Kontroverzní fosílie přepíšou dějiny? Život na Zemi mohl vzniknout mnohem dříve, než jsme si mysleli

Nová studie naznačuje, že tyto rané mikroorganismy byly překvapivě sofistikované, byly schopné fotosyntézy a použití jiných chemických procesů na získání energie, vysvětluje Birger Rasmussen, geobiolog z Curtin University v australském Perthu. Tato informace zřejmě vyvolá zájem o další výzkum v těchto skalách, protože ostatní vědci vyhledávají údaje, které podporují nebo vyvracejí toto nové tvrzení, doplňuje ho geobioložka Alison Olcott Marshallová, z University of Kansas v Lawrence.

Paleobiolog William Schopf z Kalifornské univerzity v Los Angeles, který australské mikrofosílie objevil, spojil své síly s geologem Johnem Valleyom z univerzity ve Wisconsinu v Madisonu. Valley je odborník na analytickou techniku zvanou sekundární iontová hmotnostní spektrometrie (SIMS). Schopf strávil 4 měsíce prací s mikroskopy, aby našel tenký plátek skály, který obsahuje fosílie se vzorky dostatečně přístupnými na jejich analýzu se SIMS. Tento vzorek obsahoval 11 mikrofosílii, jejichž rozmanitost tvarů a velikostí naznačovala, že představují pět druhů mikrobů. Pro srovnání také poskytl vzorky horniny neobsahující žádné předpokládané fosílie.

Analýza zjistila několik odlišných poměrů uhlíku v materiálu. Dva typy mikrofosílií měly stejný poměr uhlíku jako dnešní bakterie, které využívají světlo k výrobě sloučenin uhlíku. Ty jsou zdrojem jejich činnosti - primitivní fotosyntézy, která nezahrnuje kyslík. Dva další typy mikrofosílii měly stejné poměry uhlíku jako mikroorganismy známé jako archea, které jsou závislé na metanu jako zdroji energie a které sehrály klíčovou úlohu při vývoji mnohobuněčného života. Poměr konečného typu mikrofosílie ukázal, že tento organismus produkoval metan jako součást svého metabolismu.

Fakt, že existuje tolik různých poměrů uhlíku, podle vědců posiluje možnost, že jde o skutečné fosílie. Skutečnost, že již byly mikroby v této době Země takové různorodé, pak podle Schopfa naznačuje, že život na naší planetě se může datovat už do doby před 4 miliardami let. 

„Nové výsledky dodávají váhu myšlence, že mikrostruktury jsou biologické," uvádí Rasmussen. Je ale poněkud znepokojen tím, že mikrofosílie byly špatně zachovány. Vědec Olcott Marshall, který si myslí, že skalní otisky nejsou fosílie, ale produkt geologických procesů, je ale kritický. „Chyby způsobené touto analytickou technikou jsou tak velké, že údaje nejsou dost jasné na to, aby určily, že typy mikrobů ve skalách jsou odlišné,“ varuje.

Experti na SIMS ale naopak práci chválí. „Byl to opravdu pečlivý a dobře promyšlený experiment," říká Lara Gambleová, chemička z Washingtonské univerzity v Seattlu. „Vynaložili hodně úsilí na to, aby se ujistili, že vše bylo správně kalibrováno."

Rasmussen doufá, že práce bude pokračovat a že bude analyzováno více mikrofosílií. „Stojí za to udělat to správně, vzhledem k tomu, že se díváme na některé z nejstarších možných stop života," říká. „Zdokonalovat naše schopnosti při poznávání starých biosignatur na Zemi je důležité, když se chceme zaměřit na Mars i na další vzdálená místa,“ dodává vědec.