Nezávislost Katalánska si podle posledního průzkumu veřejného mínění, o němž dnes informovala místní média, přeje 41,9 procenta Katalánců. Jde o nejnižší podporu odtržení tohoto autonomního regionu od Španělska od července 2017, uvedl deník El País. Průzkum ale prováděl institut katalánské vlády ještě před říjnovým vynesením rozsudku španělského nejvyššího soudu nad katalánskými politiky uvězněnými kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.
Zatímco před několika lety byl rozdíl mezi separatisty a odpůrci nezávislosti mezi Katalánci jen malý, nyní se od sebe čísla vzdalují. V červenci si nezávislost přálo 44 procent Katalánců a na přelomu září a října už jen 41,9. Proti bylo letos v létě 48,3 procenta dotázaných a v posledním průzkumu odtržení od Španělska odmítlo 48,8 procenta.
Většina Katalánců je ale stále nespokojena s mírou autonomie, zhruba 59 procent odpovědělo, že je nedostatečná, a jen 25 procent Katalánců si myslí, že je dostačující.
Průzkum se uskutečnil mezi 16. zářím a 7. říjnem, skončil tedy týden předtím, než španělský nejvyšší soud vynesl tresty od devíti do 13 let nad devíti katalánskými politiky za referendum o nezávislosti. Podle deníku La Vanguardia by se na dalším průzkumu mohl právě tento verdikt odrazit, stejně jako by dotazované mohly ovlivnit demonstrace, které po rozsudcích v regionu vypukly.
Demonstrace v Katalánsku byly většinou pokojné. V prvním týdnu je však provázely i násilnosti radikálů, kteří házeli na policisty kameny a zapalovali v Barceloně kontejnery. Některé skupiny také blokovaly silnice v Katalánsku a tento týden i dálnice u dvou hraničních přechodů s Francií.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Katalánsko , průzkumy , Španělsko
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák