Zachrání svět "pokrokoví" miliardáři? Filozof promluvil o konci kapitalismu

Tápání levice

Kapitalismus kritizuje i druhý nejbohatší člověk světa Billa Gates, připomíná akademik. Odkazuje na slova zakladatele Microsoftu z roku 2015, v nichž své uvažování podložil základním ekologickým kalkulem - pokud se máme vyhnout globální katastrofě, musí se radikálně omezit využívání fosilních paliv, ale soukromý sektor je příliš sobecký, aby přišel s čistou a hospodárnou alternativou k těmto palivům, tudíž lidstvo musí jednat nehledě na tržní síly.  

Sám Gates plánuje investovat vlastní 2 miliardy dolarů do zelené energie, ačkoliv není žádná šance, že by na tom vydělal, a vyzval ostatní miliardáře, aby podobným způsobem pomohli osvobodit USA ze závislosti na fosilních palivech do roku 2050, poukazuje Žižek. Konstatuje, že z ortodoxně levicových pozic je jednoduché vysmívat se naivitě Gatesova návrhu, ale čím více jsou takové výčitky oprávněné, tím více odhalují zřetelné tápaní skutečné levice.    

"Kde je její realizovatelný návrh, co bychom měli dělat?" kritizuje filozof. Připomíná, že na slovech ve veřejné debatě záleží a ačkoliv Gates nehovoří o nějakém "skutečném socialismu", mluví o smysluplném omezení kapitalismu, a je tedy možné se ptát současných samozvaných socialistů, zda mají nějakou vizi, jak by měl dnešní socialismus vypadat.

Za paradoxní označuje Žižek předpoklad, že ačkoliv odpor proti globálnímu kapitalismu nedokáže zamezit jeho dalšímu postupu, oponenti kapitalismu opakovaně zůstávají mimo kontakt s četnými trendy, které signalizují pozvolnou dezintegraci tohotosystému. "A je to jako kdyby tyto dvě tendence - odpor a dezintegrace - postupovaly odlišným tempem a nemohly se protnout, tudíž máme marné protesty paralelně s řečmi o bezprostředním úpadku, ale zřejmě není způsob, jek je přivést k sobě a jednat koordinovaně," píše akademik.

Hodní miliardáři?

Filozof si klade otázku, jak k tomu došlo. Připomíná, že zatímco většina levice se zoufale snaží chránit stará práva pracujících proti útoku globálního kapitalismu, jsou to téměř výhradně samotní "pokrokoví" kapitalisté - od Elona Muska po Marka Zuckerberga -, kdo hovoří o post-kapitalismu, a téma přechodu od kapitalismu, jak ho známe, k novému post-kapitalistickému řádu si tedy přivlastnil sám kapitalismus.

V důsledku toho se objevuje nová skupina "organických intelektuálů", která ztělesňuje privatizaci těchto myšlenek, podotýká Žižek. Za vůdčí postavu v tomto směru označuje Elona Muska, který patří do stejné skupiny jako Bill Gates, Jeff Bezos, Mark Zuckerberg a jiní "sociálně uvědomělí" miliardáři reprezentující globální kapitál v jeho nejsvůdnější a nejprogresivnější a zároveň nejnebezpečnější podobě.

"Ale mohou nás pak tito enormně bohatí zachránit?" ptá se akademik. Odkazuje na německého filozofa Petera Sloterdijka a jeho provokativní závěr - dlouho jsme si mysleli, že pouze spojenectví chudých může zachránit svět, ale 20. století ukázalo katastrofální důsledky tohoto přístupu a ničivost násilí generovaného všeobecnou nespokojeností. V 21. století bychom proto měli najít konečně odvahu přiznat, že svět mohou zachránit pouze bohatí a mimořádně kreativní jedinci, kteří jsou zároveň štědrými donátory (například Bill Gates a George Soros) a učinili v boji za politickou svobodu a proti nemocem víc než jakákoliv státní akce, parafrázuje Žižek názory svého kolegy.

Sloterdijkova myšlenka by se neměla zaměňovat za obvyklé konzervativně-liberální výtky vůči tzv. "levicové nespokojenosti", jelikož v jejichž centru stojí premisa, že bylo dost "tyranie blahobytu", která se hemží v současném "demokratickém despotismu", vysvětluje filozof. Dodává, že podle liberálně-konzervativní kritiky je osobní hrdost dnes považována za největší hřích, podobně jako ve středověku, a naše základní práva se stále více omezují pouze na "právo na závislost".

Alternativní přístup

"Blahobyt je dnes drogou, na níž závisí stále více a více lidí. A dobrá lidská myšlenka se zvrhla v druh opia pro lid," cituje Žižek dalšího německého myslitele Norberta Bolze. Vysvětluje, že zmíněný filozof Sloterdijk však své teze chápe jako strategii zajišťující přežití největšího ekonomicko-politického úspěchu moderní Evropy, tedy demokratického sociálního státu.

Tato teze předpokládá, že Evropa je ve skutečnosti objektivní sociální demokracií, proti které stojí sociální demokracie subjektivní, podotýká filozof. Domnívá se, že abychom ji udrželi naživu, musíme vytvořit nový jazyk, nový prostor pro klíčové myšlenky, v nichž dostane patřičné místo kultura hrdosti a uznání úspěchu - nejen finančního, ale též morálního.

Žižek se nicméně nedomnívá, že by takové cesta mohla fungovat, a proto se vrací k myšlenkám Billa Gatese, které přičítají hlavní vinu za ekologické problémy kapitalismu, avšak namísto návrhů na změnu systému samotného, apelují na obecný rozum jednotlivých kapitalistů.            

"Takže, nebylo by mnohem vhodnější pokusit se vytvořit nekapitalistický systém, který uznává úspěšné?  Jsou tyto dvě touhy skutečně neslučitelné?" pokládá závěrem provokativní otázku filozof.