Dívka (16) zachráněná ze spárů Boko Haram prahne po návratu

Abuja - Nigerijka Zara Johnová (16), který byla zachráněna ze zajetí radikální skupiny Boko Haram, je stále zamilovaná do jednoho z islamistických únosců. Když zjistila, že je těhotná, paradoxně se jí ulevilo.

"Chtěla jsem to dítě porodit, abych měla někoho, kdo by mi nahradil jeho otce, s nímž už se spojit nemůžu," řekla Zara.

Její otec utonul v roce 2010 během povodní, a tak zasáhli její strýcové. Někteří z nich byli neoblomní, potomka islamisty z Boko Haram ve své rodině nechtěli, a trvali proto na potratu. Jiní ale nechtěli dítě trestat za zločiny jeho otce. Nakonec tvořili při hlasování většinu ti, podle nichž si Zara směla dítě ponechat. Syna, kterému je nyní kolem sedmi měsíců, pojmenovala Usman.

"Celá rodina dítě přivítala," řekla Zara v telefonickém rozhovoru s agenturou Reuters. "Strýček mu zrovna koupil plechovku instantní kaše," uvedla.

Zaře bylo 14, když radikálové bojující za vznik islámského státu na severovýchodě Nigérie přepadli v únoru 2014 její vesnici Izge. Pálili domy, vraždili muže, ženy a děti nakládali na nákladní vozy. Dva Zařini bratři v době útoku, jakých radikálové podnikli na vesnice a města na severovýchodě Nigérie bezpočet, ve vesnici naštěstí nebyli. Její matka z přeplněného náklaďáku vypadla. Snažila se ho sice dohnat, neboť odvážel její jedinou dceru a čtyřletého syna, vůz směřující do 22 kilometrů vzdálené Bity ale nedostihla.

Okolí města Bita, které se nachází nedaleko pralesu Sambisa, bylo tehdy pod kontrolou Boko Haram. "Jakmile jsme dorazili, řekli nám, že jsme teď jejich otroci," vzpomíná Zara. Své dny trávila domácími pracemi a studováním zásad svého nového náboženství - islámu. Po dvou měsících ji ale radikálové provdali za Aliho, jednoho z velitelů Boko Haram. Zara se pak přestěhovala do jeho obydlí.

"Poté, co jsem se stala ženou velitele, jsem měla svobodu. Spala jsem, kdy jsem chtěla, a kdy jsem chtěla, jsem i vstávala," říká Zara.

Ali nebyl doma, když nigerijská armáda vtrhla v březnu 2015 do Bity a osvobodila Zaru i desítky dalších žen, které následně odvezla do uprchlického tábora ve městě Yola.

Výpad na území radikálů z Boko Haram přišel v době, kdy Nigérie čelila zvýšenému tlaku spojenému se známým případem únosu více než 200 žaček školy v Chiboku na severovýchodě Nigérie z dubna 2014. Případ vzbudil mezinárodní protesty.

Zara a Ali si telefonovali, dokud nigerijští vojáci nepřišli na to, že některé z dívek jsou se svými někdejšími únosci stále ve spojení. Mobilní telefony jim tehdy zabavili a do doby, než se dívky znovu shledaly se svými rodinami, je přesunuli do jiného tábora.

Zara nyní žije se svým synem a širokou rodinou daleko od svého původního bydliště v Izge. Kontrolu nad jejím životem znovu převzali muži z jejího příbuzenstva. Na žádosti o rozhovor se Zarou odpovídají oni, sledují také každý její krok.

"Kdyby bylo po mém, opatřila bych si telefonní číslo, které mi dal," řekla. Lituje prý, že se ho nenaučila nazpaměť. Zara ale není naivní a ví, že naděje na shledání s Alim je velmi malá.

Související

Nigérie, ilustrační fotografie

Chlubí se násilím na internetu, získávají politický vliv. Afriku kromě eboly devastují i ozbrojené gangy

Severozápadní nigerský stát Katsina a přilehlá přírodní rezervace Rugu se staly centrem brutální banditské krize, která sužuje celou oblast. Ozbrojené kriminální gangy zde pravidelně přepadávají vesnice, vraždí obyvatele, znásilňují a unášejí lidi pro výkupné. Vůdci těchto skupin, jako je dvaatřicetiletý Abu Bello, však označení za teroristy odmítají a tvrdí, že pouze zajišťují obživu pro své rodiny v situaci, kdy je státní správa zcela opustila.

Více souvisejících

Nigérie Boko Haram

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0

V šestém ligovém kole české fotbalové Chance ligy se na pažitu na Letné proti sobě postavili fotbalisté Sparty a Slavie, aby sehráli spolu v pořadí již 318. derby pražských „S“. Navzdory tomu, že před tímto zápasem šly formy obou týmů takovým směrem, že se Sparta mohla cítit na vzestupu, zatímco Slavia po předešlé remíze 2:2 s Bohemians 1905 mohla být trochu pod dekou, samotné utkání se nakonec vyvíjelo jinak. Přestože mohlo jít z pohledu příležitostí o vyrovnaný zápas, Sparta doplatila především na svoji neefektivitu, za to Slavii, která překvapila svou základní sestavou, k nakonec výsledkově jasné výhře 3:0 pomohly letní posily – Wiktor Nowak, Danijel Šturm a Emmanuel Ayaosi.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy