průzkumy

Co s lidmi dělají cigarety? Nový objev vědců zjistil, že nehrozí jen rakovina a mrtvice

Políček separatistům. Nezávislost chce stále méně Katalánců

Nezávislost Katalánska si podle posledního průzkumu veřejného mínění, o němž dnes informovala místní média, přeje 41,9 procenta Katalánců. Jde o nejnižší podporu odtržení tohoto autonomního regionu od Španělska od července 2017, uvedl deník El País. Průzkum ale prováděl institut katalánské vlády ještě před říjnovým vynesením rozsudku španělského nejvyššího soudu nad katalánskými politiky uvězněnými kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.

Většina Britů chce volný pohyb osob i po brexitu, ukázal průzkum

Většina britských voličů podle nového průzkumu souhlasí s tím, aby se současný režim volného pohybu osob vztahoval na Británii i po jejím odchodu z Evropské unie. V anketě vypracované agenturou YouGov pro televizi Sky News takový model podpořilo 56 procent respondentů, zatímco opačný postoj vyjádřilo 28 procent. Současný režim, který imigrantům z EU plošně dává právo žít a pracovat v Británii, chce vládní Konzervativní strana opustit s koncem příštího roku.

V Česku je 18. nejdražší ulice světa. Uhádnete, která to je?

Pražská ulice Na Příkopě se umístila na 18. místě v žebříčku 68 nejdražších ulic světa. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Česká ulice si proti loňsku polepšila o jedno místo. Nejdražší je hongkongská Causeway Bay, následuje horní část Páté avenue v New Yorku.

Příští prezident ČR? Lidé by volili Babiše, Ebena či Drahoše

Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK současný premiér Andrej Babiš (ANO), moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Jiří Drahoš. Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladší patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá. Většina oslovených respondentů považuje prezidentský úřad za důležitý, jeho pravomoci by ale neposilovali.

Signál ve standardu DVB-T2 přijímá 30 procent Čechů, zájem o nové televize roste

Televizní signál v novém standardu DVB-T2 v současnosti přijímá kolem 30 procent diváků, tedy o pět procentních bodů víc než loni. První velké oblasti začnou vypínat nynější vysílání DVB-T za 14 dní. Uvedly to dnes České Radiokomunikace. Příjem DVB-T2 je v současnosti možný prostřednictvím tzv. přechodových sítí, které vysílají paralelně se stávajícími vysílači DVB-T, a pokrývají 99,6 procenta domácností. Po jejich vypnutí začnou vysílat regulérní sítě DVB-T2.

30 let od sametové revoluce: Dvě třetiny Čechů pokládají polistopadový režim za lepší

Zhruba dvě třetiny Čechů pokládají režim po listopadu 1989 za lepší než předlistopadový. Za mnohem nebo trochu horší považuje polistopadový vývoj 16 procent respondentů, což je nejnižší podíl od roku 1992. K polistopadovému vývoji jsou podstatně kritičtější starší občané, lidé nedostatečně materiálně zajištění a voliči levice.

Průzkum: Nějakou formu půjčky má polovina mladých do 30 let

Nějakou formu půjčky má zhruba polovina mladých Čechů, přičemž nejčastěji jde o lidi ve věku 27 až 30 let. První půjčku si mladí v průměru berou ve 24 letech. Nejčastěji se přitom rozhodují na základě podmínek splácení půjčky, tedy její výši nebo úročení. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek.

Volby v Británii: Konzervativci mají náskok před labouristy, ukazuje průzkum

Konzervativci britského premiéra Borise Johnsona mají před prosincovými předčasnými volbami o deset procentních bodů větší podporu než opoziční labouristé. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnila společnost Kantar.

Hrdost Čechů na své občanství je nejvyšší za posledních 14 let, ukazuje průzkum

Hrdost Čechů na to, že jsou občany České republiky, je nejvyšší za posledních 14 let. Hrdých na státní příslušnost k Česku je 53 procent lidí, vyplývá z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Nad 50 procent se naposledy dostal podíl lidí hrdých na české občanství v roce 2005.

Ekonomická situace? Optimismus Čechů zůstává na maximu

Současnou ekonomickou situaci Česka hodnotilo v říjnu jako dobrou 52 procent občanů, 12 procent ji vnímá jako špatnou a 35 procent ji nemá ani za dobrou, ani za špatnou. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Podíl příznivého hodnocení tak zůstal na maximu zaznamenaném letos v lednu a znovu v září, negativní hodnocení je poněkolikáté na minimu. CVVM začalo tuto statistiku zjišťovat v roce 1999.

