Země

Co by se stalo, kdyby Země byla dvakrát tak velká? Změnu bychom velmi tvrdě pocítili na vlastní kůži

Může člověk propadnout do zemského jádra? Teoreticky ano, následky by byly hrozné

Nejhlubší místo na Zemi má zhruba 11 kilometrů a pád do něj se díky ohromnému tlaku nedá přežít. Mohl by ale v takovém případě přežít člověk pád ještě hlouběji?

Jaký je skutečný tvar planety Země?

Planeta Země není navzdory všeobecnému přesvědčení kulatá. Její tvar je mírně šišatý a spíše než o kouli se jedná o elipsoid. Satelit Gravity ale po dobu dvou let monitoroval naši planetu a zjistil, jak by skutečně mohla vypadat z vesmíru.

Proč si lidé myslí, že Země je placatá?

Londýn - Ve světě koluje velké množství konspiračních teorií. Jednou z těch vůbec nejpopulárnějších je ta, která tvrdí, že Země není kulatá, ale placatá. Proč si to ale lidé myslí? Existuje nějaký rozumný důvod? Na tyto otázky zodpověděl Stuart Clark, autor knihy "Neznámý vesmír". Svoje vysvětlení zveřejnil na serveru YouTube.

Jde to i bez byrokracie: 5 zemí světa, ve kterých byste chtěli žít

Co znamená označení "dobře vládnout své zemi"? Podle různých výzkumů jde o to, aby ve státě byla dobrá podpora školství, zdravotnictví a především, aby se zamezilo byrokracii. Na měření takových dat existují různé metody, je však zajímavé, že všechny z nich staví na vrchol několik zemí. Právě těchto pět států představil deník Jutarnji. Pět zemí, kde se lidem žije nejlépe.

Kontroverzní fosílie přepíšou dějiny? Život na Zemi mohl vzniknout mnohem dříve, než jsme si mysleli

Výzkumníci v roce 1992 objevili důkazy o tom, co mohlo být potenciálně nejstarší formou života na Zemi - 3,5 miliard let staré mikroskopické výstupky v australských skalách. Od té doby však také diskutovali o tom, zda tyto otisky skutečně představují starověké mikroorganismy a zda jsou opravdu staré. Nyní komplexní analýza mikrofosílií naznačuje, že tyto formace skutečně představují starověké mikroby, tak složité, že život na naší planetě musel vzniknout asi o 500 milionů let dříve než se myslelo. Informuje o tom magazín Science.

Dvouhlavý ploštěnec nebo opilý cestovatel časem: Nejpodivnější objevy a příhody roku 2017

Rok 2017 byl plný podivných objevů. Některé byly skutečné a změnili část historie lidstva. Jiné byly bizarní a daly by se klasifikovat jako konspirační teorie. Jaký byl z pohledu nových objevů a vědy uplynulý rok? Přinášíme jich celkem 8. Čtyři z nich jsou naprosto pravdivé, další 4 se zakládají spíš na žertu než na skutečnosti.

Svět se řítí do doby ledové? Podle modelu se Země začne v roce 2021 výrazně ochlazovat

Už za deset let může na Zemi vypuknout "malá doba ledová“. Tvrdí to vědci, kteří vycházejí z matematického modelu magnetické energie Slunce a podle kterých teploty začnou klesat už v roce 2021,

Jak se změní v roce 2018 počet obyvatel Země? Vědci spočítali, kolik lidí oslaví Nový rok

Maryland - Specialisté ve výzkumné organizaci United States Census Bureau (USCB), kteří ve Spojených státech mimo jiné provádějí sčítání lidu, spočítali, kolik lidí bude na Zemi oslavovat příchod nového roku. Podle jejich výpočtů do bude téměř 7,5 miliardy. Počet obyvatel na planetě se navíc má rok od roku navyšovat. Zprávu přinesla agentura Belta.

Zemi těsně minul asteroid, vědci ho objevili teprve před třemi dny

Kolem Země dnes proletí nově objevený asteroid, známý jako Asteroid 2017 YZ4. Zajímavostí je, že o něm vědci neměli ani tušení. Zpozorovali ho až 25. prosince, tedy jen desítky hodin před tím, než poměrně těsně mine naši planetu.

Budeme přepisovat učebnice historie? Dinosauři možná vymřeli před dopadem meteoritu

Dinosauři vymírali dávno předtím, než před 66 miliony let na Zemi dopadl meteorit. Ve studii uveřejněné v prestižním časopisu Proceedings to napsali britští vědci z univerzity v Readingu.

Lidstvo zničilo desetinu planety, tvrdí vědci. Spočítali, za jak dlouho zlikvidují zbytek

Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.

Vědci přišli s novým objevem: Jak ovlivňují výbuchy vzdálených hvězd naši planetu?

Klima na Zemi je ovlivňováno Sluncem, naší nejbližší hvězdou. To se ale ví už nějakou dobu. Vědci však přišli na novou fascinující věc - podle nich mohou hrát roli ve změnách klimatu i vzdálené vybuchující hvězdy, kterým se říká supernovy. Ty jsou nyní spojovány s tvorbou mraků. Vypadá to, že mohou ovlivňovat počasí na planetě i z nepředstavitelné vzdálenosti. O objevu napsal internetový žurnál IFL Science.

Tajemné zvuky z pekla? Jedna z největších záhad planety zůstává nerozluštěna

Kolský vrt je nejhlubší vrt na světě. Dosahuje hloubky 12 262 metrů a nikomu se zatím nepovedlo dostat hlouběji. Z části za to může nedostatečná technická vyspělost, svou roli ale hraje i strach. Geologové totiž do vrtu spustili mikrofon, který všechny přítomné šokoval. Slyšeli v něm totiž hlasy trpících lidí.

Další krok k objevení mimozemského života: Co našli vědci ve vesmíru?

Molekuly potřebné k vytvoření života jsou prokazatelně i mimo planetu Zemi v hlubokém vesmíru. Na to přišla skupina vědců z Univerzity v Sherbrooku. Podle nich by mohlo jít o důležitý krok k potvrzení hypotézy Panspermie fyzika Stephena Hawkinga. Ta říká, že život na planetu Zemi přišel právě z vesmíru díky mikroorganismům na meteoritech. O objevu informoval britský deník The Independent.

Jak by vypadal život na placaté Zemi? Naprosto jinak než ten, který známe

Médii se čas od času prožene zpráva o lidech, kteří se domnívají, že planeta Země není kulatá, ale placatá. Kromě tradičního tvrzení konspiračních teoretiků s ním přijdou slavní sportovci nebo vědci, kteří dokonce svépomocí staví raketu, aby se o tvaru našeho světa přesvědčili sami. Vědci se proto rozhodli dokázal, že Země je opravdu kulatá, a stačí k tomu základní znalost fyziky.

Rozlučme se s kontinenty? Drsná studie ukázala, o co všechno přijdeme za sto let

Vědecké studie se většinou zaměřují na to, čeho nového by lidstvo mohlo dosáhnout. Mapují stávající pokroky, odhalují nejrůznější zákoutí přírody nebo zjišťují, kam se budeme posouvat v nejbližších letech. Někteří vědci ale zkoumají, co vše člověk ztratí, a jedna taková studie ukázala, že toho bude opravdu hodně.

Země měla původně dva měsíce. Kam se ten druhý poděl?

Při pohledu na noční oblohu považujeme za samozřejmé, že na ní spatříme měsíc. Původně ale naši planetu obíhaly měsíce dva. Ten druhý ale zmizel, a vědci konečně zjistili kam.

Válka ve vesmíru? Rusko a Čína se na ni připravují, varuje americký generál

Atlanta - Rusko a Čína by mohly rozpoutat válku ve vzduchu. Není tím však myšlena klasická letecká válka, ale operace ve vesmíru. To si myslí americký generál John Hyten. Podle něj mohou dvě východní země ohrozit satelity, které obíhají kolem Země. Řekl to pro CNN.

Vědci bijí na poplach: Rotace Země se zpomaluje, příští rok můžeme mít vážné problémy

Washington - Zpomalení rotace Země v příštím roce by mohlo být příčinou častějších zemětřesení, než je obvyklé. Podle serveru Live Science to naznačuje výsledek nového vědeckého výzkumu.