Slovenská centrální banka (NBS) očekává příští rok až trojnásobně vyšší podíl schodku veřejných financí na výkonu ekonomiky, než předpokládá vláda v návrhu rozpočtu. NBS to uvedla v analýze, kterou dnes zveřejnila. Vyšší deficit oproti vládnímu návrhu předpokládá také nezávislá rozpočtová rada.
Evropská komise minulý týden Slovensko a dalších sedm zemí eurozóny varovala před porušením rozpočtových pravidel v příštím roce.
Zatímco kabinet premiéra Petera Pellegriniho počítá pro příští rok, kdy se v zemi uskuteční parlamentní volby, s podílem veřejného schodku na hrubém domácím produktu (HDP) 0,49 procenta, podle NBS deficit dosáhne až 1,6 procenta HDP. Centrální banka na rozdíl od vlády neočekává propad investic, odhaduje ale například nižší příjmy státu z dividend či ze zavedení plnohodnotné elektronické evidence tržeb podnikateli.
NBS poukázala také na plány vlády ohledně hospodaření země v letech 2021 a 2022 bez deficitu veřejných financí, aniž kabinet navrhl opatření na dosažení tohoto cíle, který má činit až 1,15 procenta HDP. Podle NBS se veřejný dluh země udrží pod hranicemi sankčních pásem takzvané dluhové brzdy jen v případě uskutečnění chybějících konsolidačních opatření.
Předloha slovenského rozpočtu pro příští rok počítá například s dodatečnými příjmy z vyššího zdanění cigaret, které odmítla jedna z koaličních stran, a naopak nezahrnuje finanční dopady schválených změn ve způsobu výpočtu starobních penzí. Vláda na to zareagovala návrhem na zvýšení a prodloužení platnosti zvláštní bankovní daně. Podle ministra financí Ladislava Kamenického je potřeba tyto změny zohlednit prostřednictvím úpravy parametrů předlohy rozpočtu při jednání ve sněmovně.
Nezávislá slovenská rozpočtová rada dříve upozornila, že bez dodatečných opatření schodek veřejných financí Slovenska může dosáhnout v roce 2020 až 1,8 procenta HDP. Podle rady návrh rozpočtu opět nadhodnocuje nedaňové příjmy státu a podhodnocuje výdaje samospráv, zdravotnictví a systému sociálního pojištění.
Tříčlenná slovenská koalice nemá ve sněmovně většinu, vládní návrhy ale dlouhodobě obvykle podporuje několik nezařazených poslanců. Vládní strany už nejsou vázány koaliční smlouvou, jejíž platnost skončila na začátku listopadu při zahájení předvolební kampaně. Proti návrhu rozpočtu se ovšem nepostavila žádná z koaličních stran.
Související
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
Slovensko , Ekonomika , Peter Pellegrini , eurozóna , veřejné finance , vláda SR
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy
před 1 hodinou
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
před 2 hodinami
Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje
před 2 hodinami
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
před 3 hodinami
Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují
před 4 hodinami
Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO
před 5 hodinami
Trump sprostě řval na Netanjahua
před 5 hodinami
Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí
před 6 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
před 8 hodinami
Počasí bude do pátku nestálé. Slunečné dny bude střídat déšť a bouřky
včera
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
včera
Česko v neděli zasáhla dvě tornáda
včera
Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů
včera
Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty
včera
Hon na vakcínu odstartoval. Očkování proti ebole vyvíjí vědci z celého světa
včera
Írán zastavuje mírová jednání s USA
včera
Rozhodnutí o přesunu agend z Úřadu vlády na ministerstva je definitivní, řekl Babiš
včera
Chlubí se násilím na internetu, získávají politický vliv. Afriku kromě eboly devastují i ozbrojené gangy
včera
Magyar změní ústavu, aby dosáhl odvolání maďarského prezidenta
včera
Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování Bejrútu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování jižních předměstí Bejrútu, což představuje nejvážnější vyostření konfliktu v Libanonu od vyhlášení příměří ze 17. dubna. Netanjahu společně s ministrem obrany Israelem Kacem uvedli, že cílem leteckých úderů jsou teroristické objekty, a krok zdůvodnili opakovaným a trvalým porušováním klidu zbraní ze strany Hizballáhu.
Zdroj: Libor Novák