Rozhodne o něm vláda

Praha - Vláda se chystá ve středu rozhodovat o způsobu zrušení druhého penzijního pilíře. Návrh postupu připravila důchodová komise zástupců politických stran a expertů.

Důchodci mají 7krát víc peněz než v roce 1989. Ale...

Praha - Důchodci v Česku mají měsíčně zhruba 7,5krát více peněz, než měli v roce 1989. K dispozici mají v průměru 12.128 korun. Reálně si ale přilepšili jen o necelou čtvrtinu kvůli růstu životních nákladů. Ty se jim totiž za poslední čtvrtletí zvedly víc než šestkrát.

Důchodová komise navrhla tuto zásadní změnu

Praha - Lidé, kteří si na stáří šetří v takzvaném druhém pilíři, budou moci po jeho zrušení uspořené odvody doplatit zpět do veřejného důchodového systému. Penze od státu by se jim pak v budoucnu kvůli zapojení do této reformy vůbec nekrátila. Vyplývá to z návrhu důchodové komise. Podle něj by měli střadatelé dostat své peníze z likvidovaných fondů na účet či do třetího pilíře, a to nejspíš do konce roku 2016.

Důchody pro lidi, kterým je dnes mezi 45 až 65 lety?

Praha - Lidé ve věku mezi 45–65 lety jsou čím dál častěji doslova „obloženi“ dvěma závazky. Musí zvládnout péči o své stále ještě ne zcela samostatné děti a zároveň zaopatřit své stárnoucí rodiče nebo prarodiče. Toto časově náročné období jde velmi těžko skloubit s pracovním úvazkem. Proto příslušníci tzv. „sendvičové generace“ často stojí před otázkou, zda opustí zaměstnání, aby se mohli dlouhodobě věnovat svým blízkým. Může se péče o blízké započítat do důchodu? Na to odpověděla Česká správa sociálního zabezpečení.