Co by se stalo, kdyby Země byla dvakrát tak velká? Změnu bychom velmi tvrdě pocítili na vlastní kůži

Přes všechny problém je Země ideálním místem pro život. Co by se ale stalo, kdyby se naše planeta najednou zvětšila a byla dvakrát tak velká? Náš život by to radikálně změnilo.

Pokud víte něco o prostoru a fyzice, pak víte, jak perfektně tvarovaná a umístěná Země je pokud jde o podmínky pro život. Mnoho vlastností, které naše planeta ležící ve sluneční soustavě má, nemůže být jen tak změněno. To znamená, že život tu bude i nadále bujet. Co by se ale stalo, kdyby k nějaké změně opravdu došlo?

V tuto chvíli se Země nachází v takové vzdálenosti od Slunce, kde není příliš horko, takže se voda nevypaří, ale ani příliš zima, takže voda nezmrzne. Jednoduše řešeno, nacházíme se v obyvatelné zóně., vysvětluje server interestingengineering.com.

Pokud by například Země byla dvakrát tak velká, lidstvo a příroda by čekaly opravdu drastické změny. V první řadě by se naprosto změnila gravitace. Země by byla osmkrát tak těžká a gravitace by byla by dvakrát silnější. Takže vaše váha by byla dvakrát větší. Bylo by proto mnohem obtížnější chodit - v podstatě by to bylo jako byste na zádech nosili ještě jednoho člověka jako jste vy. Byli byste velmi brzy unaveni.

Proto by se postupem času změnily i naše kosti. Například naše nohy by musely být mnohem silnější, aby dvojnásobnou váhu unesly. Jiná gravitace by ale nepůsobila problémy pouze lidem. Například stromy by se pod vlastní tíhou začaly hroutit a nové by už nerostly tak vysoko.

Přestože by se Země zvětšila, Měsíc by v ohrožení nebyl. Aby došlo k tomu, že bude měsíc roztrhán na cucky, by se musel dostat přes Rocheovu mez. To je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa – tedy Země. Pokud by se Měsíc dostal přes tuto mez, dopadal by na povrch Země déšť kamenů z Měsíce.

A čím víc větší Země bude, tím více na ní bude nestabilních prvků. To znamená, že se bude uvolňovat více tepla. Na Zemi by bylo mnohem více sopek a sopečných erupcí. A takový svět by zcela jistě nikdo nechtěl.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země vesmir fyzika

Aktuálně se děje

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

včera

včera

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

včera

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

včera

včera

9. června 2026 21:50

9. června 2026 20:40

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy