Protoaustralština? Výzkum lingvistů zamotal hlavu historikům, něco tady nesedí

Sydney - V roce 1788, kdy začala britská kolonizace Austrálie, mluvilo domorodé obyvatelstvo více než 200 jazyky. Třebaže v Austrálii stále přežívá 120 domorodých jazyků, pouze dvacítka z nich se aktivně používá. Vědci jsou nyní na stopě protoaustralštiny.

Australské domorodé jazyky pochází všechny z jediné řeči - protoaustralštiny, kterou se na kontinentě mluvilo před 10.000 lety. Výsledky výzkumu byly publikovány v lingvistickém časopise Diachronica.

"Až dosud se spekulovalo o tom, že Austrálie byla jazykově různorodější jako třeba Evropa; chyběl důkaz, že všechny (domorodé) jazyky mají stejný původ," řekl BBC lingvista Mark Harvey.

Badatelé ve zvucích jednotlivých jazyků nalezli "opakující se" a "systematické" prvky. "Slova 'good' a 'gut' například poukazují na spojitost angličtiny a němčiny a my jsme v podstatě hledali takové podobnosti (v domorodých jazycích)," uvedl Harvey.

Lingvisté podle něj spojitosti nalezli v jazycích, kterými "se mluví zhruba 100 kilometrů od sebe". "Je vysoce nepravděpodobné, že jde o produkt náhody, anebo (pozdějšího) jazykového kontaktu," vysvětluje profesor Robert Mailhammer.

Lingvisté mají za to, že jazyková rodina má původ na severu kontinentu, odkud se rozšířila a během toho i rozrůznila. "Původní podoba (jazyka) se vyskytovala tam, kde (nyní) panuje největší jazyková diverzita. Výchozím bodem tedy bude oblast Kimberley (ve státě Západní Austrálie) a severní část Severního území," tvrdí Mailhammer.

Tato zjištění ovšem neodpovídají tomu, jak se podle historiků populace v minulosti po kontinentě pohybovala. Migrace se při šíření jazyků pokládá za klíčový faktor. "S prehistorií Austrálie se stále pojí řada otázek, na které neznáme odpověď," uzavřel Harvey.

Související

Sydney přivítalo rok 2025

Celý svět už vstoupil do roku 2025. Sydney předvedlo úchvatnou show, Zelenskyj promluvil k Ukrajincům

Úderem jedné hodiny odpolední našeho času vstoupil celý svět do roku 2025. Kvůli existenci časových pásem trval přechod prakticky jeden celý den. Nový rok jako první přivítali obyvatelé Kiribati a Austrálie, poté i velké části Asie a Evropy včetně Česka, kde se největší oslavy pořádaly tradičně na náměstích v Praze, a následně do něj vstoupila Amerika. Přechod do nového roku završil Bakerův ostrov, kde půlnoc nastala ve chvíli, kdy už má Kiribati 2. ledna.

Více souvisejících

Austrálie jazyky Vědci historie

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Palestina

Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. Dva miliony lidí čelí hladomoru

Situace v Pásmu Gazy zůstává i po 11 týdnech blokády naprosto katastrofální. Více než dva miliony lidí čelí bezprostřednímu hladomoru, zatímco mezinárodní humanitární pomoc stále jen obtížně proniká skrze izraelské hranice. Na zemi, kde lidé marně čekají na jakoukoliv potravinu, se valí přísliby, které se zatím mění jen v bezmoc a frustraci.

před 36 minutami

Stavba trasy D pražského metra Prohlédněte si galerii

Metro D se otevřelo veřejnosti. Prohlídka přilákala desetitisíce lidí

Ve dnech 17. –⁠ 19. května se uskutečnil Den otevřených dveří na stavbě prvního úseku nové linky metra D. Návštěvníci mohli projít část podzemní trasy v délce 1,6 km, která vede v hloubce přibližně 30 metrů. Nekomentovaná prohlídka, trvající zhruba 60 až 90 minut, přilákala přibližně 22 000 lidí. 

před 1 hodinou

Golden Dome

Největší obranný projekt v dějinách. Trump představil vesmírný štít Golden Dome

Americký prezident Donald Trump představil konkrétní detaily svého nového, mimořádně ambiciózního projektu národní obrany: vesmírného protiraketového štítu nazvaného „Zlatá kupole“ (Golden Dome), který má ochránit celé území Spojených států před globálními raketovými útoky. Prezident během vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že systém bude dokončen do konce jeho druhého funkčního období – tedy během tří let – a že výstavbu povede generál vesmírných sil Michael A. Guetlein. Odhadované náklady činí přibližně 175 miliard dolarů.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy