průzkumy

Z institucí mají u lidí v Česku největší důvěru armáda a policie, nejmenší politici

Češi většinou souhlasí s přijímáním Ukrajinců, přejí si však jejich pozdější návrat domů

S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí tři čtvrtiny Čechů. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice je ale jen deset procent obyvatel. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z výsledků je patrné, že se česká veřejnost staví k přijímání běženců před ruskou invazí vstřícněji, než jak se v minulosti stavěla k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky.

STEM: Češi nečekají zlepšení ohledně zdražování, vláda se podle nich nesnaží

Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí, bojí se chudoby a vláda podle nich nepodniká dostatečné kroky ke zlepšení situace. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí.

O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů

O vývoj na Ukrajině se zajímají více než tři čtvrtiny Čechů. Čtyři z pěti obyvatel zároveň považují nynější válku vyvolanou invazí Ruska za hrozbu pro evropskou bezpečnost. Vyplývá to z posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR. O vývoj situace na Ukrajině se nyní zajímá nejvíce lidí od února 2014, kdy CVVM tuto otázku do průzkumu poprvé zařadilo.

Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo

Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG.

Češi věří nejvíce Čaputové a Zelenskému, nejvyšší nedůvěru má Putin

Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají mezi českou veřejností vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo od letošního března do května.

Negativní názor na Rusko má podle průzkumu v 18 prozápadních zemích 85 procent lidí

Negativní názor na Rusko má podle nového průzkumu v 18 prozápadních zemích v průměru 85 procent lidí. Jen méně než deset procent respondentů vidí největší stát světa pozitivně. Na historické minimum za posledních 20 let se mezi lidmi propadla také důvěra v ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Volby by nyní vyhrálo ANO před Spolu, které si od dubna výrazně pohoršilo

Volby do Sněmovny by podle květnového modelu agentury Kantar ČZ pro Českou televizi vyhrálo ANO s 29,5 procenta hlasů před koalicí Spolu, tvořenou ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a koalicí Pirátů a STAN. Koalice Spolu se poprvé od loňských voleb v průzkumech propadla na druhé místo, když si proti dubnu pohoršila o pět procentních bodů na 28,5 procenta.

Češi většinou chápou, co znamená inflace, ukázal průzkum

Pojem inflace chápe správně 78 procent Čechů a téměř tři čtvrtiny lidí vědí, že s investováním se oproti spoření pojí větší výnosy i riziko. Vyplývá to z aktuálního průzkumu investiční platformy Portu vypracovaného s agenturou Ipsos. V porovnání s loňským podzimním šetřením investiční gramotnost Čechů sice stoupla, podle autorů průzkumu roste ale povědomí o světě investic pomalu.

Přes 70 procent lidí si myslí, že vláda lidem dostatečně nepomáhá s následky inflace

Přes 70 procent lidí si myslí, že vláda lidem dostatečně nepomáhá s následky inflace. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu, který pro televizi CNN Prima News vypracovala agentura STEM/MARK. Televize to dnes uvedla na svém webu. Průzkumu se zúčastnilo 706 lidí starších 18 let.

S prezidentem Zemanem je spokojeno nejméně lidí, pouhých 20 procent

S prací prezidenta Miloše Zemana je podle aktuálního průzkumu agentury Kantar CZ spokojeno 20 procent lidí, což je nejméně za dobu výzkumu této agentury pro Českou televizi (ČT). Nespokojených se Zemanovou prací je nyní 78 procent dotázaných. Výsledky dnes zveřejnila ČT v pořadu Otázky Václava Moravce.

Stát by měl při omezení plynu z Ruska zajistit dodávky odjinud, ukazuje průzkum

V případě omezení či zastavení dodávek plynu z Ruska by měl stát podle 52 procent lidí zajistit dodávky plynu z jiných zdrojů. Téměř polovina dotázaných si myslí, že by stát měl finančně pomáhat při zateplování domů a podporovat úspory energie, a podle dvou pětin lidí by měl podpořit také instalaci fotovoltaických panelů na střechy domů.

Armádě by v případě napadení Česka pomohlo v boji 24 procent Čechů

Čtyřiadvacet procent Čechů by bylo ochotno v případě napadení České republiky pomoci armádě bojovat s nepřítelem, 62 procent by se odmítlo do bojů zapojit. České armádě důvěřují dvě třetiny občanů, v její bojeschopnost ale věří o něco méně lidí, 51 procent, zatímco zhruba dvě pětiny v ni nevěří.

Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k Západu, ukázala studie

Po ruské invazi na Ukrajinu se Češi ještě víc přiklonili k demokratické Evropě a západní civilizaci. Průzkum expertů z Psychologického ústavu Akademie věd (AV) ČR a Masarykovy univerzity v Brně ukázal, že postoje respondentů k východní kultuře a civilizaci se nezhoršily, ještě víc ale ochladly dosavadní už tak převážně negativní postoje vůči Rusům v České republice, uvedli autoři studie v dnešní tiskové zprávě.

Průzkum: Většina Čechů souhlasí s přijímáním Ukrajinců, bojí se ale o sociální jistoty

Přijímání lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí považuje za správné sedm z deseti Čechů. Příchod uprchlíků ale zároveň vyvolává u značné části společnosti obavy z oslabování sociálních jistot a růstu nezaměstnanosti. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM. V Česku je podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z minulého týdne přibližně 300.000 ukrajinských uprchlíků. Většinou jde o ženy a děti.

Čtyři pětiny Čechů podporují členství ČR v NATO, nejvíce od roku 1994

Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíc od roku 1994. Vzrostla také podpora Evropské unie, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou a jen necelá desetina si myslí, že zde nehrozí žádný konflikt.

V Polsku má bojkot ruských energetických surovin velkou podporu, ukázal průzkum

Velká většina Poláků zastává názor, že Polsko by mělo přestat nakupovat ruskou ropu, plyn a uhlí, a to i v případě, že tento krok bude znamenat růst cen. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnila společnost United Surveys pro list Dziennik Gazeta Prawna a rozhlasovou stanici RMF FM. Pro bojkot dodávek energetických surovin z Ruska se v průzkumu vyslovilo 85,2 procenta respondentů, napsala agentura PAP.

Češi jsou proti ruskému požadavku, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, ukázal průzkum

Sedm z deseti Čechů se domnívá, že by se nemělo vyhovět požadavku Ruska, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance (NATO). Pětina by naopak požadavku Kremlu vyhověla. Negativní postoj výrazně zesílil po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Kantar CZ, který dnes zveřejnila Česká televize.

Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, ukázal průzkum

Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kterou před dvěma týdny napadlo Rusko, vyplynulo z průzkumu francouzského institutu Ifop. Ve Francii souhlasí s příchodem ukrajinských migrantů do země 80 procent dotazovaných, v Itálii je to 89 procent, v Německu 90 procent a v Polsku 92 procent. Je to více, než kolik souhlasilo s příchodem uprchlíků ze Středomoří před sedmi lety.

Víc než dvě třetiny Čechů si přejí změnu důchodového systému

Většina Čechů je stále přesvědčena o nutnosti změny důchodového systému. Podobně jako uplynulých devíti letech si na 70 procent lidí myslí, že je potřeba stávající systém důchodů změnit. Největší podporu z nabízených opatření má nadále rozdělení důchodů na první a druhý pilíř a druhým nejčastěji podporovaným opatřením je zvýšení sociálního pojištění, případně daní pro udržení výše důchodů.