Přes všechny problém je Země ideálním místem pro život. Co by se ale stalo, kdyby se naše planeta najednou zvětšila a byla dvakrát tak velká? Náš život by to radikálně změnilo.
Pokud víte něco o prostoru a fyzice, pak víte, jak perfektně tvarovaná a umístěná Země je pokud jde o podmínky pro život. Mnoho vlastností, které naše planeta ležící ve sluneční soustavě má, nemůže být jen tak změněno. To znamená, že život tu bude i nadále bujet. Co by se ale stalo, kdyby k nějaké změně opravdu došlo?
V tuto chvíli se Země nachází v takové vzdálenosti od Slunce, kde není příliš horko, takže se voda nevypaří, ale ani příliš zima, takže voda nezmrzne. Jednoduše řešeno, nacházíme se v obyvatelné zóně., vysvětluje server interestingengineering.com.
Pokud by například Země byla dvakrát tak velká, lidstvo a příroda by čekaly opravdu drastické změny. V první řadě by se naprosto změnila gravitace. Země by byla osmkrát tak těžká a gravitace by byla by dvakrát silnější. Takže vaše váha by byla dvakrát větší. Bylo by proto mnohem obtížnější chodit - v podstatě by to bylo jako byste na zádech nosili ještě jednoho člověka jako jste vy. Byli byste velmi brzy unaveni.
Proto by se postupem času změnily i naše kosti. Například naše nohy by musely být mnohem silnější, aby dvojnásobnou váhu unesly. Jiná gravitace by ale nepůsobila problémy pouze lidem. Například stromy by se pod vlastní tíhou začaly hroutit a nové by už nerostly tak vysoko.
Přestože by se Země zvětšila, Měsíc by v ohrožení nebyl. Aby došlo k tomu, že bude měsíc roztrhán na cucky, by se musel dostat přes Rocheovu mez. To je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa – tedy Země. Pokud by se Měsíc dostal přes tuto mez, dopadal by na povrch Země déšť kamenů z Měsíce.
A čím víc větší Země bude, tím více na ní bude nestabilních prvků. To znamená, že se bude uvolňovat více tepla. Na Zemi by bylo mnohem více sopek a sopečných erupcí. A takový svět by zcela jistě nikdo nechtěl.
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák