Marija Butinová

Marija Butinová

Špionka Butinová doufá, že Moskva ocení její materiály z USA

Ruska Marija Butinová doufá, že ruští představitelé ocení její analýzy a poznámky z USA jako hodnotný materiál. Prohlásila to v rozhovoru, který dnes odvysílala americká rozhlasová stanice NPR. Butinová se americkým vyšetřovatelům přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), a americký soud ji v dubnu poslal na 18 měsíců za mříže. Je nyní ve vazební věznici u Washingtonu a čeká ji převoz do jiného zařízení. Rozhovor poskytla telefonicky.
Marija Butinová

Ruska Butinová by mohla být propuštěna už v listopadu

Ruska Marija Butinová, kterou americký soud v pátek poslal na 18 měsíců do vězení za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), by se do vlasti mohla vrátit možná už v listopadu. Podle agentury TASS to prohlásil její právní zástupce Robert Driscoll. Ruský prezident Vladimir Putin označil případ Butinové za nehoráznost, uvedla agentura Reuters.
Marija Butinová

Marija Butinová žádá o deportaci do Ruska, americká prokuratura souhlasí

Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA požádala, aby byla po vynesení rozsudku deportována zpět do Ruska. Žádost podpořila i americká prokuratura. Předpokladem ale je, aby ji americký soud uložil trest vězení kratší, než je doba, kterou již strávila ve vazbě. Napsala to dnes ruská redakce zpravodajského serveru BBC. Soud má vynést rozsudek 26. dubna, takže Butinová by se mohla vrátit už koncem dubna.
Mike Pompeo

Rusko bude chtít zadrženého Američana vyměnit? Do kauzy se vložil Pompeo

Spojené státy žádají okamžité propuštění bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana, který byl kvůli podezření ze špionáže minulý týden zadržen v Rusku. V brazilském hlavním městě, kde se účastnil inaugurace nového prezidenta Jaira Bolsonara, to dnes prohlásil ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Rusko mezitím Spojeným státům dalo souhlas s konzulárním přístupem k zadrženému, kterého následně podle amerického ministerstva zahraničí navštívil velvyslanec v Rusku Jon Huntsman.
Sergej Lavrov

Špiónku Butinovou v USA mučili? Moderní politická inkvizice, soptí Rusko

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že chápe rozhodnutí Marije Butinové přistoupit na dohodu s americkou justicí. Američané totiž proti Rusce "uplatňují zvláštní mučení", prohlásil ministr podle ruských médií. Přestože se Butinová rozhodla přiznat vinu, nadále ji vězní za "těžkých, velmi nestandardních podmínek, které se obvykle uplatňují vůči nejnebezpečnějším zločincům", dodal Lavrov s odvoláním na návštěvu ruských diplomatů u krajanky.
Marija Butinová

Ruska Butinová se před soudem v USA přiznala, chtěla proniknout do NRA

Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA) s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Oznámila to dnes soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, nanejvýš údajně půlroční trest vězení.
Ilustrační fotografie

USA mají z ostudy kabát? S ruskou špiónkou Butinovou to bylo jinak

Washington - Ruska Marija Butinová, která je v USA zadržená kvůli podezření z nezákonného lobbování, nenabízela sexuální služby výměnou za přístup k informacím. Oznámili to federální prokurátoři s tím, že k tomuto závěru dříve dospěli chybnou interpretací esemesek dotyčné. Na základě jiných závažných důkazů ale Butinová zůstane ve vazbě. Napsala o tom dnes agentura AP.
Moskva, Kreml

Butinová je podle Ruska v USA politickým vězněm

Moskva - Ruska Marija Butinová, která byla ve Spojených státech zadržena pro podezření z nezákonného lobbingu, je politickým vězněm a měla by být okamžitě propuštěna. Prohlásil to dnes zástupce ruského ministerstva zahraničí Arťom Kožin.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy