Další krok k objevení mimozemského života: Co našli vědci ve vesmíru?

Molekuly potřebné k vytvoření života jsou prokazatelně i mimo planetu Zemi v hlubokém vesmíru. Na to přišla skupina vědců z Univerzity v Sherbrooku. Podle nich by mohlo jít o důležitý krok k potvrzení hypotézy Panspermie fyzika Stephena Hawkinga. Ta říká, že život na planetu Zemi přišel právě z vesmíru díky mikroorganismům na meteoritech. O objevu informoval britský deník The Independent.

Molekulární tzv. "stavební kameny", které jsou nezbytné pro život na Zemi, se mohly vytvářet v hlubokém vesmíru. Alespoň to tvrdí nová studie. Vědci z Univerzity v Sherbrooku dokázali tuto hypotézu tím, že vytvořili podmínky vesmíru, tj. vakuum a nízkou teplotu. Pozorování přinesla zjištění, že za těchto podmínek se molekuly dokáží formovat.

To má podle výzkumníků dokazovat, že všechny stavební prvky, bez kterých by život nemohl vzniknout, včetně propylenu, etanu nebo acetylenu, mohou pocházet z vesmíru, nikoli ze Země.

Chemické sloučeniny, které vědci objevili, se velmi podobají těm, které byly nalezeny ve vesmírném prachu, jenž byl předtím součástí objektů jako komety, asteroidy nebo měsíce.

"Myslím, že je tato studie zajímavá, protože nám dává nový způsob, jak vytvářet komplexnější organické molekuly pomocí radiace," řekl pro Independent astrobiolog profesor Charles Cockell z Univerzity v Edinburghu, který se sám výzkumu neúčastnil.

Vědci se již po dlouhou dobu domnívali, že život, nebo alespoň molekuly potřebné k jeho vytvoření, mohly vzniknout mimo Zemi. Hypotéza Stephena Hawkinga nazvaná "panspermie" tak získává nový rozměr.

Hawking byl toho názoru, že "by se život mohl šířit z planety na planetu, nebo z hvězdné soustavy na hvězdnou soustavu, přičemž přenos důležitých látek potřebných pro život zařizují meteority".

Taková je tedy teorie, praxe je však o něco složitější. Otevřený vesmír sice má podmínky stejné, jako byly v experimentu, je však nesrovnatelně větší. Proto není příliš pravděpodobné, aby se skupiny molekul k sobě dostaly a vytvořily potřebné látky.

Teorie však poukazuje na to, že zmrzlé vesmírné objekty, jakými jsou například asteroidy, by mohly být dobrým místem k tomu, aby spolu chemické látky začaly reagovat.

"Tyto experimenty nám ukázaly, že i při extrémně nízkých teplotách v meziplanetárním nebo mezihvězdném prostoru se mohou objevit chemické reakce, které vedou ke tvorbě složitějších organických sloučenin," uvedl profesor Cockell.

Skotský vědec však uznává, že tvorba těchto látek má ještě hodně daleko k vytvoření reálného života. "To, co vědci ze Sherbrooku dokázali, je jen další cestou k vytváření komplexnějších uhlovodíků," vysvětlil.

Jakým způsobem vznikl život na samotné Zemi, to zůstává záhadou. Profesor Cockell nepředpokládá, že na tuto otázku existuje jednoduchá odpověď.

"Jak jsme se sem (na Zemi) dostali, to stále zůstává ve hvězdách. Lidé si ovšem budou muset nejspíš připustit, že část z nich se začala od jednoduchých molekul formovat zde a část přiletěla z vesmíru," uzavírá profesor.

Související

Meteorit

Celebrity objevily nový hit. Kupují meteority

Jsou doslova z jiného světa a jejich cena dosahuje astronomických výšin; lidé, kteří si na Zemi mohou dovolit cokoliv, nyní chtějí trochu vesmíru. Meteority přitahují pozornost sběratelů z řad celebrit, a ceny kamenů, které se před dopadem na naši planetu řítily stovky nebo dokonce tisíce let vesmírem, tak za poslední desetiletí vzrostly až desetkrát, píše list The Guardian.

Více souvisejících

Meteorit meteority Země fyzika Stephen Hawking Vědci vesmir chemie

Aktuálně se děje

včera

Aktualizováno včera

včera

Ulefoss

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

včera

včera

Michal Stiborek

Zemřel bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek

České zdravotnictví opustila výrazná osobnost. Ve věku 57 let zemřel Michal Stiborek, někdejší ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Stiborek podlehl blíže nespecifikované nemoci. 

včera

Vladimir Putin

Rusové už plánují druhé setkání s Trumpem. O místu mají jasno

Ještě sice neproběhlo ani první setkání mezi lídry obou mocností, ale Kreml již plánuje druhé jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. O jedné věci má přesto jasno už dnes. Další schůzka by se měla konat v Rusku. 

včera

včera

Současné řešení pro PVO krátkého a středního dosahu IRIS-T SL

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí aktuálně: Meteorologové vydali nové výstrahy před vysokými teplotami

Do Česka se vrátilo horké letní počasí. Již v pátek platila výstraha před vysokými teplotami a víkendové dny v tomto směru nebudou výjimkou. Nové znění výstrahy zmenšuje její územní platnost pro sobotu a přidává varování pro nedělní den. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinu nedáme okupantům, vzkazuje Zelenskyj. Problém vidí v Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody. 

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

včera

včera

Jim Lovell

Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13

NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Donald Trump oznámil, kdy a kde se setká s Vladimirem Putinem

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů. 

včera

8. srpna 2025 21:10

8. srpna 2025 19:42

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu po masivní kritice couvá: Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat

Po rozsáhlé kritice a vzrůstu napětí ve vztazích s klíčovými spojenci, zejména s Německem, izraelský premiér Benjamin Netanjahu zmírnil svou rétoriku ohledně budoucího uspořádání Pásma Gazy. Původně prohlásil, že Izrael převezme plnou kontrolu nad Pásmem Gazy, ale po schválení plánu na převzetí kontroly nad městem Gaza ze strany jeho bezpečnostního kabinetu svá slova upravil. Uvedl, že Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat, ale spíše ji „osvobodit od Hamásu“.

8. srpna 2025 18:13

Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?

Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy