NATO schválilo embargo na zbraně. Na zásahu se členové neshodli

Turecko neschvaluje žádný zásah Severoatlantické aliance, takže zatím nebudou zřízeny vzdušné hlídky NATO, které by dohlížely na to, že letouny vůdce Muammara Kaddáfího zůstávají na zemi. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters se proti zásahu NATO vyjádřilo i Německo. Francie se také postavila proti, a to kvůli ochraně reputace NATO v arabském světě, která je podle ní poškozená již účastí aliančních vojsk ve válce v Afghánistánu.

Pro obě případné akce je podle diplomatů třeba vytvořit "zvláštní velení". K tomu je potřeba konsensus všech 28 členských zemí NATO. Rozhodnutí o tom padne nejdříve v úterý.

Diplomatický zdroj potvrdil agentuře Reuters, že o otázce bezletové zóny bude třeba další debata, z níž by mohl vzejít alternativní plán.

Zástupci zemí NATO se proto znovu sejdou v pondělí a budou dále jednat o implementaci embarga na dovoz zbraní do Libye. Aliance bude muset k prosazování embarga využít svoje letouny a námořní síly, které zajistí, že zbraně skutečně nepřekročí hranice severoafrického státu.

Francie, Velká Británie a Spojené státy, které jsou členy NATO, od soboty provádí útoky na libyjské cíle. Jednají však spíše jako jednotlivé státy, než jako členové Severoatlantické aliance. Společně s Kanadou chtějí, aby se velení operací v Libyi ujalo právě NATO.

Severoatlantická aliance se zatím soustředí pouze na letecký průzkum.

Americký ministr obrany Robert Gates v neděli oznámil, že účast Spojených států ve vojenském zásahu v Libyi bude omezená. Velet by měla buď Severoatlantická aliance, nebo Velká Británie či Francie.