sankce

Huawei, ilustrační foto

Huawei má potíže? Firma omezuje zakázky, zhoršila výhled pro smartphony

Čínská společnost Huawei Technologies začala omezovat či rušit objednávky součástek pro svá telekomunikační zařízení a snížila odhad dodávek svých chytrých telefonů. Informoval o tom japonský list Nikkei. Čínský podnik, který nyní čelí restrikcím ze strany Spojených států, však jeho informace popírá.
Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

EU o další rok prodlouží sankce vůči Sýrii

Evropská unie o rok prodloužila sankce proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Rada EU, která reprezentuje členské státy, to dnes uvedla v tiskové zprávě. Sankce tak budou platit do června 2020 a vztahovat se budou na 70 subjektů a 270 lidí.
Moskva, Kreml

Rusko vrací úder. Odpoví na nové americké sankce

Moskva odpoví na nové americké sankce, protiopatření budou vycházet ze zásady reciprocity a z národních zájmů, řekl dnes novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Povahu odvetných opatření neupřesnil. Spojené státy ve čtvrtek na základě takzvaného Magnitského zákona o postihu za porušování lidských práv uvalily sankce na policejní zásahovou jednotku v ruském Čečensku a na pět lidí, mezi nimiž jsou i Rusové. Je to kvůli obviněním z porušování lidských práv, včetně mimosoudního zabíjení a mučení homosexuálů.
Vlajka USA

Američané uvalili sankce na oddíl rychlé reakce v Čečensku a pět lidí

USA uvalily sankce na ruskou policejní zásahovou jednotku a pět lidí za porušení lidských práv. Informovalo o tom dnes na své webové stránce americké ministerstvo financí. USA uplatnily takzvaný Magnitského zákon, který v roce 2012 přijal Kongres USA, aby potrestal ruské představitele, úředníky, soudce a policisty zapletené do porušování lidských práv.
Donald Trump

Jaké plány má Trump s Íránem? Prezident je podrážděn jednáním svých poradců

Americká administrativa nemá svolení Kongresu zahájit válku s Íránem. Sdělila to dnes předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, jež patří k demokratům, kteří mají ve sněmovně většinu. Podle amerických médií je prezident Donald Trump podrážděn jednáním svých bezpečnostních poradců, kteří ho údajně proti jeho vůli tlačí do války s Íránem. Trump loni nařídil stažení USA z mezinárodní dohody o íránském jaderném programu a obnovil protiíránské sankce. Írán začíná od dohody také ustupovat a v oblasti Perského zálivu se vytváří bezpečnostní napětí mimo jiné kvůli zvyšování americké vojenské přítomnosti.
Donald Trump

Trump uvalil nové sankce na íránské kovy

Rúhání v projevu k národu přenášeném íránskou státní televizí sdělil, že Írán si bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a těžké vody a nebude je vyvážet, jak ho k tomu dohoda zavazuje. Uvedl rovněž, že země obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň, pokud nebudou do 60 dnů dojednány podmínky nové jaderné dohody. Rúháního projev zazněl přesně rok poté, co šéf Bílého domu Donald Trump sdělil, že Washington odstupuje od dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington po odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu sankce, které zasáhly íránskou ekonomiku. Další vlnu sankcí oznámily Spojené státy právě dnes. Ohlášené opatření se dotkne íránského exportu železa, oceli, hliníku a mědi, které podle Bílého domu představují pro islámskou republiku kromě ropy největší zdroj exportních příjmů. Trump zároveň varoval ostatní země, že "už nebude tolerovat, pokud budou ve svých přístavech přijímat íránskou ocel a další kovy". "Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit," hájil íránský postup Rúhání. Pokud zbývající pětice signatářů zahájí jednání a pomůže ochránit íránský ropný průmysl a bankovnictví čelící americkým sankcím, Írán se ke svým závazkům zakotveným v jaderné dohodě vrátí, dodal prezident. Jeden z poradců amerického prezidenta Tim Morrison novinářům ve Washingtonu řekl, že oznámení Teheránu o zastavení plnění některých částí jaderné dohody "není nic jiného než vydírání Evropy". Podle Morrisona je čas zvýšit tlak na Írán. Podobně hovořil i zvláštní zástupce amerického ministerstva zahraničí pro Írán Brian Hook. Spojené státy podle něj "nebudou nikdy rukojmí jaderného vydírání od íránského režimu". Rusko označilo postup Teheránu za důsledek vnějšího tlaku na Írán, za nějž jsou zodpovědné Spojené státy. "Prezident (Vladimir Putin) opakovaně mluvil o dopadech nepromyšlených kroků týkajících se Íránu, čímž mám na mysli rozhodnutí Washingtonu (odstoupit od dohody). Nyní tyto důsledky začínají být patrné," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Peskov dále řekl, že Rusko je odhodlané jadernou dohodu dodržovat a že na diskuse o případných nových sankcích proti Íránu je zatím příliš brzy. Také Čína, která byla společně s USA, Ruskem, Německem, Británií a Francií u podpisu dohody s Íránem, dnes vystoupila s kritikou Washingtonu. "Mrzí nás, že Spojené státy dál vystupňovaly napětí kolem íránské jaderné otázky," řekl mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang. Evropští signatáři dohody, Británie, Francie a Německo, se vyslovili pro její zachování, současně ale varovali Teherán, že nedodržení závazků může vést k zahájení procesu obnovy protiíránských sankcí. Jak uvedla Paříž ve svém prohlášení, je odhodlána "zajistit, že bude dohoda plně dodržována". Varovala přitom před vyhrocením situace a vybídla Írán, aby své závazky respektoval. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zopakoval tradiční prohlášení, že Izrael nedovolí Íránu získat jaderné zbraně. "Írán má v úmyslu pokračovat ve svém nukleárním programu," prohlásil předseda vlády, jehož země Írán vnímá jako své hlavní ohrožení. "Nedovolíme Íránu, aby se jaderně vyzbrojil," dodal. Podle jaderné dohody z roku 2015 si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 130 tun těžké vody a 300 kilogramů nízko obohaceného uranu, přičemž v minulosti měl Teherán této látky 10.000 kilogramů, připomněla agentura AP. Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 procenta, což postačuje pro jeho použití jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na 90 procent.
Federica Mogherini

