jaderné elektrárny

Česko by podle Stanjury mohlo mít až 12 malých modulárních reaktorů

Německo na prahu energetické krize: Bude potřebovat přes bilion dolarů

Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu Kč) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura BloombergNEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion USD (22,4 bilionu Kč).

Slovenská JESS chce postavit na západě země novou jadernou elektrárnu

Polostátní slovenská firma Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), ve které drží 49 procent akcií česká elektrárenská společnost ČEZ, podala místnímu úřadu jaderného dozoru žádost o vydání povolení na stavbu nové atomové elektrárny na západě Slovenska. S odvoláním na vyjádření firmy JESS o tom dnes informovala slovenská média.

Zestátnění ČEZ nebude jednoduché, míní experti. Jistý není ani jeho efekt na ceny energií

Bez ohledu na to, že cena elektřiny se třeba jen na pražské burze Power Exchange Central Europe znovu pohybuje na hodnotách z března loňského roku, tedy kolem 170 eur za 1 MWh, má vláda Petra Fialy z ODS už dávno jasno o tom, že chce mít kontrolu nad vývojem ceny elektřiny. Nechme teď stranou politické i právní okolnosti celého procesu, kterými toho chce dosáhnout a o nichž se nejen v médiích, ale i odborných kruzích už nyní vedou vášnivé debaty, a podívejme se na to, zdá plán v podobě restrukturalizace největší energetické skupiny v Česku, totiž skupiny ČEZ, o které má být jasno do poloviny letošního roku, může opravdu přinést nejen větší vliv státu na to, kolik budou lidé platit za elektrickou energií, ale i peníze na další stavby energetické infrastruktury.

Švédsko tvrdí, že potřebuje nejméně dva nové jaderné reaktory

Švédsko potřebuje koupit přinejmenším dva nové jaderné reaktory. Uvedl to dnes švédský premiér Ulf Kristersson během návštěvy Francie. Ta se podle něj může stát jednou ze zemí, které zajistí zvýšení produkce jaderné energie ve Švédsku.

Historický průlom v oblasti jaderné fúze. Vědci při ní získali energii

Vědcům v USA se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, dnes potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.

Vědcům se poprvé podařila jaderná fúze se ziskem energie, píše tisk

Americkým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovaly listy Financial Times (FT) a The Washington Post (WP), podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý. Podle WP se jedná o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze bude podle něj ale možné nejdříve za jedno či více desetiletí.

Nizozemsko plánuje postavit do roku 2035 dvě nové jaderné elektrárny

Nizozemsko plánuje postavit do roku 2035 dvě nové jaderné elektrárny. Měly by poté dodávat až 13 procent produkce elektřiny v zemi, uvedla dnes podle agentury Reuters nizozemská vláda.

Francouzi mají problém. Jediná firma na recyklaci uranu z elektráren je v Rusku

Jediná továrna, která dokáže takzvaně recyklovat uran z 56 reaktorů francouzských jaderných elektráren, je v Rusku. Napsal to deník Le Monde. Až do října francouzská skupina Orano posílala uran na Sibiř do závodu v Seversku, který patří ruské firmě Rosatom. Pokračující válka na Ukrajině, kvůli které zavedly evropské země protiruské sankce a která zdůraznila energetickou závislost Evropy na Moskvě, tak může ovlivnit i zpracování odpadu z francouzské jaderné energetiky.

Po rozsáhlých ruských útocích na Ukrajinu bylo odstaveno několik reaktorů ve dvou jaderných elektrárnách

Po úterních rozsáhlých ruských útocích na Ukrajinu bylo automaticky odstaveno několik reaktorů ve dvou ukrajinských jaderných elektrárnách. Oznámil to podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) pravděpodobně při úderech použilo podstatnou část svých zbývajících přesně naváděných zbraňových systémů.

MAAE vyšle na žádost Ukrajiny kontrolní mise do čtyř atomových elektráren

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se v nadcházejících týdnech na ukrajinskou žádost chystá vyslat kontrolní mise do Černobylské jaderné elektrárny a do dalších tří funkčních ukrajinských jaderných zařízení. Mise, které se zaměří na jadernou bezpečnost, by měly v každém ze zařízení strávit asi týden. Informovala o tom MAAE na svém webu.

Německé jaderné reaktory pojedou do dubna, schválili to poslanci

Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. Dnes to schválili poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra.

Pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v EU bude třeba investovat až 450 miliard eur

Pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (v přepočtu 8,5 až 11 bilionů korun). Na Evropském jaderném fóru v Praze to dnes řekla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Jaderná energie by podle ní v letech 2030 až 2050 měla pokrývat 15 až 16 procent veškeré výroby elektřiny v EU.

Fiala: Evropa v energetické krizi, bezpečným scénářem je kombinace jádra a OZE

Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Odolný energetický systém se ve středoevropských podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje, a tím je jádro, míní.

Sousedé chtějí diskuzi. Plány na rozšiřování Temelína budí za hranicemi obavy

České plány na stavbu malého modulárního reaktoru v prostorách jaderné elektrárny Temelín budí obavy na bavorské a rakouské straně hranice. Místní úřady si stěžují, že s nimi Praha věc předem nekonzultovala, a pochybnosti mají také o bezpečnosti. Některé zvažují demonstrace a blokádu hraničních přechodů. Rakouská ministryně pro klima Leonore Gewesslerová uvedla, že odpor rakouské vlády proti jádru platí i do budoucna.

Turów jen tak neskončí. Polsko nezavře doly, dokud nebude mít jadernou elektrárnu

Polsko nezavře žádný uhelný důl, dokud v zemi nebudou spuštěny první jaderné reaktory. Řekl to dnes vicepremiér a ministr státního majetku Jacek Sasin. Polsko plánuje uvést svůj první jaderný reaktor do provozu v roce 2033.

První polská jaderná elektrárna bude stát kolem 20 miliard dolarů

První polská jaderná elektrárna, kterou postaví americká společnost Westinghouse Electric, bude stát kolem 20 miliard dolarů (zhruba 500 miliard Kč). Uvedl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Polsko vybralo Westinghouse pro realizaci projektu minulý týden. Země chce pomocí jaderné energetiky omezit svou závislost na uhlí a snížit emise, napsala agentura Reuters.

Německo nechá v provozu jaderné elektrárny do jara 2023, schválila to vláda

Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner.

Německo umožní provoz svých jaderných elektráren do příštího roku

Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle.

Polsko se chystá postavit první jadernou elektrárnu, o záměru uvědomilo sousedy

Polsko se podle médií chystá oznámit rozhodnutí, která firma tam postaví první jadernou elektrárnu. Varšava jadernou energetiku považuje za cestu ze závislosti na uhlí, k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a ke snižování emisí skleníkových plynů.