Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Erdogan hovořil s Macronem. Co má turecký prezident za lubem?

Erdogan chystá nový pokus dostat od USA Gülena

Ankara - Turecká vláda se po zmařeném pokusu o převrat znovu chystá přimět USA k vydání duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara označuje za hlavního strůjce loňského puče.

Putin se setkal s Erdoganem, jednali o normalizaci vztahů a válce v Sýrii

Soči (Rusko) - Obnova vztahů Ruska s Tureckem bylo završena a vzájemný obchod se zotavuje. To je výsledkem jednání mezi tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Erdogan je opět členem vládní strany AKP, umožnila mu to změna ústavy

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se po změně ústavy, kterou lidé potvrdili v referendu 16. dubna, opět stane členem vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Očekává se, že AKP 21. května opět zvolí Erdogana svým předsedou.

Erdogan kosí odpůrce, při další čistce bylo vyhozeno 3900 státních zaměstnanců

Istanbul - Nejnovější čistku v Turecko odneslo 3900 zaměstnanců státní správy, armády a četnictva. Podle vlády jsou podezřelí z napojení na teroristické organizace a struktury, které představují hrozbu pro národní bezpečnost.

Krach spojenectví USA a Turecka? Kvůli Kurdům začíná být zle

Washington – V úterý došlo k tureckému náletu na separatisty ze Strany kurdských pracujících (PKK). Obětí akce byli také iráčtí a syrští Kurdové, kteří se podílejí na boji proti tzv. Islámskému státu (IS). Spojené státy byly útokem znepokojeny. Hrozí mezi oběma mocnostmi rozkol?

Nemístné protesty Turků? Dle českých poslanců to signalizuje problémy současnosti

Praha - Turecko ve středu odsoudilo rozhodnutí českého parlamentu uznat masakr Arménů v Osmanské říší za genocidu. Kritizovalo za to i českou hlavu státu Miloše Zemana. Podle poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Marka Černocha (Úsvit) však bylo uznání genocidy správným krokem ze strany Česka.

Turecko si zavírá cestu do EU? Islamofobie, nebudu čekat věčně, odsekl Erdogan

Brusel/Ankara - Turecký nejvyšší správní soud se odmítl zabývat stížností největší opoziční strany - Lidové republikánské strany (CHP), která napadla regulérnost ústavního referenda posilujícího moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Nizozemská europoslankyně Kati Piriová, která působí v EP jako zpravodajka pro Turecko, dnes uvedla, že si Ankara zavře dveře pro vstup do Evropské unie, pokud zavede ústavní změny.

Turecko vyšetřuje francouzského politologa, prý vyzýval k atentátu na Erdogana

Ankara - Turecká prokuratura vyšetřuje někdejšího francouzského diplomata a politologa Philippea Moreaua Defargese  kvůli komentáři o referendu. Defarges, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI), se mezitím na twitteru omluvil. 

3 miliardy eur na uprchlíky? EU poslala Turecku jen čtvrtinu, láteří Erdoganův mluvčí

Ankara - Turecko se dnes opět navezlo do Evropské unie kvůli penězům na uprchlíky. Brusel prý poslal jen 790 milionů eur z přislíbených tří miliard eur (přibližně 80,4 miliardy Kč), které byly domluveny v rámci dohody z jara 2016.

Podobnost mezi Českem a Tureckem? Prezident likviduje část společnosti, podporují jej radikálové, tvrdí bývalý velvyslanec

ROZHOVOR - Turci si v nedělním referendu odhlasovali posun země k prezidentskému systému. „Ano“ posílení pravomocí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana řeklo 51% Turků. Výsledek ještě prohloubil už tak silné rozdělení v turecké společnosti, tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz turkolog a první velvyslanec České republiky v Turecku, Tomáš Laně. Turecké referendum je podle něj zrcadlovým protějškem procesů, které hýbají i českou společností. Češi se ale nemusí bát, že by zde vznikala proerdoganovská klika. Většina českých Turků hlasovala pro "ne".

Turecká opozice se kvůli ústavnímu referendu obrátila na soud

Ankara - Největší turecká opoziční strana, sociálnědemokratická Lidová republikánská strana (CHP), bude o zrušení výsledků lidového hlasování bude usilovat u nejvyššího správního soudu. Uvedl to místopředseda strany a poslanec Bülent Tezcan.

Evropský soud turecké referendum zvrátit nemůže, tvrdí ministr

Ankara - Evropský soud pro lidská práva nemá pravomoci rozhodovat o vnitrotureckých odvoláních proti nedělnímu referendu. Dnes to uvedl turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag.

Erdogan a Trump se sejdou v květnu ve Washingtonu

Ankara – V polovině května se turecký prezident Recep Tayyio Erdogan chystá do Spojených států. Tam by se měl mimo jiné setkat se svým americkým protějškem.

Erdogan narazil na první překážku: Trest smrti v rozděleném Turecku jen tak neprojde

Istanbul - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to ani po úspěchu v nedělním referendu nebude mít lehké. Slíbil, že bude v zemi opět zaveden trest smrti, který byl zrušen byl před 15 lety, otázkou ale zůstává, jestli jeho návrh projde.

Turecká prokurdská opozice chtěla zrušit referendum, volební komise požadavek zamítla

Ankara - Turecká opozice výrazně zesílila tlak na zrušení výsledků nedělního ústavního referenda. Považuje jej totiž za zmanipulované. Žádost o jejich anulování oficiálně podala prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Ani to však nepomohlo, Volební komise dnes o těchto požadavcích hlasovala a žádosti zamítla, informují zahraniční média.

Němečtí Turci oslavují: Erdogan nám vrátil hrdost a posiluje nás. Naše země bude svobodná

Berlín – Referendum o změnách turecké ústavy ukázalo, že podpora prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mezi Turky v Německu je mnohem vyšší než v samotném Turecku. Mnoho Turků žijících v Berlíně dokonce tvrdí, že plně podporují kontroverzního vůdce. Informuje o tom německý deník Die Welt.

Turečtí právníci se bouří proti referendu, premiér vyzval k uznání výsledků

Ankara/Vídeň - Turecká opozice, která podpořila prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v kampani před referendem, považuje výsledek nedělního hlasování za závazný. Vůdce Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli dokonce referendum považuje za úspěch.

Sobotka varuje Turecko: Výsledkem referenda se vzdaluje od EU

Praha - Turecko se po nedělním referendu vzdaluje Evropské unii. Novinářům to dnes řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Erdogan si vítězství vzít nenechá, Turci to moc dobře vědí, tvrdí analytici

Ankara - S vítězstvím tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v referendu se smířili i jeho odpůrci. Upozorňují ale na možnou manipulaci s výsledky, přesto si nedělají si iluze, že se Erdogan vítězství vzdá, byť ho dosáhl nečistou hrou.