Babiš zůstává nejoblíbenějším politikem, polepšily si Maláčová a Schillerová

Nejlépe hodnoceným politikem mezi členy vlády a předsedy parlamentních stran zůstává premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož popularita se oproti předchozím měsícům ještě zvýšila. V říjnovém průzkumu agentury STEM ho kladně hodnotilo 52 procent lidí, tedy o sedm procentních bodů více než v červnu.

Počet Čechů, kteří vnímají EU pozitivně, roste

Počet Čechů, kteří vnímají pozitivně Evropskou unii, vzrostl podle agentury Kantar CZ na aktuálních 31 procent. Před dvěma lety to byla jen necelá pětina Čechů. Ze dvou pětin rovněž na 31 procent se snížil za dva roky počet dotázaných, kteří na EU nahlížejí negativně. Neutrálně na EU nahlíželo nadále 37 procent dotázaných. Výsledky průzkumu dnes zveřejnila Česká televize v pořadu Otázky Václava Moravce.

Polovina Britů se obává rozpadu Spojeného království

Polovina Britů si myslí, že Spojené království nebude za deset let existovat ve své současné podobě. Vyplývá to z průzkumu institutu Ipsos MORI, který dnes zveřejnila agentura Reuters. V souvislosti s plánovaným odchodem Británie z Evropské unie sílí hlasy separatistů, kteří si přejí nezávislost Skotska, Walesu či sjednocení Severního Irska s Irskou republikou.

Češi o Istanbulské úmluvě tuší, čeho se týká ale neví

Povědomí Čechů o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, která v Česku čeká na ratifikaci, stoupá, stále je však velmi malé. Čeho se úmluva týká, neví podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) 68 procent občanů.

Rychetský nejdůvěryhodnějším činitelem, Zeman a Babiš v těsném závěsu

Z vrcholných představitelů státu má nejvyšší důvěru veřejnosti předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří mu 46 procent lidí. O jeden procentní bod nižší důvěře se těší prezident Miloš Zeman. Třetím nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je se 42 procenty premiér Andrej Babiš (ANO). Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Češi se 30 let od pádu železné opony bojí o demokracii. Většina si nemyslí, že máme svobodu

Tři desetiletí po pádu železné opony se obyvatelé zemí bývalého východního bloku obávají o stav demokracie a nedůvěřují vládám a médiím. Vyplývá to z průzkumu nadace Open Society Foundations zveřejněného při příležitosti letošního kulatého výročí. Autoři zkoumali také situaci v ČR, kde se podle nadace vybojovaných svobod lidé pevně drží a zůstávají optimističtí.

Děti v Česku jsou ve volném čase aktivnější než jinde, ukázal průzkum

České děti patří ve srovnání se svými vrstevníky z jiných států světa ve svém volném čase k nejaktivnějším. Sportu, umění či dalším kroužkům se jich věnuje zhruba 86 procent ve věku mezi 11 a 15 roky, zatímco například v Polsku je to 70 procent. Část dospívajících zároveň tráví čtyři a více hodin denně před obrazovkou počítačů, televizí či chytrých telefonů. Způsob využití volného času závisí výrazně na postavení rodiny. Vyplývá to z mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků (HBSC), jejíž výsledky v ČR dnes novinářům představili zástupci výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).

Německo tříští pohled na demokracii, polovina lidí odmítá sjednocení

Západní a východní Němci mají 30 let po pádu berlínské zdi výrazně odlišné názory na demokracii i znovusjednocení země. Zatímco na západě Německa je s demokracií spokojeno nebo velmi spokojeno 59 procent obyvatel, na východě jen 41 procent.

Listopad 1989? Druhá nejlépe hodnocená událost českých dějin za posledních 100 let

Události listopadu 1989 jsou po období první československé republiky druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních 100 let. Čím starší byli respondenti, tím méně vyslovovali v případě listopadu 1989 nerozhodné odpovědi a více se k událostem stavěli negativně. Hodnocení revoluce je pak pozitivnější u lidí s vyšším vzděláním, vyššími příjmy a u lidí, kteří pozitivně hodnotí současnou ekonomickou situaci.