Příští prezident ČR? Lidé by volili Babiše, Ebena či Drahoše

Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK současný premiér Andrej Babiš (ANO), moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Jiří Drahoš. Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladší patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá. Většina oslovených respondentů považuje prezidentský úřad za důležitý, jeho pravomoci by ale neposilovali.

Podle průzkumu zná pravomoci českého prezidenta dobře jen každý sedmý oprávněný volič. Polovina oslovených vnímá prezidentských úřad jako důležitý, ale význam jeho funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Další čtvrtina vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný. Podle Jana Buriance ze STEM/MARK lidé nechtějí, aby byl prezident jen kladeč věnců, váhají ale, zda by měl být exekutivní politickou silou nebo protiváhou dalších politiků.

Podle agentury voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury by měl vstupovat jako nestraník. Nejlépe by měl být z diplomacie nebo ekonomie.

"Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Více než polovina lidí se v otázce pohlaví hlavy státu řadí do střední - neutrální varianty," uvedla agentura. Muže jako hlavu státu preferují častěji lidé starší 60 let, voliči současného prezidenta a ti, kteří chtějí pravomoci prezidenta posílit. Naprostá většina oslovených se shodla, že by prezident měl spojovat společnost a nepoužívat vulgární výrazy.

Agentura uvedla, že 58 procent potenciálních voličů dokázalo odpovědět konkrétním jménem na otázku, kdo by měl být po příštích volbách prezidentem. Lidé nejčastěji zmiňovali Babiše, Drahoše, Klause mladšího, kandidáty z minulé volby a současné senátory Pavla Fischera a Marka Hilšera nebo bývalého předsedu Vojenského výboru NATO Petra Pavla.

Respondenti zároveň dostali seznam osobností, o kterých se jako o možných kandidátech mluví. Nejvíce z nich by volilo Babiše (17 procent), Ebena, Drahoše (oba 16 procent), Pavla (13 procent) nebo Hilšera a Klause mladšího (oba 12 procent). Pro nejvíce oslovených připadá v úvahu volba Ebena (45 pct), Drahoše (41 pct), předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo Fischera (38 pct).

Naopak by nevolili Babiše a Klause ml. (59 pct), Drahoše (48 pct), Ebena nebo poslankyni Miroslavu Němcovou (oba 47 pct). Nejmenší odpor voličů budí podle průzkumu generál Pavel, kterého nebylo ochotno volit 29 procent respondentů.

Výzkum byl podle agentury uskutečněn telefonickým a online dotazováním. Zúčastnilo se ho 820 lidí nad 18 let.

Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví například o kandidátech z roku 2018 Drahošovi, Fischerovi a Hilšerovi, kandidaturu také nevyloučili Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Prezident Miloš Zeman označil za dobré potenciální kandidáty vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Sám by volil Babiše. Premiér několikrát možnou kandidaturu odmítl.

Naposledy se k případné kandidatuře přihlásil hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Chtěl by veřejnosti nabídnout étos a hodnoty sametové revoluce, řekl Rádiu Impuls. Do boje by šel pouze za podmínky, kdyby se země ubírala nepříznivým směrem. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus. Domnívá se ale, že to je úkol pro nové generace. Naopak znovu se o prezidentský úřad nechce ucházet Michal Horáček, který se zúčastnil minulé volby.

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr průzkumy Andrej Babiš Marek Eben Jiří Drahoš Václav Klaus ml. Josef Středula Miroslava Němcová češi Marek Hilšer

Aktuálně se děje

včera

včera

FK Dukla Praha

Do ligy se vrací Martin Hašek s Pavlem Hoftychem. Budou sportovními řediteli

S novým ročníkem fotbalové Chance ligy 2025/26 se vrátí zajímavá jména i v manažerských pozicích. Například v pražské Dukle bylo už předem jasné, že se s příchodem nové vlastnické struktury stane tamním sportovním manažerem bývalý trenér Sparty, Pardubic či Bohemians 1905 Martin Hašek. Stejnou manažerskou pozici bude v lize od nového ročníku zastávat i Pavel Hoftych a to pro změnu ve Zlíně, kterému se podařilo po roce mezi elitu vrátit.

včera

včera

včera

Charles Dickens

Charles Dickens zemřel před 155 lety. Spisovatelův život provázely úspěchy i skandály

Kdo by neznal knihy jako je Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu nebo Vánoční koleda. Devátého červnového dne roku 1870, tedy před 155 lety, zemřel jejich autor a jeden z nejvýznamnějších spisovatelů viktoriánské éry – Charles Dickens. Jeho díla sklízela úspěch, protože do nich vložil své smutné zkušenosti z dětství, které byly mnohým čtenářům vlastní. Traumata z útlého věku však slavnému romanopisci způsobila i velké problémy a skandály. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Češi budou proti Chorvatsku oslabeni. Ivan Hašek nemůže počítat s Hložkem

Páteční kvalifikační zápas přinesl sice k radosti českých fotbalových fanoušků třetí výhru v řadě v bojích o účast na mistrovství světa, když si Češi poradili s Černou Horou 2:0, zároveň ale tento zápas přinesl i jednu nepříjemnou bolístku. Krátce poté, co ve 23. minutě otevřel skóre duelu svou střelou zpoza vápna, musel Adam Hložek předčasně odejít z hrací plochy kvůli blíže nespecifikovanému zranění. Po zápase se pak podrobil vyšetření, z něhož vyplynulo, že kouč Ivan Hašek s ním v pondělí proti Chorvatsku nemůže počítat.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz

Ukrajina se v posledních týdnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od vypuknutí války. Série úderů, při nichž Moskva opakovaně využívá bezpilotní letouny, není jen odplatou za ukrajinský útok na ruské bombardéry. Podle analytiků má zastrašit civilní obyvatelstvo a na pozadí jednání o míru vytvořit dojem, že Kreml drží vývoj konfliktu pevně v rukou.

včera

Lidice, pietní místo (10. 6. 2017)

Nacisté před 83 lety vyvraždili Lidice. Na naše kruté dědictví ale zapomínáme

Před 83 lety se odehrála tragédie, která se navždy nesmazatelně zapsala do českých dějin. Došlo k vyhlazení obce Lidice nacistickými okupačními jednotkami. V reakci na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byly Lidice doslova srovnány se zemí, jejich obyvatelé byli nemilosrdně zavražděni nebo násilně odvlečeni do koncentračních táborů.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU

Írán oznámil, že brzy zveřejní citlivé informace o izraelském jaderném programu, které údajně získala jeho rozvědka. Výhrůžka přichází ve chvíli, kdy evropské mocnosti stupňují tlak na přijetí rezoluce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která by mohla vést k opětovnému uvalení sankcí OSN proti Teheránu.

včera

včera

Los Angeles

Los Angeles se bouří. Trumpovu Národní gardu v ulicích nechce

Los Angeles zažívá další vlnu napětí poté, co během víkendu propukly rozsáhlé protesty proti činnosti imigrační služby ICE. Demonstrace, které se soustředily především v centru města, přerostly v několika případech v potyčky s policií. Bílý dům v reakci na situaci přijal mimořádné opatření: prezident Donald Trump nařídil nasazení 2 000 vojáků Národní gardy, čímž vyvolal ostrou reakci ze strany místních úřadů.

včera

včera

Summit G7 v Německu, Barack Obama

Kam se poděl Obama? USA přenechal Trumpovi, odvahu proměnil v apatii

Zatímco Donald Trump během květnové návštěvy Blízkého východu přijímal luxusní letoun v hodnotě 400 milionů dolarů od Kataru, Barack Obama si užíval klidnější zahraniční cestu — do Norska. V doprovodu svého dlouholetého přítele krále Haralda V. se usadil na jeho letním sídle na poloostrově Bygdøy, kde společně rozjímali nad světovým děním a pochutnávali si na čerstvém lososu ochuceném bylinkami z královské zahrady.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Putin schválil změnu strategie: Chce přeměnit Rusko v námořní velmoc

Ruský prezident Vladimir Putin odsouhlasil novou námořní strategii, jejímž cílem je do poloviny století plně obnovit ruský vliv jako jedné z předních světových námořních mocností. O schválení dokumentu s názvem Strategie rozvoje ruského námořnictva do roku 2050 informoval prezidentský poradce a někdejší šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev v rozhovoru pro vládní list Argumenty i fakty.

včera

Donald Trump

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

"To nestačí, jsou to jen obyčejné útoky." Ruští prováleční blogeři požadují za operaci Pavučina masivní odvetu

Významní ruští propagandisté z tzv. Z-blogosféry, tedy prominentní proruští blogeři působící na Telegramu, ostře kritizují ruské ministerstvo obrany kvůli nočním úderům z 6. června, které Moskva prezentovala jako odplatu za mimořádně úspěšný ukrajinský útok na strategická letiště z 1. června. Podle těchto komentátorů ale šlo pouze o „rutinní“ bombardování, které ani zdaleka neodpovídá rozsahu škod způsobených operací „Pavučina“.

včera

Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy