Šéf Boko Haram jde ve stopách IS a vyhlásil chalífát

"Díky Alláhovi, který umožnil zvítězit našim bratrům v Gwoze, je město nyní součástí islámského chalífátu," oznámil vůdce obávané skupiny na videu. Nezmínil přitom, jestli je podle něj území spojeno s chalífátem IS, nebo jde o "nový útvar" v rámci Nigérie.

"Oni zemi nazývají Nigérií, my se nacházíme v islámském chalífátu, který nemá s Nigérií nic společného," říká dál Shekau. Po 25 minutovém monologu šéfa Boko Haram video ukazuje záběry bojovníků odpalujících střely, zachycuje přestřelky v ulicích a popravy mužů v civilních šatech.

Nigerijská armáda jeho oznámení odmítla. "Toto prohlášení je zcela nesmyslné. Suverenita a územní celistvost nigerijského státu nejsou porušeny," reagovala v komuniké.

Zdroj: YouTube

Od dubna se pod kontrolu radikálů z Boko Haram dostala řada měst a oblastí na severovýchodě země, odkud se armáda stáhla. Řada analytiků upozorňuje, že strategie skupiny se posunula od gerilových praktik k útokům zaměřeným na uchvácení území.

V dubnu milice Boko Haram unesly přes 270 dívek z gymnázia v Chiboku, z nichž většina je stále v zajetí.

Sekta Boko Haram – "Jama'atu Ahlis Sunna Lidda'awati Wal-Jihad" („Lidé oddaní šíření učení proroka a džihádu"), vznikla v roce 2002 v hlavním městě severovýchodního státu Borno, v Maiduguri. Za jejího zakladatele se považuje Mohammed Yusuf, vůdce skupiny radikální islamistické mládeže v devadesátých letech. Cílem této sekty je ustanovení ryze muslimského státu v Nigérii, státu, který by byl založený na striktním výkladu práva šária, které bylo od roku 1999 zavedeno ve třetině spolkových zemí Nigérie.

Boko Haram od roku 2009 převážně na severovýchodě země napadá s narůstající pravidelností nigerijskou policii, armádu, školy, církevní instituce a jiné civilní cíle. Za poslední desetiletí tak má na svědomí několik desítek tisíc obětí. Sekta čím dál tím více získává převahu nad ozbrojenými silami Nigérie a hrozí expanze do dalších oblasti. Aktivity Boko Haram v posledních letech způsobily úprk kolem 250 tisíc obyvatel ze svých domovů, což se v historii nigerijského státu nikdy předtím nestalo. Více jak 3 milióny lidí ve třech státech Nigérie – Borno, Yobe a Adamawa, pak prožívají humanitární krizi, informuje cbap.cz.