nemoci

Proč covid-19 zabije i některé mladé lidi? Záhada

Rozhovor

Tuberkulóza zabije i milion lidí ročně, kolem koronaviru je zbytečná hysterie, říká pro EZ mikrobioložka Adámková

ROZHOVOR - Udržuje si nadhled a k panice má daleko. Proto její názor na pandemii, která zachvátila svět, se od části expertů liší. Primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra (ATB) v pražské Všeobecné fakultní nemocnici Václava Adámková tvrdí, že existují mnohem větší infekční zabijáci, než je nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Lidé však řeší jen koronavirus. „Kolem současné pandemie panuje hysterie,“ říká primářka Adámková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Poslední morová epidemie zasáhla Evropu před více než 300 lety. Jak probíhala u nás?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.

Středověké epidemie v našich zemích. Jak probíhaly?

V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.

Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.

Proč se ve středověku tak rychle šířily nemoci?

V nastalé situaci, kdy se svět děsí pandemie koronoviru COVID-19, vyznívají různé otázky o možnostech a rychlosti šíření tohoto onemocnění a jeho důsledcích. Vir si již vyžádal několik tisíc mrtvých. Nejedná se však o jedinou nákazu v moderních, ani starších dějinách lidstva. Ve středověku do Evropy přišla doslova zkáza – mor. A to nejednou. Proč a jak se tehdy mor a jiné nemoci šířily?

Zasloužíš kulku do hlavy, píší lidé nakaženým Čechům. Kde se v nich bere nenávist?

Tomáš, který byl pozitivně testován na COVID-19, žije společně s dětmi a manželkou v jedné z obcí na Olomoucku. Po zveřejnění pozitivního testu se stal terčem útoků na sociálních sítí i spoluobčanů v obci. Na Facebooku mu dokonce jeden jeho známý napsal, že by si zasloužil kulku do hlavy. Proč virus vyvolává tolik strachu?

Plíce kuřáka jsou náchylné k infekcím včetně koronaviru

Plíce kuřáka jsou podle lékařů více náchylné k infekcím včetně nového typu koronaviru, nemocní pak mají i těžší průběh. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se mohou nakazit i dotekem prstů na rty. V Česku je 3600 osob s laboratorně prokázanou nemocí COVID-29, mírně víc je mužů. Seniorů, mezi nimiž se vyšší podíl kuřáků, je asi 17 procent.

Lidé se mohou koronavirem nakazit až na vzdálenost 8 metrů, tvrdí vědkyně

Během probíhající pandemie koronaviru byla Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučena lidem vzdálenost jednoho od druhého nejméně 2 metry, aby se omezilo riziko nákazy. Nový výzkum však naznačuje, že kapénky by mohly cestovat mnohem dále.

Bolest v krku, rýma nebo průjmy. Mohou obyčejné příznaky značit koronavirus?

Nejběžnější příznaky nakažení koronavirem jsou suchý kašel, horečka a potíže s dýcháním. Existují ale lidé, kteří nemají žádné příznaky nemoci COVID-19, a přesto jsou vysoce nakažlivý pro své okolí. Studie ukazuje, že významná část lidí nejprve vykazuje jiné atypické příznaky jako jsou střevní obtíže nebo ztráta chuti.

Každý sedmý nakažený koronavirem je senior nad 65 let

Každý sedmý nakažený COVID-19 je senior nad 65 let, kteří jsou podle odborníků nejčastějšími oběťmi nového typu koronaviru. Také v Česku jich je mezi 31 zemřelými v nemocnicích většina, často se nakazili v domovech důchodců.

Česko má 2279 potvrzených případů koronaviru, za den jich přibylo 257

Česko má 2279 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, který způsobuje nemoc COVID-19. Údaje aktualizované k dnešním 17:45 zveřejnilo na webu ministerstvo zdravotnictví. Za dnešek tak zatím přibylo 257 nových případů. Počet vyléčených dnes stoupl z deseti na 11.

Ministerstvo změnilo podmínky pro testy na koronavirus. Co teď stačí?

Ministerstvo zdravotnictví změnilo podmínky testování lidí s podezřením na COVID-19. Stačí buď horečka nad 37,5 stupně Celsia, suchý kašel, nebo dušnost. Dříve lékaři doporučovali test u lidí, kteří měli teplotu nad 38 stupňů. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Test může doporučit kromě krajské hygienické stanice a praktického lékaře pro dospělé nebo pro děti také ambulantní plicní lékař.

Pacienti s vysokým tlakem by neměli přerušovat léčbu, nabádá SÚKL

Pacienti, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem, by měli v nastavené léčbě pokračovat a neměli by ji bez další konzultace s lékařem přerušovat. Uvedl to dnes Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v tiskové zprávě.

Preventivní opatření mohou někde trvat i dva roky. Koronavirus má větší R než španělská chřipka

Země po celém světě zavádějí kvůli koronaviru opatření, která mají zabránit jakémukoliv mezilidskému kontaktu. Právě osobní styk s lidmi je jedním ze způsobů, jak se nemoc COVID-19 šíří. Jak dlouho tato opatření potrvají nyní nikdo netuší, historie ale ukázala, proč je nutné takzvaný sociální distanc dodržovat.

V Česku přibývají nakažení i oběti, potvrzeno 1654 případů

V Česku je 1654 případů nákazy novým koronavirem. Údaje aktualizované k dnešním 17:45 zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví na svém webu. Oproti ranním číslům přibylo zatím 157 nakažených. Deset lidí se dosud z nemoci COVID-19 vyléčilo, šest pacientů zemřelo. Laboratoře otestovaly na přítomnost koronaviru celkem 22.600 vzorků.

Koronavirus nakazil přes 435 tisíc lidí, téměř 20 tisíc nakažených zemřelo

Z bezmála 200 zemí světa bylo dnes odpoledne hlášeno celkem 435.470 potvrzených případů nákazy koronavirem, vyplývá z databáze agentury Reuters. Už 103 zemí evidovalo úmrtí alespoň jednoho člověka s nemocí COVID-19, kterou virus SARS-CoV-2 způsobuje, přičemž obětí globální pandemie je nejméně 19.598.

Pandemie COVID-19: Počet obětí překonal prasečí chřipku z let 2009 až 2010

Svět za posledních 100 let zažil řadu pandemií, nejhorší byly spojené se šířením různých kmenů chřipky. Celosvětové nákazy se ale týkaly také moru, cholery či skvrnitého tyfu. Od 80. let 20. století je velkým nebezpečím pandemie AIDS, virem HIV bylo v roce 2018 zasaženo přes 37 milionů lidí, většinou obyvatel subsaharské Afriky.

Nejen koronavirus. Klimatické změny přispějí k šíření nemocí, obávají se vědci

NÁZOR - Environmentální faktory hrají klíčovou roli při šíření infekčních nemocí jako covid-19, tvrdí bioložka Manolya Adanová a expert na životní prostředí Basil Mahfouz. V komentáři pro server The Independent připomínají, že mnozí, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí, že teplejší letní měsíce mohou pandemii zpomalit, avšak předběžný výzkum podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazuje, že virus se zřejmě nebude chovat jinak v odlišných teplotách.

Kde se vzaly koronaviry? Experti objasňují, co se stalo v posledních 40 letech

Koronavirus se stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily. Ekonomický magazín Fast Company ale upozornil, že lidé znají návod na zabití virů už 5000 let. A podle televize BBC není jediný.