Dívka (16) zachráněná ze spárů Boko Haram prahne po návratu

"Chtěla jsem to dítě porodit, abych měla někoho, kdo by mi nahradil jeho otce, s nímž už se spojit nemůžu," řekla Zara.

Její otec utonul v roce 2010 během povodní, a tak zasáhli její strýcové. Někteří z nich byli neoblomní, potomka islamisty z Boko Haram ve své rodině nechtěli, a trvali proto na potratu. Jiní ale nechtěli dítě trestat za zločiny jeho otce. Nakonec tvořili při hlasování většinu ti, podle nichž si Zara směla dítě ponechat. Syna, kterému je nyní kolem sedmi měsíců, pojmenovala Usman.

"Celá rodina dítě přivítala," řekla Zara v telefonickém rozhovoru s agenturou Reuters. "Strýček mu zrovna koupil plechovku instantní kaše," uvedla.

Zaře bylo 14, když radikálové bojující za vznik islámského státu na severovýchodě Nigérie přepadli v únoru 2014 její vesnici Izge. Pálili domy, vraždili muže, ženy a děti nakládali na nákladní vozy. Dva Zařini bratři v době útoku, jakých radikálové podnikli na vesnice a města na severovýchodě Nigérie bezpočet, ve vesnici naštěstí nebyli. Její matka z přeplněného náklaďáku vypadla. Snažila se ho sice dohnat, neboť odvážel její jedinou dceru a čtyřletého syna, vůz směřující do 22 kilometrů vzdálené Bity ale nedostihla.

Okolí města Bita, které se nachází nedaleko pralesu Sambisa, bylo tehdy pod kontrolou Boko Haram. "Jakmile jsme dorazili, řekli nám, že jsme teď jejich otroci," vzpomíná Zara. Své dny trávila domácími pracemi a studováním zásad svého nového náboženství - islámu. Po dvou měsících ji ale radikálové provdali za Aliho, jednoho z velitelů Boko Haram. Zara se pak přestěhovala do jeho obydlí.

"Poté, co jsem se stala ženou velitele, jsem měla svobodu. Spala jsem, kdy jsem chtěla, a kdy jsem chtěla, jsem i vstávala," říká Zara.

Ali nebyl doma, když nigerijská armáda vtrhla v březnu 2015 do Bity a osvobodila Zaru i desítky dalších žen, které následně odvezla do uprchlického tábora ve městě Yola.

Výpad na území radikálů z Boko Haram přišel v době, kdy Nigérie čelila zvýšenému tlaku spojenému se známým případem únosu více než 200 žaček školy v Chiboku na severovýchodě Nigérie z dubna 2014. Případ vzbudil mezinárodní protesty.

Zara a Ali si telefonovali, dokud nigerijští vojáci nepřišli na to, že některé z dívek jsou se svými někdejšími únosci stále ve spojení. Mobilní telefony jim tehdy zabavili a do doby, než se dívky znovu shledaly se svými rodinami, je přesunuli do jiného tábora.

Zara nyní žije se svým synem a širokou rodinou daleko od svého původního bydliště v Izge. Kontrolu nad jejím životem znovu převzali muži z jejího příbuzenstva. Na žádosti o rozhovor se Zarou odpovídají oni, sledují také každý její krok.

"Kdyby bylo po mém, opatřila bych si telefonní číslo, které mi dal," řekla. Lituje prý, že se ho nenaučila nazpaměť. Zara ale není naivní a ví, že naděje na shledání s Alim je velmi malá.