Zestátnění ČEZ nebude jednoduché, míní experti. Jistý není ani jeho efekt na ceny energií

Bez ohledu na to, že cena elektřiny se třeba jen na pražské burze Power Exchange Central Europe znovu pohybuje na hodnotách z března loňského roku, tedy kolem 170 eur za 1 MWh, má vláda Petra Fialy z ODS už dávno jasno o tom, že chce mít kontrolu nad vývojem ceny elektřiny. Nechme teď stranou politické i právní okolnosti celého procesu, kterými toho chce dosáhnout a o nichž se nejen v médiích, ale i odborných kruzích už nyní vedou vášnivé debaty, a podívejme se na to, zdá plán v podobě restrukturalizace největší energetické skupiny v Česku, totiž skupiny ČEZ, o které má být jasno do poloviny letošního roku, může opravdu přinést nejen větší vliv státu na to, kolik budou lidé platit za elektrickou energií, ale i peníze na další stavby energetické infrastruktury.

Deník Shopaholičky

To, že je připravovaná restrukturalizace ČEZu jasným krokem, který by měl pomoci k získání větší kontroly státu nad strategickými aktivy ČEZu s cílem zajištění státní energetické bezpečnosti a umožnění výstavby nových jaderných bloků, je i podle analytiků dneska jasné. „Nejedná se však o něco ojedinělého. Podobné téma se řeší například ve Francii, kde se stát snaží získat kontrolu nad energetickou společností EdF. Tamní vláda již ovládá 93 procent hlasovacích práv a může tak započít s procesem vytěsňování minoritních akcionářů. Vláda však nedávno oznámila, že nejprve počká na výsledek soudního sporu s minoritáři,“ řekl k problematice české „restrukturalizace“ ČEZ Michael LE Cuong Manh, analytik společnosti Patria Finance.

Podle něj existuje v případě restrukturalizace ČEZu více možností, jak postupovat. „Dneska ale ještě není zcela známé, jakým směrem se vláda hodlá vydat. Nejčastěji zmiňovaným scénářem případného rozdělení ČEZu je ten, kdy jednu část budou tvořit výrobní konvenční zdroje (včetně jádra) a druhou by tvořila distribuce společně s prodejem,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Michael LE Cuong Manh z Patria Finance. Faktem je, že český stát nyní vlastní 70% podíl ve společnosti ČEZ a v případě, že by chtěl získat plnou kontrolu nad společností, se i podle analytika Patria Finance dá čekat, že by musel motivovat minoritní akcionáře při případném výkupu akcií nabídkou určité prémie k aktuální tržní ceně. „Jako tomu bylo v případě zmiňovaného výkupu akcií EDF francouzským státem,“ dodává Michael LE Cuong Manh. 

I řada komentářů v domácích médiích upozorňuje na to, že by stát v době energetické krize a příprav na stavbu nových jaderných bloků, které česká ekonomika opravdu potřebuje, měl mít i silnější vliv v energetickém sektoru. I proto je snaha získat ČEZ úplně pod křídla státních institucí v tomto smyslu jasná. Jenže jak právě upozorňují nejen právníci, ale i někteří menšinoví majitelé akcií energetického kolosu, musí se to udělat podle pravidel. Otazníky totiž visí nejen právě nad způsobem uskutečnění celé akce, ale i nad tím, zda výsledek bude mít opravdu vliv na to, aby stát mohl více kontrolovat cenu elektřiny pro konečné zákazníky. „Cenu elektřiny by tento krok neměl nijak ovlivnit. Česká republika je součástí jednotného evropského energetického trhu. Navíc ČEZ je jen jedním z řady dodavatelů energií na domácím trhu,“ vysvětlil serveru EuroZprávy.cz Michael LE Cuong Manh, analytik společnosti Patria Finance.

Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd. je důležité i zásadní v tomto směru si uvědomit, že momentálně se nacházíme v období nedostatku elektrické energie, a to v důsledku nedostatku investic do nových zdrojů. „Podle předběžných odhadů by si domácnosti měly vyčlenit na energie až čtyřikrát více financí než dosud,“ vysvětlila serveru EuroZprávy.cz Olívia Lacenová. I ona soudí, že „zestátnění“ ČEZ by pravděpodobně pro stát nebylo příliš efektivní. „Podle odhadů by mohlo zakoupení třiceti procentního podílu v ČEZ stát kolem 200 miliard korun, přičemž stát by si na tuto koupi musel půjčit, což by v konečném důsledku vedlo ke zvýšení státního dluhu v řádu několika procent,“ uvedla Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd.

Otázkou podle ní také je efektivita zamýšleného kroku, podle kterého by pak měl ČEZ prodávat elektřinu za 1,5 Kč/kWh. „Zásadní snížení pod aktuálně platné stropy by totiž vedlo ke snížení zisku společnosti a v konečném důsledku ke snížení objemu financí potřebných pro výstavbu jaderných bloků. Nemluvě o tom, že nízká cena elektřiny pod platnými stropy by způsobila problémy i ostatním výrobcům,“ upozorňuje analytička Wonderinterest Trading Ltd.

Otázky kolem způsobu rozdělení ČEZu (restrukturalizace), kontroly cen a získání zdrojů financování dalších zdrojů energie bude proto muset jasně a srozumitelně vláda vysvětlit. Ukazuje se ale, že najít ty nejlepší cesty, jak nejen smysluplně, ale i efektivně ovlivňovat cenu elektřiny a přitom získat finance na výstavbu nové energetické infrastruktury, nebude zas tak lehkým úkolem.

Deník Shopaholičky

Související

ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ Vláda ČR Energetika Elektřina jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 52 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy