Epidemie moru zasáhla v dějinách Evropu v několika vlnách od roku 1348 do roku 1720. Z tohoto dlouhého období se dochovalo značné množství písemných svědectví, ze kterých je patrný každodenní strach či kolektivní panika.
Až do konce 19. století nebyla lidem známa příčina morové nákazy. V písemných pramenech bychom se nedočetli o žádné spojitosti s blechami, krysami nebo špatnými hygienickými podmínkami či návyky. Mor byl často dáván do souvislosti se „zkaženým“ ovzduším nebo zvláštními úkazy na obloze, jako je například kometa nebo zatmění slunce. Ani lékaři v 18. století ve svých spisech nezmiňovali příčinu moru. Dochovaly se nám však podrobné popisy průběhu onemocnění. Z pera jednoho marseilleského lékaře z roku 1720 pochází zpráva o počínajících příznacích moru:
„Nemoc začínala bolestmi hlavy a zvracením, pak následovala vysoká horečka. (…) Jejími příznaky obvykle byly pravidelně se vracející mrazení, tep slabý, nehmatný, pomalý, pak zrychlený, nevyrovnaný, zesílený, hlava natolik ztěžklá, že ji nemocný jen stěží mohl udržet, vypadal, jako by měl závratě nebo byl opilý, měl netečný pohled, který vyjadřoval zděšení a beznaděj.“
Morová nákaza bývala často metaforicky přirovnávána k požáru, který se šíří od města k městu, od domu k domu. Tento „oheň“ šířící se choroby měla zažehnout kometa, která se prý na obloze před příchodem choroby objevovala. Kronikáři skutečně tento úkaz mnohdy před morovou nákazou zaznamenali. Epidemii přirovnával k ohni třeba Boccaccio ve svém Dekameronu: „Mor zuřil proto tak silně, že se stykem přenášel z nemocných morem na osoby zdravé, nejinak než to dělá oheň, když jsou mu hodně nablízko věci suché nebo mastné.“ Již zmíněný marseilleský lékař si k morové epidemii roku 1720 podobně zaznamenal, že je „udivující hbitosti, s jakou nemoc přeskakovala náhle z domu na dům, z ulice na ulici, jako by se šířil požár. (…) Zmocňovala se toho velkého města tak rychle jako vzplanutí.“
V dochovaných dobových svědectvích je možné zaznamenat každodenní strach, bezmoc, zoufalství nebo kolektivní paniku. Strach navíc umocňoval fakt, že mor mohl zasáhnout a zabít kohokoliv – zdravého i nemocného, mladého i starého, bohatého i chudého. Choroba přicházela náhle a zabíjela rychle. Svědek morové epidemie v roce 1348, pařížský karmelitán Jean de Venette poznamenal, že lidé „byli nemocní jen dva nebo tři dny a rychle umírali, byť byli tělesně takřka zdrávi. Kdo dnes byl ještě zdráv, zítra umřel a skončil v zemi.“ Jistý španělský lékař zapsal průběh morové nákazy v Malaze roku 1650: „Hodně jich umíralo náhle, další po několika hodinách a ti, o kterých se myslelo, že se zachránili, náhle padli mrtvi, když to všichni ostatní nejméně čekali.“ Daniel Defoe, autor známé knihy Robinson Crusoe, také napsal dílo s názvem Deník morového roku, kde o epidemii v Londýně roku 1665 zmínil, že „lidé podléhali morní nemoci tak záhy, že bylo nemožné a vpravdě bezúčelné chodit po městě a vyptávat se, kdo je nemocný a kdo zdravý nebo zapečeťovat domy tak přesně, jak to věc vyžadovala.“ Není divu, že morovou nákazu provázel každodenní strach. Jistý milánský mnich s morem v roce 1630 spojoval „spleť mrtvol, umírajících, bolest a výkřiky, vytí, děs, bolest, úzkost, strach, krutost, krádeže, gesta beznaděje, slzy, volání, chudobu, bídu, hlad, žízeň, samotu, vězení, hrozby, tresty, lazarety, mastě, operace, dýměje, chrchly, podezřívavost, mdloby.“
Z města zasaženého morovou nákazou se stával uzavřený svět. Nikdo do města nesměl přicházet a nikomu z něj nebylo dovoleno vycházet. Infikované domy byly zabedněny. Lidé ze strachu většinou neopouštěli vůbec své příbytky, někdy ani neotevírali okna nebo dveře. Život na ulicích zanikl, stejně jako každodenní mezilidský kontakt. Klid, ticho, samota a strach. Atmosféru morové doby nám popisuje třeba italská kronika moru z roku 1630:
„Zatímco se po ulicích válely jednotlivé mrtvoly a ležely tam celé hromady nebožtíků a lidé je měli stále před očima a klopýtali o ně, takže celé město vypadalo jako jediná umrlčí komora, bylo tu ještě něco mnohem hroznějšího a odpornějšího: lidé byli na sebe jako psi a v jejich vzájemném podezřívání byla jakási zběsilá a nestvůrná vášeň. (…) Nepodezříval jenom soused souseda, přítel přítele, host hostitele, ale hrůzu vzbuzovala i slova, jež obvykle vyjadřují pouta lidské lásky: muž se bál ženy, otec syna a bratr bratra; a je hrozné a ohavné, že musíme říci, že vzbuzoval strach i rodinný stůl a manželské lože jako nástrahy a úkryty travičů.“
Lidé se moru báli tak, že propadali beznaději nebo také šílenství. Podle dochovaných písemných zpráv umírali strachy a žalem, ze strachu zabíjeli druhé nebo sebe. Michel de Montaigne zaznamenal zoufalé jednání vesničanů ohrožených morovou nákazou, kdy lidé sami sobě vykopali hrob, lehli si do něj a očekávali příchod smrti: „Leckterý zdravý si již sám kopal hrob; jiní do něho uléhali ještě zaživa. A když jistý nádeník z mé čeledi umíral, nahrnul na sebe rukama i nohama hlínu.“
Ve většině zápisů morových kronikářů pak najdeme společný znak konce morové epidemie – nárůst počtu uzavíraných manželství. Již zmíněný Jean de Venette ve 14. století napsal:
„Když ustala epidemie, morová horečka a úmrtí, zbývající muži a ženy se brali jako o závod. Přeživší ženy měly neuvěřitelný počet dětí.“
před 1 hodinou
Související

