Lidé jsou nespokojeni se stavem demokracie ve svých zemích, ukázal celosvětový průzkum. Příležitost pro autoritáře?

Průzkum Pew Research Center vyzpovídal 41 953 respondentů v 38 zemích v časovém rozmezí 16. února až 8. května 2017. V průměru 78% respondentů si myslí, že zastupitelská demokracie je správným způsobem vládnutí, jen 17% ji považuje za špatnou metodu vládnutí. Významné procento lidí by však též nebylo proti přímé demokracii, jenž je oblíbenou technikou vládnutí populistů – 66% si myslí, že se jedná o dobrý styl vlády, 30% je proti.

Globálně respondenti autoritářské a nedemokratické formy vlády spíše odmítly. Vládu expertů označilo za dobrý způsob vládnutí v průměru 49%, přičemž 46% ji nepovažuje za dobrou metodu vlády. Výraznější nepoměr se vyskytuje v případě vlády silného vůdce a vlády armády. V prvním případě jen 26% respondentů si myslí, že vláda silného vůdce je dobrou věcí, 71% je proti. U vojenské správy nad zemí je těchto příznivců ještě o něco méně – 24% - a o něco více těch, co takovou vládu považují za špatnou – 73%.

Bližší pohled na jednotlivé regiony odhalují, že ačkoliv tyto globální výsledky přetrvávají, vlivem odlišným státním zřízením a zvyklostí v různých zemí existuje i mnohem různorodější paleta pohledů na správné formy správy země. Nejvíce oddané zastupitelské demokracii jsou evropské a severoevropské země (plus Austrálie), v čele se Švédskem, kde 52% respondentů podporuje tento systém bez toho, aniž by vyjádřilo podporu nedemokratickým formám vlády. Tento typ podpory má nejmenší zastoupení v Rusku (7%), nicméně, zde je poměrně silné procentuální zastoupení těch, co podporují zároveň zastupitelské demokracii a zároveň nejsou proti nějakému typu nedemokratického státního zřízení (61%).

Zajímavé je, že dotázané blízkovýchodní země (Izrael, Jordánsko, Turecko, Libanon a Tunis) mají v průměru větší procentuální zastoupení těch, co jsou oddaní zastupitelské demokracii a nevyjadřují podporu jiným formám nedemokratického zřízení  než země východní Asie a Oceánie (Japonsko, Jižní Korea, Filipíny, Indonésie, Vietnam, Indie – do této sekce zemí je zařazena i Austrálie) – 27% proti 15%. Nicméně, blízkovýchodní země měli větší poměr těch, co podporují výlučně nedemokratická zřízení (13% proti 9%).

Zastupitelská demokracie je nejvíce podporovaná v těch zemích, které oplývají největším bohatstvím. Přesto i v těchto zemích se najde významná menšina těch, kteří by podporovali nedemokratickými formy vlády. Vláda expertů je poměrně populární v Maďarsku (68%), Jižní Korey (52%), Polsku (50%),Španělsku (49%) či v Japonsku (49%). V posledně jmenovaném by se respondenti nebránili ani vládě silného vůdce (31%), tak tomu je i v Itálii (29%) a ve Velké Británii (26%).

Nespokojenost s demokracií

Podpora zastupitelské demokracie je též svázána se spokojeností s fungováním demokracie. Ve 26 z 38 sledovaných zemí u lidí, kteří vyjádřili spokojenost s demokracií ve své zemi, bylo více pravděpodobné, že podporují zastupitelskou demokracii jako formu vlády. Globálně však jsou lidé spíše nespokojeni se stavem demokracie v jejich zemi. V průměru 46% respondentů bylo spokojeno, zatímco 52% nebylo spokojeno. Opět, tato míra satisfakce je spojeno s ekonomickou prosperitou a též i s tím, jestli respondenti se ztotožňují s vládní stranou.

Státy, jejichž respondenti byli nejvíce spokojeni se stavem demokracie ve své zemi, jsou Švédsko (79%), Indie (79%) a Tanzanie (79%). Nejméně spokojené je Mexiko (93%),  Libanon (91%), Kolumbie (82%) a Řecko (79%). Obecně je nejvíce spokojený se svými demokraciemi asijsko-pacifický region (64%), velkou míru spokojenosti též přiznávala Afrika (60%). Nejméně spokojené jsou jihoamerické a blízkovýchodní státy.

Co se týče severní Ameriky a Evropy, tam existují značné rozdíly mezi různými zeměmi. Zatímco Kanada je více spokojená se stavem své demokracie (70%), v USA už je tomu tak u 46% a větší část respondentů (52%) je nespokojena. V Evropě jsou Švédsko, Nizozemí a  Německo výrazně spokojené, zatímco jihoevropské státy jako Itálie, Španělsko a Řecko jsou výrazně nespokojené. Významně nespokojená (65%) je též Francie, zatímco Rusko je spíše spokojeno (59%).

Vlivem této nespokojenosti roste ve světě počet těch, kteří vnímají příznivě myšlenku přímé demokracie. Nejvíce touží se podílet na vládě prostřednictvím referend v Turecku (84%), Libanonu (83%) a v Keni (80%). Z evropských států přímá demokracie rezonuje v jihoevropských státech, v Řecku (78%) a vzhledem ke katalánské otázce nepřekvapivě i v Španělsku (75%). Na třetím místě není nicméně Itálie (71%), ale Německo (74%). Před Itálií je i Francie (jako Německo 74%, ale větší procento těch, co přímou demokracii považují za špatný nápad). Po přímé demokracii silně touží i v Rusku (74%), nejméně v Nizozemí (55%). Celkově, v průměru,  by v Evropě pro přímou demokracii bylo 70% respondentů.