Bitva o Kubu? Sporný zákon vyvolal napětí mezi USA a EU, Brusel bude firmy bránit

Evropská unie bude bránit své firmy působící na Kubě proti případným americkým žalobám, využít k tomu chce blokování amerických sankcí a Světovou obchodní organizaci (WTO). V dnešním prohlášení to uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Reagovala tak na to, že počínaje dneškem umožňují Spojené státy žalovat cizí firmy, které na Kubě využívají americký majetek zkonfiskovaný kubánskými komunisty během revoluce v roce 1959.
Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Mezi Íránem a USA přituhuje, Chameneí pohrozil odvetou za zpřísnění sankcí

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí dnes varoval, že zpřísnění amerických sankcí nezůstane bez odpovědi. Írán však podle něj může vyvážet tolik ropy, kolik bude potřebovat. Íránský prezident Hasan Rúhání pak řekl, že Teherán je ochoten s USA jednat, pokud Washington přestane vyvíjet nátlak a omluví se.
Těžba ropy

Tlak na Teherán roste: USA zrušily všechny výjimky ze sankcí na íránskou ropu

Americké sankce na obchodování s íránskou ropou budou od května platit bez výjimky. Bílý dům dnes oznámil, že osmi zemím, mezi které patří i spojenci Japonsko, Jižní Korea či Turecko a dvě členské země Evropské unie, výjimky ze sankcí neprodlouží. Informovala o tom agentura Reuters. Spojené státy obnovily sankce loni v listopadu a dočasnou výjimku poskytly jen tradičním odběratelům ropy z Íránu.
Venezuela, ilustrační foto

Sankce USA namířené proti Venezuele pokračují

Spojené státy dnes uvalily další sankce, kterými chtějí zvýšit tlak na režim autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Odvetná opatření míří na čtveřici firem, z nichž tři sídlí v Libérii a čtvrtá v Itálii, a na devět plavidel těchto společností. Uvádí to portál amerického ministerstva financí, které sankce spravuje.
Evropská Unie

EU prodloužila sankce vůči Íránu, 82 osob má zmrazený majetek

Členské země Evropské unie dnes o rok prodloužily sankce, které uvalily na Írán v roce 2011 kvůli závažnému porušování lidských práv v zemi. Rada EU o tom informovala v tiskové zprávě na okraj dnešního jednání ministrů zahraničí evropského bloku v Lucemburku.
Ukrajina, ilustrační foto

Ukrajina zavedla sankce proti stovkám Rusů a firem

Ukrajina dnes zavedla nové masivní protiruské sankce, které směřují proti osobám a firmám spojeným se stavbou mostu spojujícího anektovaný Krym s ruskou pevninou a s organizováním místních voleb na povstaleckém území v Donbasu. Sankcemi budou podle agentury Interfax postiženy stovky fyzických a právnických osob.

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 3 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 4 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 9 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy