veřejné finance

Ministerstvo financí

Růst ekonomiky? Ministerstvo financí opět zhoršilo odhad

Ministerstvo financí zhoršilo proti červencové prognóze odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově letos čeká růst o 2,4 procenta a příští rok o 2,2 procenta. Vyplývá to z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které ministerstvo zveřejnilo na internetu. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta.
Ilustrační foto

ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí

Česká národní banka zlepšila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v květnu očekávala 0,3 procenta. Pro příští rok odhad zlepšila na 0,4 procenta z předchozích 0,2 procenta HDP.
Ministerstvo financí

Rozpočtová rada: Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné

České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací.
česká národní banka

ČNB zhoršila prognózu veřejných financí, ekonom sepsul politiky za rozhazování

Česká národní banka zhoršila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když v únoru očekávala 1,2 procenta HDP. Pro příští rok odhad zhoršila na 0,2 procenta HDP z předchozích 1,3 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 0,9 procenta.
Ministerstvo financí

Stát si zadělává na potíže. Veřejné finance spadnou do schodku, přiznalo MF

Veřejné finance by se měly dostat z letošního plánovaného přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) do schodku 0,2 procenta příští rok. Deficit veřejných financí by měl v dalších letech růst, v roce 2021 na 0,3 procenta HDP a v roce 2022 na 0,5 procenta HDP. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, která je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí.
CZK

Přebytek veřejných financí loni klesl na 0,89 procenta HDP

Přebytek veřejných financí loni klesl z předloňských 1,57 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 0,89 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Přebytek hospodaření vládních institucí za loňský rok činil 47,4 miliardy korun, zatímco za rok 2017 dosáhl téměř 80 miliard. Zadlužení vládního sektoru ke konci roku 2018 meziročně kleslo o 1,95 procentního bodu na 32,71 procenta HDP.
CZK

ČNB zhoršila odhad vývoje veřejných financí

Česká národní banka zhoršila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když v listopadu odhadovala 1,3 procenta HDP. Pro příští rok odhad zhoršila na 1,3 procenta z dřívějších 1,5 procenta HDP. Pro rok 2018 zhoršila očekávání na 1,4 procenta. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. V roce 2017 skončily veřejné finance v přebytku 1,5 procenta.
Andrej Babiš, premiér ČR a předseda hnutí ANO

Jednání tripartity se vyhrotilo, Babiš použil "výrazně tvrdá slova"

Zprávy o udržitelnosti veřejných financí v Česku by se měly připravovat na kratší období, ne na půl století. Národní rozpočtová rada by je měla předem také dávat k projednání. Shodli se na tom dnes zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů. Novinářům to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Mluvčí Národní rozpočtové rady Janis Aliapulios na dotaz ČTK upozornil, že zákon radě ukládá vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a klade také důraz na její nezávislost.
Ministerstvo financí

Stav veřejných financí? Schodek letošního rozpočtu bude zřejmě nižší, avizuje rada

Státní rozpočet za letošní rok podle Národní rozpočtové rady zřejmě skončí s nižším než naplánovaným 50miliardovýcm schodkem. Důvodem jsou zejména vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení díky vysokému růstu mezd. Rada o tom dnes informovala v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Ty jsou podle ní v současnosti v dobrém stavu. Rada také ocenila emisi dluhopisů pro občany, kterou ministerstvo financí začalo tento týden prodávat.
Ministerstvo financí

Reforma veřejných financí? První výsledky byly až za šest let, odhalil NKÚ

Účetní reforma veřejných financí přináší komplexnější a užitečnější informace, provázely ji však problémy s předpisy. Na základě prověrky to dnes v tiskové zprávě uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj existují také rezervy ve využívání účetních dat. Kontrolovanými institucemi byly ministerstvo financí (MF) a Český statistický úřad (ČSÚ). Ten v reakci uvedl, že o problematice s NKÚ a ministerstvem financí diskutoval a přišel s návrhem, který by snížil administrativní zátěž. MF vítá, že podle NKÚ je účetní reforma veřejných financí jednoznačně krokem správným směrem.
Česká národní banka

ČNB zhoršila odhad vývoje veřejných financí

Česká národní banka mírně zhoršila pro letošní rok odhad vývoje veřejných financí. Nově očekává přebytek 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v srpnu odhadovala 1,6 procenta HDP. Pro příští rok odhad zhoršila na 1,3 procenta z předchozích 1,5 procenta a pro rok 2020 zhoršila očekávání na 1,5 procenta. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 1,55 procenta.
Ilustrační foto

Černý scénář pro Česko: Nebude na důchody? Hrozí kolaps veřejných financí

České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie včetně Řecka. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada.
EUR - evropská měna

Veřejný rozpočet Německa vykázal rekordní přebytek

Berlín - Německu se daří díky dlouhotrvajícímu ekonomickému růstu, vysoké zaměstnanosti a nízkým výdajům vlády. Veřejný rozpočet vykázal za pololetí přebytek 48,1 miliardy eur, což je nejvyšší hodnota za pololetí od znovusjednocení země. V poměru k HDP činil 2,9 procenta.
CZK

ČNB zlepšila odhad letošního vývoje veřejných financí

Praha - Česká národní banka (ČNB) dnes zveřejnila Zprávu o inflaci. Nově očekává přebytek veřejných financí 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v květnu odhadovala 1,5 procenta HDP. Pro příští rok odhad nechala na 1,5 procenta HDP a pro rok 2020 čeká přebytek 1,7 procenta.
Ekonomická krize, ilustrační foto

Ekonomika ČR na hranici svých možností? Bankovní asociace zhoršila prognózu

Praha - Česká bankovní asociace (ČBA) v aktualizované prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,3 procenta z dubnových 3,6 procenta. Pro příští rok odhad zvýšila na 2,9 procenta z 2,8 procenta. Vládní spotřeba bude letos podle asociace růst proti dubnovým odhadům rychleji, což bude ovlivněno blížícími se komunálními volbami.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 9 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy