Vědci přišli s novým objevem: Jak ovlivňují výbuchy vzdálených hvězd naši planetu?

Klima na Zemi je ovlivňováno Sluncem, naší nejbližší hvězdou. To se ale ví už nějakou dobu. Vědci však přišli na novou fascinující věc - podle nich mohou hrát roli ve změnách klimatu i vzdálené vybuchující hvězdy, kterým se říká supernovy. Ty jsou nyní spojovány s tvorbou mraků. Vypadá to, že mohou ovlivňovat počasí na planetě i z nepředstavitelné vzdálenosti. O objevu napsal internetový žurnál IFL Science.

Supernovy při svém výbuchu doslova chrlí spoustu kosmických paprsků a elektricky nabité částice s vysokou energií. Když tyto částice vstoupí do atmosféry, jsou schopné z okolních atomů vystrnadit elektrony, čímž je přemění na ionty. Jak je uvedeno na serveru Nature Communications, tyto ionty se používají při výrobě aerosolu, jehož malé částice přispívají k tvorbě mraků na Zemi.

To má několik důsledků. Vzhledem k tomu, že mraky ovlivňují globální klimatické vzorce a teploty na Zemi, počet kosmických paprsků bude mít vliv na změnu klimatu.

Rozdíly v magnetickém poli Slunce mění tok kosmických paprsků, které se dostanou na Zemi, a jednou za dlouhou dobu může Země procházet oblastí bohatší, nebo chudší na kosmické paprsky, jelikož se sluneční soustava pohybuje kolem Mléčné dráhy.

"Konečně jsme přišli na poslední část hádanky, která nás vysvětluje jak částice ovlivňují klima na Zemi. Umožňuje nám pochopit jak změny klimatu způsobené Sluncem a jeho aktivitou, tak aktivitou vzdálené supernovy," uvedl ve zprávě o výzkumu hlavní autor Henrik Svensmark z Technické univerzity v Dánsku.

Záminkou pro tento výzkum bylo vysvětlení funkce částí aerosolu při vzniku mraků. Účast aerosolových částic při vzniku mraků a oblak sice byla dokázána, dosud se však nevědělo, jak je možné, že jsou tak velké. Odhady naznačují, že aerosolové částice, ze kterých mraky vznikají, musejí být zhruba milionkrát těžší.

Tým vědců v tu chvíli pomyslel na vliv z vesmíru. Historicky byly dříve (než jsme si začali ničit klima na planetě) zaznamenány extrémní teploty na Zemi, které souvisely se sluneční aktivitou, vědcům se však stále nedařilo najít, co způsobuje nárůst aerosolů. To vysvětlily až laboratorní testy, při nichž byli výzkumníci schopni dokázat tento nárůst díky iontům.

Bude zajímavé nyní sledovat, co ukážou pozorování v atmosféře, zda bude možné zjistit, jakou roli hraje kosmické záření v našem světě. Tato data by nám mohla lépe pochopit vlastní klima a možná i počasí na exoplanetách.

Související

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?
Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda Země Slunce vesmir Vesmír: Supernovy Počasí Mraky výbuch

Aktuálně se děje

před 21 minutami

lesy

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.

před 56 minutami

Ehud Olmert

Izraelské operace v Gaze jsou velmi blízko válečnému zločinu, varuje expremiér. Mezinárodní tlak roste

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert se ostře vymezil vůči aktuální vojenské strategii Izraele v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že to, co izraelská vláda pod vedením Benjamina Netanjahua v Gaze provádí, je „velmi blízko válečnému zločinu“. Vyjádření přichází v době, kdy se Izrael ocitá pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli rozsahu civilních obětí a blokádě humanitární pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Úbytek světových lesů dosáhl v loňském roce nejvyšší úrovně od začátku měření, a to především kvůli bezprecedentnímu nárůstu požárů, které byly výrazně zesíleny globálním oteplováním. Podle nové analýzy University of Maryland zveřejněné prostřednictvím platformy Global Forest Watch zmizela z povrchu Země plocha lesů o velikosti Itálie.

před 3 hodinami

Palestina

Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. Dva miliony lidí čelí hladomoru

Situace v Pásmu Gazy zůstává i po 11 týdnech blokády naprosto katastrofální. Více než dva miliony lidí čelí bezprostřednímu hladomoru, zatímco mezinárodní humanitární pomoc stále jen obtížně proniká skrze izraelské hranice. Na zemi, kde lidé marně čekají na jakoukoliv potravinu, se valí přísliby, které se zatím mění jen v bezmoc a frustraci.

před 3 hodinami

Stavba trasy D pražského metra Prohlédněte si galerii

Metro D se otevřelo veřejnosti. Prohlídka přilákala desetitisíce lidí

Ve dnech 17. –⁠ 19. května se uskutečnil Den otevřených dveří na stavbě prvního úseku nové linky metra D. Návštěvníci mohli projít část podzemní trasy v délce 1,6 km, která vede v hloubce přibližně 30 metrů. Nekomentovaná prohlídka, trvající zhruba 60 až 90 minut, přilákala přibližně 22 000 lidí. 

před 3 hodinami

Golden Dome

Největší obranný projekt v dějinách. Trump představil vesmírný štít Golden Dome

Americký prezident Donald Trump představil konkrétní detaily svého nového, mimořádně ambiciózního projektu národní obrany: vesmírného protiraketového štítu nazvaného „Zlatá kupole“ (Golden Dome), který má ochránit celé území Spojených států před globálními raketovými útoky. Prezident během vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že systém bude dokončen do konce jeho druhého funkčního období – tedy během tří let – a že výstavbu povede generál vesmírných sil Michael A. Guetlein. Odhadované náklady činí přibližně 175 miliard dolarů.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

Izrael do Gazy vpustí stovku vozů s pomocí. Není to dost, varují humanitární organizace a lékaři

Izrael povolil vstup zhruba stovky nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Podle lékařských týmů a humanitárních organizací je však tento objem zcela nedostatečný. Upozorňují, že k pokrytí základních potřeb civilního obyvatelstva bude nutné do oblasti dopravit ještě několik stovek vozidel.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy