Zestátnění ČEZ nebude jednoduché, míní experti. Jistý není ani jeho efekt na ceny energií

Bez ohledu na to, že cena elektřiny se třeba jen na pražské burze Power Exchange Central Europe znovu pohybuje na hodnotách z března loňského roku, tedy kolem 170 eur za 1 MWh, má vláda Petra Fialy z ODS už dávno jasno o tom, že chce mít kontrolu nad vývojem ceny elektřiny. Nechme teď stranou politické i právní okolnosti celého procesu, kterými toho chce dosáhnout a o nichž se nejen v médiích, ale i odborných kruzích už nyní vedou vášnivé debaty, a podívejme se na to, zdá plán v podobě restrukturalizace největší energetické skupiny v Česku, totiž skupiny ČEZ, o které má být jasno do poloviny letošního roku, může opravdu přinést nejen větší vliv státu na to, kolik budou lidé platit za elektrickou energií, ale i peníze na další stavby energetické infrastruktury.

To, že je připravovaná restrukturalizace ČEZu jasným krokem, který by měl pomoci k získání větší kontroly státu nad strategickými aktivy ČEZu s cílem zajištění státní energetické bezpečnosti a umožnění výstavby nových jaderných bloků, je i podle analytiků dneska jasné. „Nejedná se však o něco ojedinělého. Podobné téma se řeší například ve Francii, kde se stát snaží získat kontrolu nad energetickou společností EdF. Tamní vláda již ovládá 93 procent hlasovacích práv a může tak započít s procesem vytěsňování minoritních akcionářů. Vláda však nedávno oznámila, že nejprve počká na výsledek soudního sporu s minoritáři,“ řekl k problematice české „restrukturalizace“ ČEZ Michael LE Cuong Manh, analytik společnosti Patria Finance.

Podle něj existuje v případě restrukturalizace ČEZu více možností, jak postupovat. „Dneska ale ještě není zcela známé, jakým směrem se vláda hodlá vydat. Nejčastěji zmiňovaným scénářem případného rozdělení ČEZu je ten, kdy jednu část budou tvořit výrobní konvenční zdroje (včetně jádra) a druhou by tvořila distribuce společně s prodejem,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Michael LE Cuong Manh z Patria Finance. Faktem je, že český stát nyní vlastní 70% podíl ve společnosti ČEZ a v případě, že by chtěl získat plnou kontrolu nad společností, se i podle analytika Patria Finance dá čekat, že by musel motivovat minoritní akcionáře při případném výkupu akcií nabídkou určité prémie k aktuální tržní ceně. „Jako tomu bylo v případě zmiňovaného výkupu akcií EDF francouzským státem,“ dodává Michael LE Cuong Manh. 

I řada komentářů v domácích médiích upozorňuje na to, že by stát v době energetické krize a příprav na stavbu nových jaderných bloků, které česká ekonomika opravdu potřebuje, měl mít i silnější vliv v energetickém sektoru. I proto je snaha získat ČEZ úplně pod křídla státních institucí v tomto smyslu jasná. Jenže jak právě upozorňují nejen právníci, ale i někteří menšinoví majitelé akcií energetického kolosu, musí se to udělat podle pravidel. Otazníky totiž visí nejen právě nad způsobem uskutečnění celé akce, ale i nad tím, zda výsledek bude mít opravdu vliv na to, aby stát mohl více kontrolovat cenu elektřiny pro konečné zákazníky. „Cenu elektřiny by tento krok neměl nijak ovlivnit. Česká republika je součástí jednotného evropského energetického trhu. Navíc ČEZ je jen jedním z řady dodavatelů energií na domácím trhu,“ vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Michael LE Cuong Manh, analytik společnosti Patria Finance.

Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd. je důležité i zásadní v tomto směru si uvědomit, že momentálně se nacházíme v období nedostatku elektrické energie, a to v důsledku nedostatku investic do nových zdrojů. „Podle předběžných odhadů by si domácnosti měly vyčlenit na energie až čtyřikrát více financí než dosud,“ vysvětlila serveru EuroZprávy.cz Olívia Lacenová. I ona soudí, že „zestátnění“ ČEZ by pravděpodobně pro stát nebylo příliš efektivní. „Podle odhadů by mohlo zakoupení třiceti procentního podílu v ČEZ stát kolem 200 miliard korun, přičemž stát by si na tuto koupi musel půjčit, což by v konečném důsledku vedlo ke zvýšení státního dluhu v řádu několika procent,“ uvedla Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd.

Otázkou podle ní také je efektivita zamýšleného kroku, podle kterého by pak měl ČEZ prodávat elektřinu za 1,5 Kč/kWh. „Zásadní snížení pod aktuálně platné stropy by totiž vedlo ke snížení zisku společnosti a v konečném důsledku ke snížení objemu financí potřebných pro výstavbu jaderných bloků. Nemluvě o tom, že nízká cena elektřiny pod platnými stropy by způsobila problémy i ostatním výrobcům,“ upozorňuje analytička Wonderinterest Trading Ltd.

Otázky kolem způsobu rozdělení ČEZu (restrukturalizace), kontroly cen a získání zdrojů financování dalších zdrojů energie bude proto muset jasně a srozumitelně vláda vysvětlit. Ukazuje se ale, že najít ty nejlepší cesty, jak nejen smysluplně, ale i efektivně ovlivňovat cenu elektřiny a přitom získat finance na výstavbu nové energetické infrastruktury, nebude zas tak lehkým úkolem.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany Komentář

Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Více souvisejících

ČEZ Vláda ČR Energetika Elektřina jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 42 minutami

Izraelská armáda

Izrael zaútočil na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Robert Fico, slovenský premiér

Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně. 

před 3 hodinami

včera

Donald Tusk

Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk po summitu Evropské rady upozornil, že situace na ukrajinské frontě je kritická a příští týdny mohou rozhodnout o osudu války. Podle premiéra obsahují závěry summitu závazné ustanovení, která zavazují EU přijmout opatření k zajištění bezpečnosti ukrajinského nebe. Tusk se také vyjádřil k zatčení Poláka, který údajně pracoval pro ruskou rozvědku.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety

USA a Velká Británie ve čtvrtek uvalily rozsáhlé sankce na firmy a jednotlivce, kteří pomáhají s výrobou íránských dronů a řízených střel, uvedla zahraniční média. Jde o reakci na íránský útok na Izrael. Teherán ve čtvrtek zopakoval, že je připraven na další odvetu v případě slibované izraelské reakce. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie

Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie

Když získáte ocenění v prestižní soutěži Fotograf roku, kterou každoročně pořádá Asociace profesionálních fotografů ČR, je to velký úspěch. Dvacetiletý Matyáš Páleníček, čerstvý absolvent Střední školy reklamní a umělecké tvorby Michael, nedávno tuto cenu získal, a to v kategorii do 30 let.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt

Generální tajemník OSN António Guterres ve čtvrtek upozornil, že eskalující napětí ohledně války v Pásmu Gazy a útoku Íránu na Izrael může vyústit v "celoplošný regionální konflikt" na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy