Děsivé pozadí krvavého útoku v Tunisu

Byli podle Glazebrooka západní turisté hlavním cílem masakru v tuniském muzeu? "Ano, myslím si to. S Islámským státem (IS) a těmito skupinami se to má takto - mají dlouhou historii spolupráce se Západem. Pro jejich přitažlivost je nezbytné, aby se nějak pokusily prezentovat protizápadně. Pokud se podíváte na poslední roky, zpívají podle toho samého zpěvníku - ať jde o Libyi a boj proti Kaddáfímu či Sýrii a boj proti Asadovi."

"Ukázalo se, že odchod bojovníků do Sýrie, kde válčí proti Asadovi, byl usnadněn MI5, britskou zpravodajskou službou. To vše vyplynulo během loňských výslechů v Mozambiku," pokračuje analytik v obviňování Západu. "Takže tito hoši jsou na stejné lodi, pomáhají Západu naplnit jeho strategický cíl a destabilizovat tuto oblast. Z tisíců a tisíce lidů, které zabili, tvořili drtivou většinu další muslimové a nebílí lidé. Čas od času musí zabít nějaké Evropany a lidi ze Západu, aby si zachovali fasádu, že tak nějak stojí proti Západu, zatímco pokračují v usnadňování západních strategických zájmů," pokračuje v kontroverzních úvahách Glazebrook.

"Na jednu stranu se odhaduje, že v současnosti tvoří většinu zahraničních bojovníků IS lidé tuniského původu, je jich přes 3000. Rovněž bojují v Libyi, bojují v teroristickém tažení v Alžírsku. Je tomu tak z několika různých důvodů: Částečně jde o část odporu extremistů vůči extrémnímu sekularismu prezidenta Bana Alího a jeho předchůdce (Habíba Burgiby). Ale myslím si, že to hodně souvisí jednoduše s hospodářstvím a penězi. V Tunisku je velmi vysoká nezaměstnanost. Zvěsti říkají, že pokud jdete bojovat za IS, můžete si vydělat až 27 tisíc dolarů za rok (zhruba 650 tisíc korun)," uvádí analytik důvody, které ženou Tunisany do řad džihádistů.

"Do těchto sektářských milicí byly nality miliardy dolarů, když je Saudská Arábie a USA budovaly jako hráz proti odporu osy Sýrie, Íránu a Hizballáhu. Z těchto miliard dolarů se stále dá čerpat," konstatuje Glazebrook.      

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podle profesora Briana Levina, ředitele Centra pro studium nenávisti a extremismu stojí za masakrem v tuniském muzeu zřejmě skupina Anzar al-Šaría. "Jde o radikální salafistickou teroristickou skupinu, která se začala působit krátce po tuniské revoluci v lednu 2011. Zformoval ji tři měsíce poté muž jménem Abú Ajádh. To je hlavní podezřelý, ačkoliv odnože IS jsou v sousední Libyi rovněž přítomné."

Masakrem má dle Levinova názoru jasný cíl: "Řekl bych, že pokud to spáchala Anzar al-Šaría, nebo to Anzar al-šaría využije k nějaké fůzi s IS, šlo o správné načasování a místo. Jak jsem tvrdil, Tunisko je místem, kam IS vyváží svou verzi radikalismu. Další věc je, že Tunisko má přátelské vztahy se Západem a má silné hospodářství."

"Byla vydána varování ohledně cestování do Tuniska. Jeho největším zdrojem příjmu je ve skutečnosti turismus a nerosty. Jde o demokratickou a Západu nakloněnou společnost. Jeho hospodářství je silné, ale závisí na exportu a turismu. A takový útok může velmi poškodit ekonomiku v místech, která jsou s ohledem na situaci křehká. Mějme na paměti, že Tunisko bylo úspěšným příběhem arabského jara. Je proto vhodným místem a nastala příznivá doba pro skupiny jako je IS a Anzar al-Šaría vtisknout zde radikalismus, stejně jako v okolních zemích," míní profesor.     

Jak hodnotí expert skutečnost, že se k akci formálně přihlásil IS? "Může to být kvůli tomu, že tyto skupiny mají do značné míry stejný cíl- Anzar al-Šaría je napojená na odnože Al-Káidy v severní Africe. Důležitou skutečností zůstává, že to velmi dobře mohl být i IS. Zanechal stopu v severní Africe. Jednou z věcí, o níž IS usiloval, když v roce 2004 ještě fungoval jako Al-Káida v Iráku, byl export terorismu do míst jako je Jordánsko a nyní se mu to daří v oblastech jako je Libye, s níž Tunisko sousedí," uzavírá Levin.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.