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Před 175 lety usedl na trůn František Josef I. Jeho život poznamenaly mnohé tragédie
historie , mor , Černá smrt (morová epidemie ve 14. století) , strach , nemoci , úmrtí
Aktuálně se děje
před 50 minutami

Netanjahu mluvil s Bidenem o válce v Gaze. Naznačil mu, jak dlouho ještě potrvá
před 1 hodinou

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?
před 1 hodinou

Vlaky jezdí od neděle za nové ceny, které reflektují inflaci
před 2 hodinami

Extrémní počasí řádilo v USA. Tornáda připravila o život i dítě
před 3 hodinami

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková
před 4 hodinami

Předpověď počasí na příští víkend. Pod nulu neklesnou teploty ani v noci
Aktualizováno včera

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková
včera

Historický okamžik. Von der Leyenová ocenila dohodu na pravidlech pro AI
včera

Čaputová po smutečním obřadu řekla, co Schwarzenberg ukázal Slovensku
včera

Požár v Adamově: Hasiči zachraňovali obyvatele z plamenů, škoda jde do milionů
včera

Lyžař na Šumavě utrhl lavinu, zasahovala horská služba
Aktualizováno včera

Česko dalo sbohem Karlu Schwarzenbergovi. Odešla velká osobnost moderních dějin, řekl Pavel
včera

Na Německo se Ukrajina může spolehnout. Scholz slibuje další pomoc
včera

Zemřel herec Ladislav Županič, bylo mu 80 let
včera

Pekarová Adamová zmínila Schwarzenbergův příběh. Přebíráme štafetu, uvedl Rakušan
včera

Izraelské tanky drtí Chan Júnis. Vojáci věří, že dopadnou člena vedení Hamásu
včera

Adidas a Reebok opět v Moskvě. Řetězec ASP zde otevřel první prodejnu s těmito značkami
včera

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu
včera

Třetí světová válka Ruska proti NATO nikdy nebyla reálnější. Zuřivý Medveděv opět vyhrožuje světu
včera
Počasí: Meteorologové i dnes varují před ledovkou ve značné části Česka
Česko v sobotu večer a v noci na neděli opět částečně pokryje ledovka, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ledovka se bude tvořit v případě mrznoucího deště. Varování zůstane v platnosti až do nedělního rána, respektive dopoledne.
Zdroj: Jan Hrabě