Zestátnění ČEZ nebude jednoduché, míní experti. Jistý není ani jeho efekt na ceny energií

Bez ohledu na to, že cena elektřiny se třeba jen na pražské burze Power Exchange Central Europe znovu pohybuje na hodnotách z března loňského roku, tedy kolem 170 eur za 1 MWh, má vláda Petra Fialy z ODS už dávno jasno o tom, že chce mít kontrolu nad vývojem ceny elektřiny. Nechme teď stranou politické i právní okolnosti celého procesu, kterými toho chce dosáhnout a o nichž se nejen v médiích, ale i odborných kruzích už nyní vedou vášnivé debaty, a podívejme se na to, zdá plán v podobě restrukturalizace největší energetické skupiny v Česku, totiž skupiny ČEZ, o které má být jasno do poloviny letošního roku, může opravdu přinést nejen větší vliv státu na to, kolik budou lidé platit za elektrickou energií, ale i peníze na další stavby energetické infrastruktury.

To, že je připravovaná restrukturalizace ČEZu jasným krokem, který by měl pomoci k získání větší kontroly státu nad strategickými aktivy ČEZu s cílem zajištění státní energetické bezpečnosti a umožnění výstavby nových jaderných bloků, je i podle analytiků dneska jasné. „Nejedná se však o něco ojedinělého. Podobné téma se řeší například ve Francii, kde se stát snaží získat kontrolu nad energetickou společností EdF. Tamní vláda již ovládá 93 procent hlasovacích práv a může tak započít s procesem vytěsňování minoritních akcionářů. Vláda však nedávno oznámila, že nejprve počká na výsledek soudního sporu s minoritáři,“ řekl k problematice české „restrukturalizace“ ČEZ Michael LE Cuong Manh, analytik společnosti Patria Finance.

Podle něj existuje v případě restrukturalizace ČEZu více možností, jak postupovat. „Dneska ale ještě není zcela známé, jakým směrem se vláda hodlá vydat. Nejčastěji zmiňovaným scénářem případného rozdělení ČEZu je ten, kdy jednu část budou tvořit výrobní konvenční zdroje (včetně jádra) a druhou by tvořila distribuce společně s prodejem,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Michael LE Cuong Manh z Patria Finance. Faktem je, že český stát nyní vlastní 70% podíl ve společnosti ČEZ a v případě, že by chtěl získat plnou kontrolu nad společností, se i podle analytika Patria Finance dá čekat, že by musel motivovat minoritní akcionáře při případném výkupu akcií nabídkou určité prémie k aktuální tržní ceně. „Jako tomu bylo v případě zmiňovaného výkupu akcií EDF francouzským státem,“ dodává Michael LE Cuong Manh. 

I řada komentářů v domácích médiích upozorňuje na to, že by stát v době energetické krize a příprav na stavbu nových jaderných bloků, které česká ekonomika opravdu potřebuje, měl mít i silnější vliv v energetickém sektoru. I proto je snaha získat ČEZ úplně pod křídla státních institucí v tomto smyslu jasná. Jenže jak právě upozorňují nejen právníci, ale i někteří menšinoví majitelé akcií energetického kolosu, musí se to udělat podle pravidel. Otazníky totiž visí nejen právě nad způsobem uskutečnění celé akce, ale i nad tím, zda výsledek bude mít opravdu vliv na to, aby stát mohl více kontrolovat cenu elektřiny pro konečné zákazníky. „Cenu elektřiny by tento krok neměl nijak ovlivnit. Česká republika je součástí jednotného evropského energetického trhu. Navíc ČEZ je jen jedním z řady dodavatelů energií na domácím trhu,“ vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Michael LE Cuong Manh, analytik společnosti Patria Finance.

Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd. je důležité i zásadní v tomto směru si uvědomit, že momentálně se nacházíme v období nedostatku elektrické energie, a to v důsledku nedostatku investic do nových zdrojů. „Podle předběžných odhadů by si domácnosti měly vyčlenit na energie až čtyřikrát více financí než dosud,“ vysvětlila serveru EuroZprávy.cz Olívia Lacenová. I ona soudí, že „zestátnění“ ČEZ by pravděpodobně pro stát nebylo příliš efektivní. „Podle odhadů by mohlo zakoupení třiceti procentního podílu v ČEZ stát kolem 200 miliard korun, přičemž stát by si na tuto koupi musel půjčit, což by v konečném důsledku vedlo ke zvýšení státního dluhu v řádu několika procent,“ uvedla Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd.

Otázkou podle ní také je efektivita zamýšleného kroku, podle kterého by pak měl ČEZ prodávat elektřinu za 1,5 Kč/kWh. „Zásadní snížení pod aktuálně platné stropy by totiž vedlo ke snížení zisku společnosti a v konečném důsledku ke snížení objemu financí potřebných pro výstavbu jaderných bloků. Nemluvě o tom, že nízká cena elektřiny pod platnými stropy by způsobila problémy i ostatním výrobcům,“ upozorňuje analytička Wonderinterest Trading Ltd.

Otázky kolem způsobu rozdělení ČEZu (restrukturalizace), kontroly cen a získání zdrojů financování dalších zdrojů energie bude proto muset jasně a srozumitelně vláda vysvětlit. Ukazuje se ale, že najít ty nejlepší cesty, jak nejen smysluplně, ale i efektivně ovlivňovat cenu elektřiny a přitom získat finance na výstavbu nové energetické infrastruktury, nebude zas tak lehkým úkolem.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ ,  Vláda ČR ,  Energetika ,  Elektřina ,  jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy