Stav veřejných financí? Schodek letošního rozpočtu bude zřejmě nižší, avizuje rada

Státní rozpočet za letošní rok podle Národní rozpočtové rady zřejmě skončí s nižším než naplánovaným 50miliardovýcm schodkem. Důvodem jsou zejména vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení díky vysokému růstu mezd. Rada o tom dnes informovala v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Ty jsou podle ní v současnosti v dobrém stavu. Rada také ocenila emisi dluhopisů pro občany, kterou ministerstvo financí začalo tento týden prodávat.

"Státní rozpočet pravděpodobně ukončí rok 2018 s významně lepším saldem než plánovaných mínus 50 miliard korun," uvedla rada. Letošní rozpočet podle jejích propočtů získal dodatečných 20 miliard korun daňových příjmů díky tomu, že ekonomika nyní roste nad svými možnostmi.

I ministerstvo financí v pondělí uvedlo, že výsledek hospodaření na konci roku bude výrazně lepší než plánovaný deficit. "Předpokládáme, že výsledek bude blízko vyrovnané bilanci," uvedl v pondělí úřad.

Rada dnes zopakovala, že předložení rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun nepovažuje z makroekonomického pohledu za vhodné.

Za příznivé naopak rada označila, že se na rozdíl od loňského roku daří rychleji čerpat ze státního rozpočtu kapitálové výdaje. "Rada nicméně upozorňuje, že celková úroveň investic sektoru veřejných institucí se i přes předpokládaný nárůst na 3,8 procenta HDP v roce 2018 pohybuje pod dlouhodobým průměrem, který za období 2008 až 2017 činil 4,5 procenta HDP," uvedla.

Rada také považuje za pozitivní kvůli dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vydání dluhopisů pro občany, tzv. Dluhopisu Republiky, které tento týden začalo nabízet ministerstvo financí. Nabídka státních dluhopisů občanům podle rady mimo jiné snižuje pravděpodobnost přeprodeje dluhopisů zahraničním investorům.

"Rovněž nabízí českým občanům vyšší zhodnocení jejich úspor ve srovnání s většinou konzervativních domácích bankovních produktů. V neposlední řadě by emise dluhopisů pro občany mohla vést i k vyššímu povědomí a celkovému zájmu veřejnosti o hospodaření sektoru veřejných institucí," uvedla rada.

2/2 rozpočet skončí letos lépe než plánovaným deficitem 50 mld. Rada také považuje za pozitivní rychlejší čerpání investic a vydání Dluhopisu Republiky. Podrobnější informace najdete na našem webu: https://t.co/zMWkZwZZPP

— Národní rozpočtová rada (@rozpoctova_rada) 5. prosince 2018

O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl loni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Ministerstvo financí navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 40 miliard korun. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, ke konci listopadu rozpočet vykázal schodek 21,6 miliardy korun.

Související

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

Více souvisejících

státní rozpočet Národní rozpočtová rada Ekonomika Ministerstvo financí veřejné finance

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy