nemoci

Každodenní strach a kolektivní panika. Morová epidemie v dobových pramenech

Revoluce při pátrání po covid-19: Psi by mohli pomáhat s hledáním přenašečů

Najít přenašeče koronaviru, zvláště pak ty, kteří nemají žádné symptomy, patří mezi největší překážky v boji proti nynější pandemii nemoci covid-19. Ale co kdyby to dokázali psi? Vědci v Londýně, které citoval zpravodajský server Bloomberg, tvrdí, že by psi mohli revolučně změnit pátrání po nemoci covid-19, pokud by byli schopní zachytit slabý pach produkovaný koronavirem v lidském těle.

Počet vyléčených z nemoci covid-19 se blíží tisícovce. Čtvrtek už se bez úmrtí neobešel

Počet vyléčených z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v Česku přiblížil tisícovce. Od rána podle údajů ministerstva zdravotnictví stoupl o 141 na 972 uzdravených. Přibyla také tři úmrtí, dnes v 17:30 ministerstvo evidovalo 169 zemřelých v nemocnicích. Případů onemocnění je 6359, o 58 víc než ke středeční půlnoci.

Kvůli covid-19 se zapomíná na další vážné nemoci. Hrozí lavina "nepřímých úmrtí"

Lavina D’Souzaová si nemohla vyzvednout své vládou poskytované léky na AIDS od chvíle, kdy indický premiér náhle vyhlásil kvůli šíření koronaviru zákaz vycházení pro 1,3 miliardy obyvatel. Lavina zůstala odříznutá v malém městě daleko od své domovské Bombaje a došly jí léky, které potřebuje, aby svou nemoc udržela pod kontrolou.

Na Zemi existuje více virů než planet v celém vesmíru. Proč člověka infikují jen některé?

Vědci odhadují, že na planetě je asi 10 kvintilionu virů. Kdybychom vzali všechny viry na planetě a položili je vedle sebe, tato přímka by měřila 100 miliónů světelných let. Ve vědě jsou čísla velmi komplikovaná, proto se srovnání uvádí s velkými čísly pro lepší představu, převážně v oblasti mikrobiologie.

Lidstvo trápí koronavirus, pumy zase mor. Vědci a veterináři to řeší už roky

V současné době, kdy celý svět bojuje s virem SARS-CoV-2, byl v Yellowstonském národním parku detekován mor. Pumy americké, které začaly v roce 2006 záhadně umírat, se dostalydo hledáčku vědců.

Nakažených koronavirem je 6111 lidí v ČR. Úmrtí přibylo o více než desetinu

Počet vyléčených z nemoci covid-19 způsobované koronavirem stoupl v Česku od pondělního večera o čtvrtinu na 642. Úmrtí lidí nakažených koronavirem přibylo o více než desetinu na 161. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 18:45. Množství potvrzených případů covid-19 v republice se za dnešek zvýšilo o 52 na 6111.

Koronavirus šíří dál podrážky našich bot? Nová studie má zajímavé závěry

Vědci se dál snaží přijít na to, jakými cestami se může šířit nový koronavirus SARS-CoV-2. V nové studii se zaměřili na boty a zjistili zajímavé věci. Obuv podle nich může sloužit k rozšíření viru z nemocnic mezi lidi.

Koronavirus aktuálně: Nakažených je přes 5460, zemřelo dalších 8 lidí

V Česku je již více než 300 lidí uzdravených z nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Od dnešního rána jich přibylo 58 na celkem 301. Počet lidí, kteří s nákazou zemřeli v českých nemocnicích, se zvýšil o osm na 112. Ministerstvo zdravotnictví eviduje v ČR 5467 prokázaných případů nákazy, což je o 132 více než ráno. Počet dnes provedených testů zatím ministerstvo nezveřejnilo.

Stav epidemie v ČR v mezinárodním srovnání je unikátní, tvrdí statistici

Stav epidemie covid-19 v Česku je v mezinárodním srovnání i v rámci Evropy podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška unikátní. Situaci je potřeba využít a epidemii dál řídit, řekl dnes na tiskové konferenci.

