Proč se Trump sklonil před Erdoğanem? Historik vyvrací zažité představy

NÁZOR - Republikány i demokraty pobouřilo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, které umožnilo invazi tureckých vojsk do severní Sýrie a zradilo americké spojence, syrské Kurdy, konstatuje vojenský historik a komentátor Max Boot. V komentáři pro server Washington Post připomíná, že zároveň se okamžitě objevily názory, že jde o geniální tah neomylného politika, který hraje mnohorozměrné šachy.

Erdoğan blufoval

Nejhorlivějším obhájcem Trumpa je obskurní blogger Kurt Schlichter, který dle vlastních slov píše "akční, ale zábavné romány o Americe rozdělené liberálně-fašistickými sliby demokratů", poukazuje Boot. Podotýká, že jeden z takových textů pojednává o budoucí občanské válce mezi republikánskou a demokratickou Amerikou, v níž jsou liberálové povražděni.

Schlichter naznačil, že Spojené státy Kurdům nic nedluží, protože ti nebojovali po boku Američanů v Normandii, u Inčchonu, Khe Sanhu či Kandaháru, uvádí historik. Dává mu částečně zapravdu, ale upozorňuje, že část Kurdů ve druhé světové válce na straně spojenců bojovala a co je důležitější, nedávno bojovali u Manbidže a Rakky, kde při porážce Islámského státu (IS) utrpěli těžké ztráty, čímž ušetřili americké jednotky brutální pozemní operace.

Dále Schlichter tvrdí, že turecká invaze je oprávněná, protože reaguje na pohraniční útoky kurdských teroristů v Sýrii, připomíná Boot. Sám si však žádný takový útok nevybavuje a věří, že kdyby k němu došlo, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan by o něm hlasitě mluvil.

"Konečně, Schlichter napsal, že pokud Turci zamýšlejí invazi, jediná cesta, jak je zastavit, je vyslání amerických vojáků do války a Trump oprávněně říká: 'Ne, děkuji'," pokračuje komentátor. Deklaruje, že ve skutečnosti ale Turecko prokázalo nechuť bojovat s americkými jednotkami, a to z dobrého důvodu.

Erdoğan si uvědomuje, že Rusko přišlo o 200-300 žoldáků, když se v odvetě za americké nálety pokusilo zaútočit na americké pozice v Sýrii, upozorňuje historik. Dodává, že pokud turecký prezident Trumpovi sdělil, že je ochoten střetnout se s americkými vojáky, blufoval a šéf Bílého domu to musel cítit.

Podle Boota jde o nepřesvědčivé argumenty, ačkoliv Trump se linie s Normandií chytil a Schlichterův článek označil a "velmi, velmi silný" a americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo ospravedlňoval stažení amerických vojsk poznámkou, že je to pro jejich dobro. Naopak, jeden z příslušníků amerických zvláštních sil nasazených v Sýrii v televizi Fox prohlásil, že se poprvé za svou kariéru stydí, poukazuje komentátor.

Nepřesvědčivé argumenty

I další Trumpovi sympatizanti předkládají nepřesvědčivé, i když promyšlenější ospravedlnění prezidentova rozhodnutí, uvádí historik. Odkazuje na článek Michaela Dorana a Michaela Reynoldse v listu Wall Street Journal, ve kterém tito experti na Blízký východ tvrdí, že chybu udělal Trumpův předchůdce Barack Obama, když se v roce 2016 s Kurdy spojil - přestože neměl mnoho jiných realistických alternativ a tato strategie slavila úspěch.

Komentátor uvedeného listu Russell Mead zase obhajoval Trumpův tah tvrzením, že prezident dává svým izolacionistickým sympatizantům to, co chtějí, připomíná Boot. Připouští, že to může být pravda, ale cenou může být obnova IS.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Tato zpětná argumentace s cílem ospravedlnit Trumpovo rozhodnutí selhává nejen kvůli argumentům předkládaným v jeho prospěch, ale také protože neexistuje důvod předpokládat, že Trumpův tah má co dělat s tímto faktickým ospravedlňováním ex post," píše historik. Deklaruje, že zatím není jasné, proč Trump vystupuje tak servilně vůči tureckému autoritáři, který prosazuje protiizraelskou, protiamerickou a protidemokratickou agendu.    

V roce 2015 ovšem Trump v Turecku přiznal, že cítí mírný střet zájmů, protože má v Istanbulu velkou budovu, Trumpovy věže, a tak Boot pokládá otázku, zda příjmy z těchto realit neovlivnily prezidentovo rozhodnutí uvolnit Erdoğanovi cestu. Trump ostatně žádal od Ukrajiny a Číny, aby mu dodaly "špínu" na demokrata Joe Bidena, což naznačuje, že bez skrupulí nadřazuje vlastní zájmy těm veřejným, což může být i tento případ, spekuluje komentátor.

Není vyloučeno, že Trump jednal tak, jak jednal, protože má rád autoritáře, jakým je Erdoğan, ale ani to, že šéf Bílého domu je zkrátka zapálený izolacionista, který je odhodlán stahovat americká vojska z krizových oblastí bez ohledu na spojená rizika, naznačuje historik. Zároveň nevylučuje možnost, že prezident jednoduše moc nepromýšlí své kroky, což naznačuje jeho ležérní odmítnutí obav, že turecká invaze povede k osvobození vězněných bojovníků IS.

"Dobře, budou prchat do Evropy, tam chtějí jít," cituje Boot Trumpov slova. Kritizuje, že prezident si zřejmě neuvědomuje, že případné teroristické útoky v Evropě mohou zasáhnout i Američany, kteří tam žijí a cestují, nehledě na to, že teroristé se mohou z Evropy dostat do USA.

Abychom zjistili, proč Trump jedná tímto způsobem, museli bychom si přečíst přepis jeho telefonátu s Erdoğanem, naznačuje historik. Dodává, že předtím, než bude k dispozici, není důvod přikládat váhu hloupým ospravedlněním, která nabízejí Trump a jeho věrní.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Sýrie Turecko Kurdové Donald Trump Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

včera

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

včera

včera

včera

V Česku hrozí požáry, platí výstraha. Po víkendu by mělo zapršet

Víkend přináší kromě prvních letních dnů letošního roku i meteorologickou výstrahu. Kvůli suchu a poměrně vysokým teplotám totiž v části země panuje riziko vzniku a šíření požárů. Platí proto varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy