Zestátnění ČEZ nebude jednoduché, míní experti. Jistý není ani jeho efekt na ceny energií

Bez ohledu na to, že cena elektřiny se třeba jen na pražské burze Power Exchange Central Europe znovu pohybuje na hodnotách z března loňského roku, tedy kolem 170 eur za 1 MWh, má vláda Petra Fialy z ODS už dávno jasno o tom, že chce mít kontrolu nad vývojem ceny elektřiny. Nechme teď stranou politické i právní okolnosti celého procesu, kterými toho chce dosáhnout a o nichž se nejen v médiích, ale i odborných kruzích už nyní vedou vášnivé debaty, a podívejme se na to, zdá plán v podobě restrukturalizace největší energetické skupiny v Česku, totiž skupiny ČEZ, o které má být jasno do poloviny letošního roku, může opravdu přinést nejen větší vliv státu na to, kolik budou lidé platit za elektrickou energií, ale i peníze na další stavby energetické infrastruktury.

To, že je připravovaná restrukturalizace ČEZu jasným krokem, který by měl pomoci k získání větší kontroly státu nad strategickými aktivy ČEZu s cílem zajištění státní energetické bezpečnosti a umožnění výstavby nových jaderných bloků, je i podle analytiků dneska jasné. „Nejedná se však o něco ojedinělého. Podobné téma se řeší například ve Francii, kde se stát snaží získat kontrolu nad energetickou společností EdF. Tamní vláda již ovládá 93 procent hlasovacích práv a může tak započít s procesem vytěsňování minoritních akcionářů. Vláda však nedávno oznámila, že nejprve počká na výsledek soudního sporu s minoritáři,“ řekl k problematice české „restrukturalizace“ ČEZ Michael LE Cuong Manh, analytik společnosti Patria Finance.

Podle něj existuje v případě restrukturalizace ČEZu více možností, jak postupovat. „Dneska ale ještě není zcela známé, jakým směrem se vláda hodlá vydat. Nejčastěji zmiňovaným scénářem případného rozdělení ČEZu je ten, kdy jednu část budou tvořit výrobní konvenční zdroje (včetně jádra) a druhou by tvořila distribuce společně s prodejem,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Michael LE Cuong Manh z Patria Finance. Faktem je, že český stát nyní vlastní 70% podíl ve společnosti ČEZ a v případě, že by chtěl získat plnou kontrolu nad společností, se i podle analytika Patria Finance dá čekat, že by musel motivovat minoritní akcionáře při případném výkupu akcií nabídkou určité prémie k aktuální tržní ceně. „Jako tomu bylo v případě zmiňovaného výkupu akcií EDF francouzským státem,“ dodává Michael LE Cuong Manh. 

I řada komentářů v domácích médiích upozorňuje na to, že by stát v době energetické krize a příprav na stavbu nových jaderných bloků, které česká ekonomika opravdu potřebuje, měl mít i silnější vliv v energetickém sektoru. I proto je snaha získat ČEZ úplně pod křídla státních institucí v tomto smyslu jasná. Jenže jak právě upozorňují nejen právníci, ale i někteří menšinoví majitelé akcií energetického kolosu, musí se to udělat podle pravidel. Otazníky totiž visí nejen právě nad způsobem uskutečnění celé akce, ale i nad tím, zda výsledek bude mít opravdu vliv na to, aby stát mohl více kontrolovat cenu elektřiny pro konečné zákazníky. „Cenu elektřiny by tento krok neměl nijak ovlivnit. Česká republika je součástí jednotného evropského energetického trhu. Navíc ČEZ je jen jedním z řady dodavatelů energií na domácím trhu,“ vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Michael LE Cuong Manh, analytik společnosti Patria Finance.

Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd. je důležité i zásadní v tomto směru si uvědomit, že momentálně se nacházíme v období nedostatku elektrické energie, a to v důsledku nedostatku investic do nových zdrojů. „Podle předběžných odhadů by si domácnosti měly vyčlenit na energie až čtyřikrát více financí než dosud,“ vysvětlila serveru EuroZprávy.cz Olívia Lacenová. I ona soudí, že „zestátnění“ ČEZ by pravděpodobně pro stát nebylo příliš efektivní. „Podle odhadů by mohlo zakoupení třiceti procentního podílu v ČEZ stát kolem 200 miliard korun, přičemž stát by si na tuto koupi musel půjčit, což by v konečném důsledku vedlo ke zvýšení státního dluhu v řádu několika procent,“ uvedla Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd.

Otázkou podle ní také je efektivita zamýšleného kroku, podle kterého by pak měl ČEZ prodávat elektřinu za 1,5 Kč/kWh. „Zásadní snížení pod aktuálně platné stropy by totiž vedlo ke snížení zisku společnosti a v konečném důsledku ke snížení objemu financí potřebných pro výstavbu jaderných bloků. Nemluvě o tom, že nízká cena elektřiny pod platnými stropy by způsobila problémy i ostatním výrobcům,“ upozorňuje analytička Wonderinterest Trading Ltd.

Otázky kolem způsobu rozdělení ČEZu (restrukturalizace), kontroly cen a získání zdrojů financování dalších zdrojů energie bude proto muset jasně a srozumitelně vláda vysvětlit. Ukazuje se ale, že najít ty nejlepší cesty, jak nejen smysluplně, ale i efektivně ovlivňovat cenu elektřiny a přitom získat finance na výstavbu nové energetické infrastruktury, nebude zas tak lehkým úkolem.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Vláda ČR Energetika Elektřina jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie. Cílem tohoto dosud nevídaného kroku je posílit ekonomickou odolnost obou partnerů v reakci na rostoucí obchodní napětí se Spojenými státy. Šéfka komise přednesla svou nabídku během vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle jejích slov je v měnícím se světě nutné urychleně přehodnotit stávající partnerství a budovat globální koalice na podporu demokracie.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se historicky prvním přidruženým členem Evropské unie. Tuto přelomovou nabídku přednesla na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Podle šéfky komise sdílejí obě strany stejný pohled na svět, demokratické hodnoty i přístup k zásadním výzvám od umělé inteligence přes klimatickou krizi až po válku na Ukrajině. Spolupráci je podle ní nutné posunout na nejvyšší možnou úroveň a neprodleně přehodnotit dosavadní podobu partnerství.

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu

Nadcházející volby do Státní dumy představují pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina významnou zatěžkávací zkoušku. Přestože se očekává, že vládní strana Jednotné Rusko si svou dominantní pozici v těsně kontrolovaném politickém systému udrží, hlasování prověří schopnost Kremlu vynucovat si svou vůli napříč zemí. 

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu

Americké úřady vznesly obvinění proti pěti osobám pracujícím pro ruské zpravodajské služby, které čelí obvinění ze spiknutí za účelem financování terorismu a plánování nájemných vražd. Skupina podle prokuratury budovala síť operativců zaměřenou na provádění sledování, cílených likvidací a sabotáží proti spojencům Ukrajiny. Všech pět obviněných zůstává v současné době na svobodě.

před 5 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence

Šéf společnosti OpenAI Sam Altman prohlásil, že veřejnost má plné právo obávat se rizik spojených s vývojem umělé inteligence. Lidé by však podle něj měli mít větší důvěru ve schopnosti vývojářských firem postupovat bezpečně a zodpovědně. Na konferenci v San Franciscu zdůraznil, že vývojáři cítí obrovskou zodpovědnost a udělají správnou věc. Rychlý pokrok technologických nástrojů podle nejvyššího představitele výrobce ChatGPT způsobuje, že představivost o možných selháních je dnes mnohem reálnější než v minulosti.

před 6 hodinami

Ursula von der Leyenová

Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém šestém projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení nezávislosti Evropy a přednesla řadu nových iniciativ. Mezi hlavní témata řeči patřila podpora klimatických opatření, rozvoj umělé inteligence, posílení pomoci Ukrajině či zavedení nových krizových pravidel v oblasti migrace. 

před 7 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém výročním projevu o stavu Evropské unie ve Štrasburku vyzvala k posílení evropské nezávislosti. Podle jejího vyjádření čelí kontinent narůstajícím globálním hrozbám v oblastech ekonomiky, vojenství i technologií. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem zdůraznila, že Evropa se rozhodla jít vlastní cestou v složité době plné velkých možností i rizik. Šéfka unijní exekutivy se tentokrát zaměřila spíše na přímý apel k občanům než na pouhý výčet legislativních návrhů.

před 7 hodinami

Hashim Thaçi, zdroj: Foreign and Commonwealth Office

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi byl zvláštním tribunálem v Haagu uznán vinným z válečných zločinů a odsouzen k pětadvaceti letům vězení. Soudu čelil kvůli činům spáchaným v době, kdy působil jako hlavní velitel etnicky albánské Kosovské osvobozenecké armády. K těmto událostem došlo během násilného odtržení Kosova od Srbska na konci devadesátých let. Odsouzený osmapadesátiletý politik veškerá obvinění od počátku rezolutně odmítal.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno

Rada kulturního komplexu Kennedyho centra ve Washingtonu, které předsedá americký prezident Donald Trump, rozhodla o uzavření většiny svých prostor z údajně bezpečnostních důvodů. K tomuto kroku přistoupila pouhé hodiny poté, co federální soudce opět zablokoval snahy o umístění jména Trumpa na budovu. Soudce Christopher Cooper ve svém rozhodnutí zdůraznil, že jakékoliv památníky nebo nápisy věnované prezidentovi vyžadují výslovný souhlas amerického Kongresu. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto verdiktu okamžitě odvolalo.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou

Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.

před 10 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí

Modely umělé inteligence začaly mezi sebou komunikovat ve zvláštním novém jazyce, který kombinuje básnické metafory s technologickým slangem. Podle nového výzkumu připomíná tato forma komunikace náročný literární styl Jamese Joyce. Samostatně fungující agenti si vytvářejí vlastní dialekty a zkratky, které jsou pro člověka jen obtížně srozumitelné. Tento vývoj výrazně komplikuje snahy odborníků o sledování a kontrolu chování pokročilých systémů.

před 10 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU

Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země bude usilovat o unikátní bezpečnostní a ekonomickou alianci s Evropskou unií. Ke změně zahraničněobchodní orientace dochází v reakci na vyostřený obchodní spor se Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Carney na investičním summitu v Torontu představil Kanadu jako bezpečný přístav pro zahraniční kapitál. Cílem jeho vlády je výrazně snížit závislost země na obchodu s jižním sousedem.

před 11 hodinami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci

Saúdská Arábie oznámila sestřelení dronu vyslaného jemenskou povstaleckou skupinou Hútíů na předměstí Mekky. Událost vyvolala rychlé odsouzení ze strany zemí v regionu vůči těmto milicím podporovaným Íránem. Podle mluvčího saúdskoarabské vojenské koalice Turkího al-Málikího jde o první případ cílení na toto posvátné město po téměř deseti letech, od zachycení balistické střely v roce 2017. Jemenští povstalci však obvinění z ohrožení Mekky odmítli a prohlásili, že jejich cíle leží daleko od náboženských míst.

před 12 hodinami

Írán zasáhl základnu amerického námořnictva

CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny

Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem. 

včera

včera

Prezident Trump

Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud

Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.

včera

včera

Jeroným Tejc

Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.

včera

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy