Česko by mohlo mít až 12 malých modulárních reaktorů, které by měly v budoucnu nahradit výrobu elektřiny z uhelných elektráren. Stavět by se mohly začít nejdříve za 12 let. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po návštěvě Elektrárny Dětmarovice. Právě tam by podle společnosti ČEZ mohl jeden takový reaktor vzniknout.
Stát s modulárními reaktory počítá jako s důležitou součástí svého přechodu na bezemisní energetiku. "Malé modulární reaktory jsou trend, který sleduje ČEZ i vláda. Myslíme si, že to může být budoucnost jaderné energetiky. Podle předběžných odhadů by takových zdrojů mohlo v Česku být deset až 12. A je logické, že zvažujeme lokality, kde už nyní elektrárny fungují. Především kvůli rozvodům vyrobené elektrické energie," řekl.
Podle Stanjury zatím není jasné, kdo by do země měl takovou technologii dodávat. "Prototypů vzniká po světě více. Budeme jednat s těmi, které budou perspektivní," uvedl s tím, že toto řešení bude důležité pro zajištění stability dodávek elektřiny v Česku.
ČEZ v minulých měsících uzavřel memoranda o spolupráci v malých modulárních reaktorech s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EdF, Westinghouse, KHNP a Holtec. Na rozvoji technologie chce spolupracovat i Moravskoslezský kraj, Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava a společnosti Veolia Energie ČR a Witkowitz Atomica.
Witkowitz Atomica do vývoje investovala nižší stovky milionů korun a zatím projekt financuje z privátních zdrojů. Reaktor, který vyvíjí, má stanoven výkon na 175 megawattů tepelné energie, což odpovídá zhruba 50 megawattům elektrické energie. To odpovídá používanému výkonu v běžných teplárnách u středních měst.
Malé modulární reaktory se podle expertů na jadernou energetiku od velkých jaderných bloků liší především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný. Jejich využití je podle expertů vhodné jako náhrada současných uhelných elektráren. Cena staveb zatím jasná není, závislá bude na řadě podmínek.
Člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač už dříve uvedl, že malé modulární reaktory nejsou náhradou velkých jaderných bloků, ale doplněním energetického mixu ČR jako vhodná náhrada uhelných elektráren a velkých tepláren.
Elektrárna Dětmarovice na Karvinsku, která je jedinou černouhelnou elektrárnou v Česku, bude využívat uhlí déle, než se předpokládalo. Skupina ČEZ, která elektrárnu provozuje, tam původně chtěla tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 megawattů odstavit nejpozději po letošní topné sezoně. Vzhledem k situaci na energetických trzích ale jejich provoz prodloužila. "Nyní minimálně o rok," řekl mluvčí ČEZ Vladislav Sobol.
V elektrárně pracuje 200 lidí. Všech by se ale ztráta pracovního místa netýkala. Tři desítky lidí by zůstaly v sekci zabývající se výrobou tepla. Podobný počet zaměstnanců by měl na starost likvidace uzavřených bloků. Pro ostatní se společnost bude snažit uplatnění jinde.
Související
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Schodek rozpočtu dosáhl 232,4 miliardy. Vláda v demisi věří v plnění cíle
Zbyněk Stanjura , jaderné elektrárny , ČEZ
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák