14letý terorista? V ruských věznicích končí i nezletilí, stačí aby kritizovali Putina

Během chladného listopadového rána si Irina Turbina balí tašky plné jídla, přidává dvě velká balení sprchového gelu, objemné balíky toaletního papíru, kleštičky na nehty, román a atlas geografie. Poté se vydává na vyčerpávající dvoudenní cestu. Tyto věci jsou pro jejího šestnáctiletého syna Arsenije. Možná je to její poslední šance ho spatřit, než bude poslán do nápravného zařízení pro mladistvé, kde má strávit pětiletý trest.

Arsenij Turbin je podle několika organizací na ochranu lidských práv jedním z nejmladších politických vězňů v Rusku. Byl odsouzen letos v červnu za terorismus, protože údajně vstoupil do Legie svobody Ruska, paramilitární jednotky ruských dobrovolníků bojujících za Ukrajinu.

Arsenij podle CNN připouští, že s touto skupinou navázal kontakt, ale odmítá, že by se k ní připojil. Jeho matka trvá na tom, že je nevinný.

Arsenij je jedním z nejméně 35 nezletilých, kteří čelili politicky motivovaným trestním obviněním v Rusku od roku 2009, jak uvádí nezávislá monitorovací organizace OVD-Info. Z těchto případů bylo 23 zahájeno od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Irina žije ve městě Livny v Orlovské oblasti, asi 500 kilometrů jižně od Moskvy. Každé dva týdny podniká dlouhou cestu do vyšetřovací vazební věznice na okraji hlavního města, protože návštěvy jsou omezeny právě na dvě měsíčně. Po hodinách čekání vidí svého syna skrze mřížované sklo a mohou spolu mluvit pouze prostřednictvím telefonu. Držet se za ruce nebo se dotýkat je přísně zakázáno.

„Naposledy jsem ho objala 20. června, v den, kdy byl vynesen rozsudek,“ vzpomíná Irina v telefonickém rozhovoru. „Objal mě, plakal, a pak k nám okamžitě přistoupili strážní a odvedli ho.“ V srpnu, rok po prvním výslechu, oslavil Arsenij své šestnácté narozeniny za mřížemi.

Arsenij ve svém dopise matce, napsaném před odvolacím soudem minulý měsíc, napsal: „Prosím, udělej všechno, co můžeš, abys zajistila mé propuštění.“ Popsal své strádání – zhubl 15 kilogramů kvůli stresu a byl přeložen do jiné cely po epizodách násilí od spoluvězňů. Irina si při čtení dopisu nemohla pomoci a rozplakala se. „Plakala jsem, protože chápu, že dělám vše, co můžu,“ říká. „Ale vím, že to nestačí, a že systém nezměním.“

Arsenijovo odvolání bylo zamítnuto. Irina ho následující den navštívila, odhodlaná ukázat sílu a povzbudit svého syna navzdory devastujícímu rozhodnutí. „Řekla jsem mu: ‚Arseniji, jsem na tebe tak hrdá. Jsi silnější než lidé, kteří tě odsoudili, protože máš právo vyjádřit svůj názor, zatímco oni dělají jen to, co musí.‘“

Irina stále nemůže pochopit, jak se to stalo. Popisuje svého syna jako vášnivého čtenáře a studenta, který se už ve 14 letech zajímal o politiku a nebál se otevřeně hovořit o nespravedlnostech, ať už ve škole, nebo online. V dubnu 2023 Arsenij zavolal do živého vysílání na nezávislém televizním kanálu TV Rain a kritizoval Vladimira Putina a školní propagandu.

V červnu stejného roku uspořádal v jejich rodném městě sólový protest a rozdal letáky s nápisy jako „Jsem proti Putinovi“ a „Svobodu politickým vězňům“. Jeho matka ho od tohoto kroku odrazovala, ale Arsenij se obával, že by porušil zákon, a věřil, že nic nelegálního nedělá.

Koncem srpna 2023 u nich doma zasahovala Federální bezpečnostní služba (FSB), která provedla domovní prohlídku a zabavila osobní věci včetně tabletu, notebooku a mobilních telefonů. V září byl Arsenij umístěn do domácího vězení s povolením docházet do školy. O rok později byl zařazen na oficiální seznam „teroristů a extremistů“ a nakonec odsouzen k pěti letům vězení.

Irina se bojí, jaký dopad bude mít vězeňský systém na jejího syna. „Bojím se, jak ty roky přežije a jestli ho to nezlomí. Chci věřit, že zůstane silný až do konce,“ říká se slzami v očích.

Případ Arsenije však není ojedinělý. Podle ruských zákonů mohou být děti starší 14 let trestně stíhány za závažné zločiny, jako je terorismus či vlastizrada. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu bylo zaznamenáno více než 9 000 případů „diskreditace armády“, což zahrnuje i příspěvky na sociálních sítích nebo nošení oblečení s ukrajinskými symboly.

Irina doufá, že její syn jako nezletilý získá alespoň nějakou ochranu. Přes všechno utrpení mu vzkazuje: „Musíme přijmout, co se děje, neztrácet naději a pokračovat v boji.“ 

Související

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

Více souvisejících

Rusko Věznice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

před 3 hodinami

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

před 4 hodinami

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 7 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 7 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 9 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

Politováníhodné, nešťastné... Svět reaguje na Trumpovo odstoupení od klimatické dohody

Rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu vyvolalo po celém světě silné reakce. Přestože tento krok znamená oslabení snah o udržení globálního oteplování na hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní, většina zemí zdvojnásobila své závazky v boji proti klimatické krizi. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy