Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se po změně ústavy, kterou lidé potvrdili v referendu 16. dubna, opět stane členem vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Očekává se, že AKP 21. května opět zvolí Erdogana svým předsedou.
Většina ústavních změn vstoupí v platnost až v roce 2019. Dodatek, který ruší pravidlo, že prezident musí být politicky nestranný, vstoupil v platnost okamžitě, což Erdoganovi po téměř třech letech umožňuje vrátit se zpět k AKP.
Erdogan, který byl tureckým premiérem v letech 2003 až 2014, musel AKP opustit, když se stal prezidentem. Stranu poté vedl spíše z povzdálí. Měl například poslední slovo při schvalování poslaneckých kandidátů.
Turci v referendu většinou 51,4 procenta hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří prezidentské pravomoci. Opozice, stejně jako pozorovatelé OBSE, označila referendum za protiprávní kvůli započítání hlasů v neoznačených obálkách.
V důsledku referenda bude v Turecku namísto parlamentního politického systému zaveden systém prezidentský. Funkce premiéra bude zrušena, zatímco pravomoci prezidenta budou posíleny. Kritici referenda jsou přesvědčeni, že změny vyústí v autoritářství. Erdogan a jeho stoupenci naopak tvrdí, že změny přinesou efektivitu v rozhodování a větší stabilitu.
Související
Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě
Recep Tayyip Erdogan , Turecko , Strana sparvedlnosti a rozvoje (AKP Turecko)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 2 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 3 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 5 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Zdroj: Jakub Jurek