Stav veřejných financí? Schodek letošního rozpočtu bude zřejmě nižší, avizuje rada

Státní rozpočet za letošní rok podle Národní rozpočtové rady zřejmě skončí s nižším než naplánovaným 50miliardovýcm schodkem. Důvodem jsou zejména vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení díky vysokému růstu mezd. Rada o tom dnes informovala v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Ty jsou podle ní v současnosti v dobrém stavu. Rada také ocenila emisi dluhopisů pro občany, kterou ministerstvo financí začalo tento týden prodávat.

"Státní rozpočet pravděpodobně ukončí rok 2018 s významně lepším saldem než plánovaných mínus 50 miliard korun," uvedla rada. Letošní rozpočet podle jejích propočtů získal dodatečných 20 miliard korun daňových příjmů díky tomu, že ekonomika nyní roste nad svými možnostmi.

I ministerstvo financí v pondělí uvedlo, že výsledek hospodaření na konci roku bude výrazně lepší než plánovaný deficit. "Předpokládáme, že výsledek bude blízko vyrovnané bilanci," uvedl v pondělí úřad.

Rada dnes zopakovala, že předložení rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun nepovažuje z makroekonomického pohledu za vhodné.

Za příznivé naopak rada označila, že se na rozdíl od loňského roku daří rychleji čerpat ze státního rozpočtu kapitálové výdaje. "Rada nicméně upozorňuje, že celková úroveň investic sektoru veřejných institucí se i přes předpokládaný nárůst na 3,8 procenta HDP v roce 2018 pohybuje pod dlouhodobým průměrem, který za období 2008 až 2017 činil 4,5 procenta HDP," uvedla.

Rada také považuje za pozitivní kvůli dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vydání dluhopisů pro občany, tzv. Dluhopisu Republiky, které tento týden začalo nabízet ministerstvo financí. Nabídka státních dluhopisů občanům podle rady mimo jiné snižuje pravděpodobnost přeprodeje dluhopisů zahraničním investorům.

"Rovněž nabízí českým občanům vyšší zhodnocení jejich úspor ve srovnání s většinou konzervativních domácích bankovních produktů. V neposlední řadě by emise dluhopisů pro občany mohla vést i k vyššímu povědomí a celkovému zájmu veřejnosti o hospodaření sektoru veřejných institucí," uvedla rada.

2/2 rozpočet skončí letos lépe než plánovaným deficitem 50 mld. Rada také považuje za pozitivní rychlejší čerpání investic a vydání Dluhopisu Republiky. Podrobnější informace najdete na našem webu: https://t.co/zMWkZwZZPP

— Národní rozpočtová rada (@rozpoctova_rada) 5. prosince 2018

O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Ministerstvo financí navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 40 miliard korun. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, ke konci listopadu rozpočet vykázal schodek 21,6 miliardy korun.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Národní rozpočtová rada Ekonomika Ministerstvo financí veřejné finance

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy