justice

Soud EU nařídil Polsku přerušit činnost komory trestající soudce

I zadlužený člověk se může stát poručníkem dítěte, rozhodl Ústavní soud

I zadlužený člověk se může stát poručníkem dítěte, rozhodl dnes Ústavní soud (ÚS). Zastal se ženy, která pečuje o handicapovaného chlapce. Kvůli tomu, že s manželem dluží 330.000 korun a je v exekuci, odmítla ji justice jmenovat poručnicí. Rodině to přinášelo každodenní komplikace. Žena o chlapce pečovala, nebyla ale zákonným zástupcem a nemohla za dítě jednat třeba ve zdravotních záležitostech. Poručnictví vykonával brněnský magistrát.

Ústavní soud: Vzdálenost nemůže být jediným argumentem proti střídavé péči

Velká vzdálenost mezi bydlišti rodičů nemůže být jediným důvodem vylučujícím střídavou péči o dítě. Je nutné vždy hodnotit celkový kontext, zdůraznil Ústavní soud (ÚS) v dnešním nálezu, který je dalším z řady výroků k praxi střídavé péče v Česku. Soud ji už dříve označil za vhodné řešení, které pomáhá dětem udržet si vazbu na oba rodiče.

Ústavní soud bude řešit osvojení druhým registrovaným partnerem

Obvodní soud pro Prahu 5 podal k Ústavnímu soudu návrh, který by umožnil, aby si registrovaný partner mohl osvojit dítě svého partnera. Vláda bude řešit, zda k řízení přistoupí a jaký bude zastávat postoj. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) požádala o stanovisko ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který se k návrhu staví zamítavě.

Spor o 3300 korun. Nezávislost justice není ignorování jiných právních názorů, řekl Ústavní soud

Nezávislost justice neznamená možnost ignorovat jiné právní názory, uvedl Ústavní soud (ÚS) v dnešním nálezu. Šlo o zdánlivě nepodstatný spor o 3300 korun jako náhradu za trvale vysazené porosty. Zemědělské družstvo Němčičky podobných žalob podalo více, většinou uspělo, ale v konkrétním případě Okresní soud v Břeclavi rozhodl jinak a žalobě nevyhověl. Další rozhodnutí v typově obdobných případech odmítl provést jako nadbytečný důkaz.

Koronavirus zasáhl do činnosti soudů, týká se to i vražedkyně Janákové

Šíření koronaviru má dopad i na chod justice. Řada hlavních líčení se v této souvislosti ruší. Dotklo se to i Petry Janákové, nyní Nové, která je odsouzená na 30 let za vraždu sběratele.

Ústavní soud řeší otázku, zda operace zůstane podmínkou změny pohlaví

Ústavní soud (ÚS) se zabývá otázkou, zda operace musí nadále zůstat podmínkou úřední změny pohlaví. Soudní senát s předsedkyní Kateřinou Šimáčkovou v únoru na základě konkrétního případu postoupil plénu, tedy sboru všech ústavních soudců, návrh na provedení škrtů ve třech zákonech. Stručné usnesení je ode dneška přístupné v databázi soudu.

Poslanci budou volit nové radní České televize a Českého rozhlasu

Volba nových členů rad České televize a Českého rozhlasu bude jedním z nejsledovanějších bodů jednání Sněmovny příští týden. V úvodním kole by se mohli poslanci zabývat například pravidly nakládání se střelnými zbraněmi nebo stanovením mantinelů pro lobbování politiků. Rozhodnou o zřízení komise k hybridním hrozbám. Schůze dolní komory pokračuje od úterního odpoledne.

Soudce Kydalka neuspěl s ústavní stížností proti důtce, podal ji pozdě

Stížnost soudce Kamila Kydalky proti důtce za výroky o okolnostech amnestijního rozhodnutí bývalého prezidenta Václava Klause byla podaná po zákonné lhůtě. Ústavní soud ji proto odmítl jako opožděnou, zjistila dnes ČTK z databáze usnesení. Kydalka lhůtu nestihl o jediný den.

Kauza občanství pro Czerninovou nekončí, šéfžalobce Zeman podal třetí dovolání

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nesouhlasí se zproštěním dvou bývalých pražských úřednic, které vydaly osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Sepsal dovolání proti loňskému verdiktu Městského soudu v Praze. Kauza se vleče roky, nejvyšší žalobce už dříve podal dvě úspěšná dovolání. Obsah nového podnětu je dostupný na webu žalobců.

Polsko kvůli sporné reformě justice přijde o peníze z Norska

Polsko nedostane z norských fondů 700 milionů norských korun (1,7 miliardy korun) určených na program týkající se justice. Ve čtvrtek o tom podle polských médií informovalo norské ministerstvo zahraničí. Norská vláda tak učinila v obavách o nezávislost soudnictví v Polsku. Národně-konzervativní vláda ve Varšavě prosadila justiční reformy, které podle domácích i zahraničních kritiků ohrožují principy právního státu.

Lichtenštejnové neuspěli. Žalobami nelze obcházet restituční zákony, zopakoval Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) v usnesení k nárokům Nadace knížete z Lichtenštejna znovu zdůraznil princip, že žalobami o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Zásadu, která je součástí judikatury od roku 2005, nepovažuje soud za překonanou. Nadace se soudila o 600 hektarů lesa u středočeských Říčan. Soud její stížnost odmítl, o čemž ČTK informoval v pondělí mediální zástupce nadace Michal Růžička. Dnes soud zpřístupnil plné odůvodnění.

Benešová: Členové legislativní rady možný střet zájmů vyvrátili

Členové Legislativní rady vlády (LRV), u kterých bylo podezření na možný střet zájmů, ho v podstatě vyvrátili. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to řekla ministryně spravedlnosti a předsedkyně rady Marie Benešová (za ANO). Nemá možnosti to více ověřit, uvedla.

Velká změna v českém právu? Vláda podpořila zavedení hromadných žalob

Česko možná zavede hromadné žaloby, které umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném řízení. Návrh, který v lednu ministerstvo spravedlnosti zúžilo na oblast spotřebitelských sporů, dnes schválila vláda. ČTK o tom informoval tiskový odbor Strakovy akademie.

Řada soudních poplatků má vzrůst na dvojnásobek, vláda návrh schválila

Řada soudních poplatků by se mohla zvýšit na dvojnásobek. Novelu ministerstva spravedlnosti, která má podle resortu mimo jiné odradit od podávání žalob bez šance na úspěch, na dnešním zasedání schválila vláda.

Zeman jmenoval 35 nových soudců, obhajoval milost pro Kajínka

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval 35 nových soudců. Popřál jim, aby nepodléhali mediálním a jiným tlakům a řídili se vlastními názory. Vysvětloval jim také, jak se rozhoduje při udílení milostí. Hájil své rozhodnutí omilostnit odsouzeného vraha Jiřího Kajínka a uvedl, že milost by nikdy nedal tunelářům.

Jourová pro Der Spiegel: Polsko a Maďarsko jsou křehké demokracie

Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Česká komisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.

Macron se rozohnil v Polsku. Vadí mu přepisování dějin a reforma justice

Francouzský prezident Emmanuel Macron v přednášce na závěr dvoudenní návštěvy Polska prohlásil, že žádný stát by neměl poučovat jinou zemi, reforma polské justice však podle něj budí znepokojení. Reformu prosazuje nynější konzervativní vláda, která se tím podle kritiků snaží soudy zbavit nezávislosti a podřídit si je. Postup Varšavy dlouhodobě kritizuje také Evropská unie.

Hromadné žaloby mají být možné jen u spotřebitelských sporů, ministerstvo zákon osekalo

Ministerstvo spravedlnosti zúžilo návrh zákona o hromadném řízení. Možnost podat hromadnou žalobu se má nově týkat jen spotřebitelských sporů. Informoval o tom dnes server Česká justice. Hromadná řízení už by tak nebylo možné vést například v případech, kdy podniky svým chováním poškozují životní prostředí.

Polsko na prahu justiční anarchie. Nejvyšší soud učinil bezprecedentní krok

Za bezprecedentní krok, který může vést k destabilizaci polského právního řádu, považuje premiér Mateusz Morawiecki čtvrteční usnesení nejvyššího soudu, kterým tato instituce zpochybnila nově dosazené soudce. Nejvyšší soud uvedl, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou, o jejímž složení podle pravidel prosazených vládnoucí stranou Právo a spravedlnost rozhodují politici, nemají rozhodovat soudní pře.