Mrtvých s covid-19 v ČR už je téměř 100. Dnes zatím přibylo 204 případů nákazy

Počet zemřelých s nemocí covid-19 dnes v Česku stoupl na 99, od rána přibylo osm obětí. V naprosté většině jde o lidi starší 60 let. Uzdravených pacientů přibylo dnes 52 a je jich 233. Podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví během dneška zatím v Česku přibylo 204 případů nákazy novým typem koronaviru, což je proti úterý nepatrně více. Celkový počet případů v Česku stoupl na 5221.

Úmrtí u chřipky i koronaviru mají často jinou příčinu

U chřipky i nemoci covid-19 je podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) primární příčina úmrtí často jiná. Statistiky u obou nemocí navíc postihují jen počty úmrtí pacientů v nemocnicích. Za zhruba měsíc a půl vrcholu chřipkové epidemie letos v nemocnicích skončilo podle údajů SZÚ 287 osob, které vyžadovaly intenzivní péči, z nichž 57 zemřelo. U nemoci covid-19 šlo od začátku března o 80 zemřelých z celkem více než 400 hospitalizovaných, intenzivní péči potřebovalo 86 lidí.

Proč covid-19 zabije i některé mladé lidi? Záhada

Když se 30letý Američan Ben Luderer začal cítit špatně, nebylo to pro něj překvapení. Jen o několik dní dříve měla totiž jeho žena Brandy pozitivní test na koronavirus. Nic zásadního jí ale nebylo, měla menší teplotu a její stav se rychle lepšil. Ani Ben se proto neobával, jsme přece oba mladí a zdraví, říkal si.

Rozhovor

Tuberkulóza zabije i milion lidí ročně, kolem koronaviru je zbytečná hysterie, říká pro EZ mikrobioložka Adámková

ROZHOVOR - Udržuje si nadhled a k panice má daleko. Proto její názor na pandemii, která zachvátila svět, se od části expertů liší. Primářka Klinické mikrobiologie a Antibiotického centra (ATB) v pražské Všeobecné fakultní nemocnici Václava Adámková tvrdí, že existují mnohem větší infekční zabijáci, než je nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Lidé však řeší jen koronavirus. „Kolem současné pandemie panuje hysterie,“ říká primářka Adámková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Poslední morová epidemie zasáhla Evropu před více než 300 lety. Jak probíhala u nás?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.

Středověké epidemie v našich zemích. Jak probíhaly?

V období středověku se objevovaly epidemie v našich zemích poměrně často. V písemných pramenech se nejčastěji můžeme dočíst o morových epidemiích, ovšem pod slovem „mor“ se mnohdy mohlo ukrývat i jiné onemocnění. Každá epidemie s sebou však nesla strach, bezmoc, zoufalství a smrt.

Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.

Proč se ve středověku tak rychle šířily nemoci?

V nastalé situaci, kdy se svět děsí pandemie koronoviru COVID-19, vyznívají různé otázky o možnostech a rychlosti šíření tohoto onemocnění a jeho důsledcích. Vir si již vyžádal několik tisíc mrtvých. Nejedná se však o jedinou nákazu v moderních, ani starších dějinách lidstva. Ve středověku do Evropy přišla doslova zkáza – mor. A to nejednou. Proč a jak se tehdy mor a jiné nemoci šířily?

Zasloužíš kulku do hlavy, píší lidé nakaženým Čechům. Kde se v nich bere nenávist?

Tomáš, který byl pozitivně testován na COVID-19, žije společně s dětmi a manželkou v jedné z obcí na Olomoucku. Po zveřejnění pozitivního testu se stal terčem útoků na sociálních sítí i spoluobčanů v obci. Na Facebooku mu dokonce jeden jeho známý napsal, že by si zasloužil kulku do hlavy. Proč virus vyvolává tolik strachu?

Plíce kuřáka jsou náchylné k infekcím včetně koronaviru

Plíce kuřáka jsou podle lékařů více náchylné k infekcím včetně nového typu koronaviru, nemocní pak mají i těžší průběh. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se mohou nakazit i dotekem prstů na rty. V Česku je 3600 osob s laboratorně prokázanou nemocí COVID-29, mírně víc je mužů. Seniorů, mezi nimiž se vyšší podíl kuřáků, je asi 17 procent.