Vědci

Britská rozvědka odhalila místo výroby novičoku, píše The Times

Z pražské laboratoře unikl kyanid

Praha - V laboratoři v pražských Běchovicích dnes večer unikl roztok kyanidu draselného. Nikdo nebyl vážně zraněn, jeden 25letý muž skončil s poraněním ruky na chirurgii.

Čeští vědci jsou na stopě zázračnému materiálu

Praha - Vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd v Praze vyvíjejí materiál, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle. Podařilo se jim experimentálně dokázat rozvinování a svinování uhlíkové nanorole.

Vědci přišli s originálním receptem, jak si prodloužit život. Funguje, ale mnohým se líbit nebude

Kdo by nechtěl žít o pár let déle. Bohužel, žádný dostupná léčba nedokáže prodloužit život stoprocentně a žádný přípravek na trhu nám nesmrtelnost nezajistí. Vědci ale zjistili, že v sýrech se nachází látka, která tuto schopnost zřejmě má. A nejen tam...

Novičok mohli podle Ruska vyrobit kdekoli na světě

Moskva - Nervově paralytická látka použitá při otravě ruského agenta Sergeje Skripala mohla být vyrobena kdekoli na světě. V rozhovoru pro ruskou státní televizi RT to dnes prohlásil ruský armádní chemik Igor Rybalčenko.

Šílený elixír mládí? Mezi boháči se rozmáhá praktika, která budí hrůzu

Léky na omládnutí či dokonce na nesmrtelnost jsou zatím výsadou pouze spisovatelů a scénáristů. Přesto v zámoří bují praktika, která má za cíl prodloužit život. To, že zřejmě nefunguje, nikoho netrápí, boháči jsou i tak ochotni zaplatit za ni obrovské peníze.

Přínos legalizace marihuany? Dvě nové studie rozhádaly vědeckou obec

New York - Legalizace marihuany může podle některých vědců pomoci řešit problém drogové závislosti a snížit počet smrtelných případů předávkování. Jiní naopak varují, že legalizace měkkých drog může drogovou epidemii v USA zhoršit.

Život na Zemi se zformoval dříve, než jsme mysleli? Zkameněliny zamotaly vědcům hlavu

V nově odtátém terénu Grónska byly objeveny dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Nález ohlásili australští vědci.

Občasné hladovění prospívá zdraví? Vědci zjistili něco nečekaného

Řím - Přerušovaný půst se setkává se stále větší pozorností a mnozí si ho zvolili jako cestu k dosažení tělesné i duševní výkonnosti. Mnohé výzkumy totiž naznačují, že může prospívat našemu zdraví.

Vědci přiznali smutnou pravdu o našem světě. Zlepšení? Jen tak se ho nedočkáme

Myslíte si, že známe naši planetu a víme o všem, co na ní žije? Pak vás odborníci rychle vyvedou z omylu. Tvrdí totiž, že nemáme ani zdaleka ponětí o všech živých tvorech, kteří s námi Zemi obývají. Někteří se dokonce domnívají, že většinu zvířat jsme dosud ani neviděli. A mohou vypadat jakkoliv.

Protoaustralština? Výzkum lingvistů zamotal hlavu historikům, něco tady nesedí

Sydney - V roce 1788, kdy začala britská kolonizace Austrálie, mluvilo domorodé obyvatelstvo více než 200 jazyky. Třebaže v Austrálii stále přežívá 120 domorodých jazyků, pouze dvacítka z nich se aktivně používá. Vědci jsou nyní na stopě protoaustralštiny.

Vědci si posvítili na kanibaly. A zjistili, že umí věci, které nikdo jiný na světě nedokáže

Kanibalismus je jeden z nejtěžších zločinů moderní společnosti. Podle vědců ale má i své "pozitivní" stránky. Pokud totiž sní kanibal jiného, získá jeho vzpomínky. Tedy alespoň v případě jednoduchých organismů.

Je čtení myšlenek reálné? Vědci už to v minulosti dokázali, budoucnost ale může přinést horší věci

Vědci z Kalifornské univerzity už dříve zjistili, jak pomocí speciálního dekodéru číst myšlenky lidí. To může pomoci lidem, kteří nemohou normálně komunikovat se světem. Jaká je ale budoucnost celého procesu?

Jíme je denně, vůbec ale netušíme, co dokáží. Vědci se zaměřili na brambory a spadla jim čelist

Ačkoliv pocházejí z Ameriky, Češi brambory milují. I to je možná jeden z důvodů, proč je u nás relativně nízký výskyt rakoviny žaludku. Podle odborníků totiž právě tato potravina dokáže působit jako prevence a riziko propuknutí této choroby snížit.

Jak by vypadala Země, kdyby roztál všechen led na planetě? Vědci nastínili hororový scénář

Pokud by se Země oteplovala stejným tempem jako dnes, hrozí, že by roztály všechny ledovce na světě. Hladina moří by se mohla zvednout až o 66 metrů, zatopit pobřeží, zničit města či pohltit celé země. Drastické změna by se ale odrazila i na vyhubení populace.

Dokáží vědci odvrátit smrt? Výzkumy za miliardy možná přinesly průlom, který změní svět

Nejbohatší lidé světa neinvestují jen do nemovitostí a luxusních aut. Stále častěji také přispívají nemalé peníze vědcům, chtějí si totiž, stejně jako každý jiný, prodloužit život. V laboratořích po celém světě proto probíhají bez ustání pokusy, které mají za cíl zjistit, jak dosáhnout věčného života. A první výsledky vypadají více než slibně.

Lidstvu hrozí masivní slepota? Do roku 2050 může oslepnout až miliarda lidí, tvrdí vědci

Podle studie australských vědců může v roce 2050 chodit po světě miliarda slepých lidí. Ztráta zraku hrozí zejména těm, kteří už dnes trpí krátkozrakostí. Problémy se zrakem má po celém světě stále více lidí, nejhorší je situace ve Východní Asii.

Byla dříve slepice nebo vejce? Vědci našli těžko uvěřitelnou odpověď

Otázka, zda bylo dříve vejce, nebo slepice, trápí lidstvo už celá staletí. Zabývali se jí dokonce i známí antičtí filosofové, kteří se nedokázali shodnout. Moderní věda by mohla přinést definitivní odpověď.

Co dělá alkohol s lidským tělem? Vědci objevili jeden pozitivní účinek, který nedokáží vysvětlit. A sami mu nemohou uvěřit

Pití alkoholu je tradičně spojováno spíše se zapomnětlivostí a pokud se to přežene, s kompletními výpadky paměti. Nová studie však odhalila, že alkohol může mít na paměť ve skutečnosti i účinky pozitivní. Jako u každé takové novinky samozřejmě vědci upozorňují, že není radno to přehánět.

Slyšíte věci, které jiní ne? Podle odborníků máte superschopnost, o které ani netušíte

Stává se vám někdy, že slyšíte něco, co nikdo jiný ne? Pak možná trpíte slyšinami. Podle vědců jde vlastně o výhodu, máte totiž větší šanci na odposlouchávání cizích hovorů v baru nebo na hlučném koncertě. Podle vědců mají lidé se slyšinami schopnost rozpoznat hlas i ve směsi hluku.