Podobnost mezi Českem a Tureckem? Prezident likviduje část společnosti, podporují jej radikálové, tvrdí bývalý velvyslanec

ROZHOVOR - Turci si v nedělním referendu odhlasovali posun země k prezidentskému systému. „Ano“ posílení pravomocí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana řeklo 51% Turků. Výsledek ještě prohloubil už tak silné rozdělení v turecké společnosti, tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz turkolog a první velvyslanec České republiky v Turecku, Tomáš Laně. Turecké referendum je podle něj zrcadlovým protějškem procesů, které hýbají i českou společností. Češi se ale nemusí bát, že by zde vznikala proerdoganovská klika. Většina českých Turků hlasovala pro "ne".

Turecké referendum dopadlo ve prospěch tureckého prezidenta. Co podle Vás motivovalo Turky, aby hlasovali pro „ano“, tedy pro značné posílení pravomocí tureckého prezidenta?

Jde jen  o polovinu Turků. Na masivní diskriminační kampaň vlády  a samotného prezidenta, která ovládala média a v níž byla opozice zastrašována,  navíc v podmínkách výjimečného stavu, byl výsledek překvapivě těsný. Ještě prohloubil Erdoğanem rozdmychávaný rozkol v turecké společnosti. Motivací oné těsné většiny pro Erdoğana byl především obdiv k vůdci (podle poreferendového průzkumu až 80%).

Magazín Foreign Policy považuje toto rozhodnutí za významný milník moderních tureckých dějin, který označuje zánik jedné epochy, započaté Atatürkovou modernizací a sekularizací Turecka. Jedná se o přehnané tvrzení nebo s tím souhlasíte?

Erdoğan zatím proti Atatürkovi, nejspíš z taktických důvodů otevřeně nevystupuje.  Ale postupně jeho sekulární odkaz likviduje, patrné je to ve vzdělávacím systému, a hlavně chce zaujmout jeho místo.  

Jestliže Erdoğanovo vítězství znamená odmítnutí sekularizace a snahy stát se státem západního typu, jaké bude další politické směřování Turecka? Můžeme očekávat, že se Turecko, v jehož čele bude „sultán“ Erdoğan propagující konzervativní islámské hodnoty, stane teokratickým státem ve stylu Saúdské Arábie?

To je velmi přehnané. Turecko není izolovaným pouštním královstvím, ale zemí, kterou prošlo mnoho kultur a civilizací, a která má těžko vykořenitelnou tradici moderního sekulárního státu.

Erdoğan vyhrál o pouhých 1,3 milión hlasů, což je poměrně překvapivý výsledek, vzhledem ke značnému úsilí, které vláda věnovala tomu, aby Turci hlasovali pro „ano“. Jaký to podle Vás vysílá signál do společnosti? Bude opozice schopná využít očividně velmi početný nesouhlas s touto významnou změnou společenského zřízení v Turecku?

Erdoğan i jeho partaj byli těsným výsledkem referenda zaskočeni.  Turecká společnost je hluboce rozdělená. Erdoğana to však nezastaví. Má k potlačení jakékoliv nespokojenost v rukou všechny mocenské prostředky a nebude je váhat použít.

V českém prostředí se často mluví, zvláště v kontextu prezidentských voleb, o rozdílech volebních preferencí mezi obyvateli velkých měst a venkova. Pět největších tureckých měst nejčastěji hlasovalo pro „ne“. Znamená tento fakt, že v Turecku existuje podobný rozdíl mezi venkovem/městy? Útočí též Erdogan a jeho příznivci na jakousi „ankarskou kavárnu“?

Rozdíl mezi venkovem a městem se tentokrát projevil zejména v tom, že opozice ke změně ústavy na prezidentský systém šitý na míru Erdoğanovi převládla  i v jeho dosavadních městských baštách Istanbulu a Ankaře. Erdoğan útočí proti vzdělané, otevřené, sekulární a proevropsky naladěné společnosti, která překonala strach a projevila svůj názor. K jeho příznivcům patří  i islámští radikálové. Ale to má i u nás zrcadlovou podobu.

Jak velkou roli hráli v prosazení prezidentského systému Turci žijící v zahraničí? Je jejich „ano“ známkou jejich protizápadního myšlení a neochoty se integrovat, jak tvrdí kritické hlasy?

Hlasy turecké diaspory hrály při těsném výsledku v Turecku velkou roli. Zdaleka však nepředstavují většinu zahraničních Turků, a to ani v západní Evropě, kde pro Erdoğana hlasovalo nejvíc oprávněných voličů. V Německu to například byly jen dvě třetiny ze slabé poloviny, která k urnám šla. V zemích se vzdělanější a podnikatelskou tureckou populací jako třeba v ČR  většina hlasovala proti Erdoğanovi.

Jean-Claude Juncker vydal prohlášení, ve kterém slibuje, že OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) vyšetří údajné nesrovnalosti v referendu. Jedná o neobvykle tvrdou kritiku Turecka ze strany EU. Jak se tento krok promítne do vztahů mezi EU a Tureckem? Budeme moci očekávat další vlnu přirovnání evropských států k nacistům, které podle komentátorů jsou důvodem tohoto rezervovaného postoje EU vůči Turecku?

Věřme, že se Erdoğan časem pragmaticky vrátí nohama na zem. Ekonomická realita ho k tomu donutí. 

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan Tomáš Laně

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně

Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy