Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Recep Tayyip Erdoğan

Proč se Trump sklonil před Erdoğanem? Historik vyvrací zažité představy

NÁZOR - Republikány i demokraty pobouřilo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, které umožnilo invazi tureckých vojsk do severní Sýrie a zradilo americké spojence, syrské Kurdy, konstatuje vojenský historik a komentátor Max Boot. V komentáři pro server Washington Post připomíná, že zároveň se okamžitě objevily názory, že jde o geniální tah neomylného politika, který hraje mnohorozměrné šachy.
Recep Tayyip Erdoğan

Trest za útok na Sýrii? EU zvažuje sankce proti Turecku: Nedáme se Erdoganem vydírat

Evropská unie příští týden na summitu projedná možné zavedení sankcí proti Turecku. Byl by to trest za ofenzivu, kterou ve středu Ankara zahájila proti Kurdům na severu Sýrie. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová dnes řekla, že se téma dostane na jednání summitu, který se bude konat koncem příštího týdne. O protitureckých sankcích se hovoří i v USA.
Donald Trump

Špatný nápad. Trump si podal Turecko kvůli invazi do Sýrie

Spojené státy neschvalují tureckou ofenzivu na severu Sýrie a Ankaře jasně řekly, že operaci považují za špatný nápad. V prohlášení to dnes uvedl americký prezident Donald Trump, informovala agentura Reuters. USA podle něj šéfa Bílého domu hodlají dohlédnout na to, aby Turecko splnilo svůj závazek, že ochrání civilisty a zabrání humanitární krizi.
Jean-Claude Juncker

Šéf EK Juncker žádá Turecko, aby zastavilo invazi do Sýrie

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes vyzval Ankaru k zastavení vojenské operace na severovýchodě Sýrie. Francie tureckou ofenzivu odsoudila a spolu s Británií a Německem vyzvala ke svolání Rady bezpečnosti OSN kvůli operaci, kterou Turkové zahájili dnes odpoledne. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka ofenziva jen zhorší situaci civilistů a uprchlíků v regionu; šéf české diplomacie vybídl ke společnému postupu Evropské unie.
Andrej Babiš (ANO)

Turecký úder v Sýrii? Babiš volá po rychlé reakci Evropy

Premiér Andrej Babiš (ANO) by uvítal rychlou reakci Evropy v otázce možného tureckého zásahu proti Kurdům v Sýrii. Varoval především před tím, že zásah by znamenal hrozbu další uprchlické vlny směřující do Evropy. Očekává také, že se bude záležitostí zabývat Rada bezpečnosti Organizace spojených národů. Novinářům to řekl po dnešním zasedání vlády.
Donald Trump

USA hází Kurdy přes palubu? Trump se důrazně ohradil vůči kritice

Prezident USA Donald Trump dnes po kritice stahování amerických vojáků ze severovýchodní Sýrie opět hájil potřebu své země udržovat dobré vztahy s Tureckem. V sérii příspěvků na twitteru rovněž ujistil, že Spojené státy neopustily syrské Kurdy, své spojence v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).
Turecká armáda (Turkish Army)

Nová válka na obzoru: Turecko zaútočí na Sýrii, potvrdily USA. Stahují vojáky

Bílý dům podle agentury AP v neděli potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie. Tisková mluvčí Stephanie Grishamová uvedla, že americké jednotky ofenzivu nepodpoří a ani se jí nezúčastní a nebudou se již vyskytovat v bezprostřední blízkosti oblasti. Krátce po tomto oznámení se začaly americké jednotky ze severu Sýrie stahovat.
Recep Tayyip Erdoğan

Nazlobený Erdogan poletí do Washingtonu, bude s Trumpem jednat o Sýrii

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Dohodli se, že se příští měsíc setkají ve Washingtonu, aby jednali o zřízení bezpečné zóny na severu Sýrie, informoval podle agentury AFP v neděli večer úřad tureckého prezidenta.
Zuzana Čaputová

Rozkol ve V4? Slovensko odmítá Erdoganův plán pro Sýrii, Babiš ho naopak podpořil

Slovenské ministerstvo zahraničí nepodporuje plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvořit bezpečnostní zónu v Sýrii, do které se vrátí syrští uprchlíci. Na dnešní tiskové konferenci na závěr dvoudenního summitu prezidentů zemí V4 to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom po schůzce s tureckou hlavou státu v New Yorku minulý týden uvedl, že země V4 výstavbu zóny podporují.
Recep Tayyip Erdoğan

Kdo zodpovídá za mír v Sýrii? Erdogan jmenoval tři země

Turecko, Rusko a Írán musí převzít větší díl odpovědnosti za nastolení míru v Sýrii. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před dnešními rozhovory o Sýrii s ruským protějškem Vladimirem Putinem a íránským prezidentem Hasanem Rúháním v Ankaře. Ve společném prohlášení po schůzce političtí vůdci vyjádřili znepokojení nad dalším zhoršením humanitární situace v severozápadní syrské provincii Idlib a jejím okolí a shodli se na podniknutí konkrétních kroků s cílem omezit porušování dohod.
uprchlíci

Nápor uprchlíků sílí. Do Řecka připlulo 332 migrantů, u Libye zachráněno dalších 50

Řecko dál čelí velkému tlaku kvůli migrantům, kteří v posledních týdnech ve stále vyšších počtech připlouvají na ostrovy v Egejském moři z Turecka. Od sobotního rána do dnešního poledne jich bylo 332, uvedla agentura DPA. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis proto dnes unijní země vyzval, aby z Řecka převzaly alespoň nezletilé migranty, a ukázaly tak nezbytnou solidaritu.
Turecká armáda (Turkish Army)

Vojáci USA a Turecka spojili síly: Na severu Sýrie vznikla nárazníková zóna

Na severovýchodě Sýrie dnes začaly působit společné hlídky složené z amerických a tureckých vojáků. Na zřízení příští bezpečné zóny podél tureckých hranic se Turecko a Spojené státy dohodly na začátku srpna. Zpravodaj agentury AFP napočítal šest tureckých obrněných vozidel, jak přejíždějí turecko-syrskou hranici. Damašek tento počin odsoudil jako porušení suverenity a územní celistvosti země.
Vladimír Putin na Summitu G20 v Buenos Aires (2.12.2018)

Putin a Erdogan pozorovali nová letadla. Pak mluvili o Sýrii

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes spolu se svým ruským hostitelem Vladimirem Putinem sledoval první veřejné představení nového ruského letounu MS-21, který má konkurovat americkým boeingům a evropským airbusům v nejpopulárnější kategorii dopravních letadel.
Turecká armáda (Turkish Army)

Asadova armáda dobyla další část provincie Hamá, do sevření se dostali i Turci

Syrská armáda dobyla z rukou povstalců další území na severozápadě země, které je poslední větší oblastí, jež vláda nedostala od vypuknutí občanské války před osmi lety zpět pod kontrolu. Na hranicích provincií Hamá a Idlib se dnes do sevření vládních jednotek podporovaných Ruskem dostalo i turecké pozorovatelské stanoviště. Zda v něm zůstali turečtí vojáci, není zatím jasné.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 8 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví

Podle odhadů tiskové agentury AFP zažívá velká část evropského kontinentu mimořádně horké dny. Přesně devadesát čtyři milionů obyvatel Evropy musí čelit teplotám, které přesahují hranici 35 stupňů Celsia. Největší vlna veder přitom zasáhla Francii a Španělsko. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy