Podobnost mezi Českem a Tureckem? Prezident likviduje část společnosti, podporují jej radikálové, tvrdí bývalý velvyslanec

ROZHOVOR - Turci si v nedělním referendu odhlasovali posun země k prezidentskému systému. „Ano“ posílení pravomocí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana řeklo 51% Turků. Výsledek ještě prohloubil už tak silné rozdělení v turecké společnosti, tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz turkolog a první velvyslanec České republiky v Turecku, Tomáš Laně. Turecké referendum je podle něj zrcadlovým protějškem procesů, které hýbají i českou společností. Češi se ale nemusí bát, že by zde vznikala proerdoganovská klika. Většina českých Turků hlasovala pro "ne".

Turecké referendum dopadlo ve prospěch tureckého prezidenta. Co podle Vás motivovalo Turky, aby hlasovali pro „ano“, tedy pro značné posílení pravomocí tureckého prezidenta?

Jde jen  o polovinu Turků. Na masivní diskriminační kampaň vlády  a samotného prezidenta, která ovládala média a v níž byla opozice zastrašována,  navíc v podmínkách výjimečného stavu, byl výsledek překvapivě těsný. Ještě prohloubil Erdoğanem rozdmychávaný rozkol v turecké společnosti. Motivací oné těsné většiny pro Erdoğana byl především obdiv k vůdci (podle poreferendového průzkumu až 80%).

Magazín Foreign Policy považuje toto rozhodnutí za významný milník moderních tureckých dějin, který označuje zánik jedné epochy, započaté Atatürkovou modernizací a sekularizací Turecka. Jedná se o přehnané tvrzení nebo s tím souhlasíte?

Erdoğan zatím proti Atatürkovi, nejspíš z taktických důvodů otevřeně nevystupuje.  Ale postupně jeho sekulární odkaz likviduje, patrné je to ve vzdělávacím systému, a hlavně chce zaujmout jeho místo.  

Jestliže Erdoğanovo vítězství znamená odmítnutí sekularizace a snahy stát se státem západního typu, jaké bude další politické směřování Turecka? Můžeme očekávat, že se Turecko, v jehož čele bude „sultán“ Erdoğan propagující konzervativní islámské hodnoty, stane teokratickým státem ve stylu Saúdské Arábie?

To je velmi přehnané. Turecko není izolovaným pouštním královstvím, ale zemí, kterou prošlo mnoho kultur a civilizací, a která má těžko vykořenitelnou tradici moderního sekulárního státu.

Erdoğan vyhrál o pouhých 1,3 milión hlasů, což je poměrně překvapivý výsledek, vzhledem ke značnému úsilí, které vláda věnovala tomu, aby Turci hlasovali pro „ano“. Jaký to podle Vás vysílá signál do společnosti? Bude opozice schopná využít očividně velmi početný nesouhlas s touto významnou změnou společenského zřízení v Turecku?

Erdoğan i jeho partaj byli těsným výsledkem referenda zaskočeni.  Turecká společnost je hluboce rozdělená. Erdoğana to však nezastaví. Má k potlačení jakékoliv nespokojenost v rukou všechny mocenské prostředky a nebude je váhat použít.

V českém prostředí se často mluví, zvláště v kontextu prezidentských voleb, o rozdílech volebních preferencí mezi obyvateli velkých měst a venkova. Pět největších tureckých měst nejčastěji hlasovalo pro „ne“. Znamená tento fakt, že v Turecku existuje podobný rozdíl mezi venkovem/městy? Útočí též Erdogan a jeho příznivci na jakousi „ankarskou kavárnu“?

Rozdíl mezi venkovem a městem se tentokrát projevil zejména v tom, že opozice ke změně ústavy na prezidentský systém šitý na míru Erdoğanovi převládla  i v jeho dosavadních městských baštách Istanbulu a Ankaře. Erdoğan útočí proti vzdělané, otevřené, sekulární a proevropsky naladěné společnosti, která překonala strach a projevila svůj názor. K jeho příznivcům patří  i islámští radikálové. Ale to má i u nás zrcadlovou podobu.

Jak velkou roli hráli v prosazení prezidentského systému Turci žijící v zahraničí? Je jejich „ano“ známkou jejich protizápadního myšlení a neochoty se integrovat, jak tvrdí kritické hlasy?

Hlasy turecké diaspory hrály při těsném výsledku v Turecku velkou roli. Zdaleka však nepředstavují většinu zahraničních Turků, a to ani v západní Evropě, kde pro Erdoğana hlasovalo nejvíc oprávněných voličů. V Německu to například byly jen dvě třetiny ze slabé poloviny, která k urnám šla. V zemích se vzdělanější a podnikatelskou tureckou populací jako třeba v ČR  většina hlasovala proti Erdoğanovi.

Jean-Claude Juncker vydal prohlášení, ve kterém slibuje, že OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) vyšetří údajné nesrovnalosti v referendu. Jedná o neobvykle tvrdou kritiku Turecka ze strany EU. Jak se tento krok promítne do vztahů mezi EU a Tureckem? Budeme moci očekávat další vlnu přirovnání evropských států k nacistům, které podle komentátorů jsou důvodem tohoto rezervovaného postoje EU vůči Turecku?

Věřme, že se Erdoğan časem pragmaticky vrátí nohama na zem. Ekonomická realita ho k tomu donutí. 

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Recep Tayyip Erdogan Tomáš Laně

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy